1. kapitola

02.10.2015 19:33

 

A/N: Máme tu konečně první kapitolu. Druhá bude snad lepší.

 

Uběhlo pět let od doby, co spolu Sherlock a John začali žít. Celý Yard byl z toho překvapený a všichni začali uvažovat, jak Sherlock dokázal zmanipulovat Johna, nebo jestli ho ve svém bytě držel násilím.

Když se o půl roku později vzali, všichni si mysleli, že se John opravdu zbláznil. Kdo by si pro boha vzal Sherlocka Holmese, ignoranta a namyšleného parchanta?

Jak se ovšem ukázalo, ptát se na tuto otázku Johna nebylo dobré řešení. První a zároveň poslední, který to zatím udělal, skončil s pěstí v oku. Nasadil tím detailní příklad, jak skončí každý člověk, který bude útočit na něj a na jeho manžela.

Yard pro jednou poslechl a nechal si své připomínky pro sebe. A když je náhodou někde našli se cicmat, raději se otočili a beze slova odešli.

…

John se nezmohl na jediné slovo. Připadal si, jako by mu Sherlock vysál mozek, což před chvílí Sherlock opravdu udělal.

Jeho manžel, který ještě stále klečel mezi jeho nohama, se velmi spokojeně usmíval. 

,,Jsem si jistý, že dvě sestřičky právě stojí za tvými dveřmi,” šeptl a John zčervenal jak rajče.

Sherlock se pobaveně zasmál, než zapnul Johnovy kalhoty a postavil se, aby mu mohl vtisknout něžný polibek na ústa.

,,Jsi příšerný,” zamumlal John.

,,Před chvílí jsi tvrdil něco naprosto jiného.”

,,Mlč!” Sherlock se opět pobaveně zasmál a John protočil oči. ,,Zmetku.”

,,Tvůj manžel.”

,,Ano, můj překrásný manžel, který má neustále potřebu mě štvát.”

,,Dnes ne, mou další zastávkou je Yard, Lestrade má pro mě případ.”

,,Lestrade-Holmes,” opravil ho John.

,,Nepřipomínej mi to,” zaúpěl Sherlock.

John ho políbil, než od něj poodstoupil.

,,Jsme teď jedna rodina, pozdravuj ho ode mě.”

,,Fajn. Uvidíme se večer doma. A myslím, že mi dlužíš malou laskavost.”

,,Neboj se, všechno ti poctivě splatím,” zamrkal John a s posledním krátkým polibkem ho vyprovodil ze své ordinace.

Jakmile vyšli, sestřičky u recepce se na ně podívaly. Snažily se tvářit nevinně, aleproti Holmesovi neměly šanci. Sherlock lehce poplácal Johna po zadku, než odešel pryč.

Teprve tehdy se zmohla mladší z nich na slovo.

,,Máme vám poslat dalšího pacienta?”

,,Ano,” přikývl John a s malým úsměvem se vrátil zpět do své ordinace.

…

Sherlock nevěděl, jestli je to jeho štěstí nebo co, ale když vešel do kanceláře Lestradea, našel tam i svého bratra. A nebyl to příliš pěkný pohled.

Mycroft měl své ruce pod Lestradeovou košilí, zatím co Lestrade jeho bratra ohmatával na zadku.

,,Pane bože!” zamručel Sherlock a odvrátil oči.

,,Nedělej scény, Sherlocku!” okřikl ho Mycroft.

,,Přesně, ještě stále jsme oblečení,” přikývl otráveně Greg, než svého manžela pustil. Ten se upravil, než se posadil na židli. Greg následoval jeho příkladu, než se plně zaměřil na svého návštěvníka.

,,Přišel jsem si pro případ, ne abych viděl vás dva.”

,,Nedokážeš ocenit krásu,” poznamenal Mycroft.

,,To bych neřekl. Kdyby to byla pravda, neměl bych doma tak pěkného manžela.”

,,Nikdo se nevyrovná mému Gregorymu,” prohlásil Mycroft pevně.

Greg zčervenal a odkašlal si, aby mohl pokračovat.

,,Tady jsou složky s neuzavřenými případy. Objevily se nové důkazy, které by je mohly pomoc uzavřít.”

,,Nuda,” protočil Sherlock oči.

,,Ber nebo nech být.”

,,Fajn,” vzdal se nakonec.

,,Hodný kluk,” podotknul Mycroft a spiklenecky zamrkal na svého manžela.

,,Jste nechutní.”

,,Říká ten, co před chvílí klečel před Johnem.”

Sherlock byl v šoku. Jak to jeho bratr mohl sakra vědět?

,,Neříkej, že jsi namontoval do Johnovy kanceláře kamery.”

Mycroft pokrčil rameny a nevinně se usmál.

,,Ty hajzle.”

,,Taková krásná slova, můj bratře. Mimochodem, jestli ty kamery rozbijete, namontuju vám další do ložnice a ukážu naší mamince, jak zajistit, aby měla přímý přenos z vašeho bytu. Nemyslím si, že bys po něčem takovém toužil.”

Sherlock naštvaně zamručel, než se zvedl k odchodu.

,,Idioti!” vykřikl a práskl za sebou dveřmi.

,,Neměl bys ho tak dráždit, pomstí se.”

,,Za ty jeho výrazy mi to stojí.”

,,Vy dva jste nepoučitelní.”

,,Jinak bychom to nebyli my,” zamrkal Mycroft. ,,Kde jsme to skončili, než nás vyrušil můj bratr?”

…

Když se John vrátil po své směně zpět domů, čekala na něj teplá večeře z restaurace a velmi znuděný manžel.

,,Johne!”

,,Ano, lásko?”

,,Pomoz mi, než se mi zavaří mozek!”

,,Myslel jsem, že ti dal Greg případ?”

,,Dal, tři. Ale byly tak stupidně jednoduché, že už jsem je vyřešil.”

John si v duchu povzdychl, nebylo nic horšího, než když byl jeho manžel znuděný.

,,Nech mě se nejprve najíst a pak ti oplatím tvou malou službičku.”

Sherlock se okamžitě rozzářil, než vstal z pohovky, na které dosud ležel.

,,Budu čekat ve sprše,” oznámil a ani nečekal na nějakou reakci od svého manžela.

John hlasitě polknu a snažil si nepředstavovat jeho nahé tělo. Chtěl si vychutnat svou večeři, ale zvuk tekoucí vody mu to neumožňoval.

Večeři do sebe nakonec naházel a stejně rychle se ze sebe snažil dostat i své oblečení. Nemohl přece nechat svého manžela čekat příliš dlouho.