13. kapitola

03.05.2015 15:20

 

A/N: Sorry, já vážně neumím psát porno.

 

Hannibal večer vykuchal všechny ryby, které Will ulovil, a začal připravovat večeři. Will se mu mezitím snažil pomáhat, jak nejvíce mohl. Hannibal jeho pomoc oceňoval, a i když to Will nemohl vidět, neustále ho pozoroval s malým úsměvem na rtech a spokojeným výrazem v očích. Věděl, že si nemohl za partnera vybrat nikoho lepšího.

Po večeři se vydali do Willovy sprchy, aby se umyli. Hannibal je oba svlékl a poté na ně pustil vodu. Will polekaně poskočil, když se první kapky teplé vody ocitly na jeho těle.

,,Pšš,” uklidnil ho Hannibal a položil obě své dlaně na jeho ramena.

Will si povzdechl a nechal svou hlavu spadnout na Hannibalovu hruď. Hannibal svými dlaněmi sklouznul na Willova záda a přitáhl si ho k sobě. Celých šest minut jen tak stáli pod stékající vodou, těla blízko u sebe a dýchání naprosto synchronizované.

Nakonec to byl Will, kdo jejich klid přerušil. Zvedl svou hlavu a políbil Hannibala na rty. Tentokrát se mu to podařilo. Za těch pár dní se zlepšil ve vypočítávání vzdálenosti mezi jeho a Hannibalovými rty.

Hannibal Willův polibek vášnivě oplácel. Toto byla odměna, na kterou po celém odpoledni utrpení netrpělivě čekal. Natiskl Willa na studené kachličky, čímž způsobil, že se Will prohnul celým tělem k němu. Oba zasténali, když se jejich klíny dotkly.

,,Hannibale,” vzdychl Will, když se od něj Hannibal odtáhl.

,,Pojďme se umýt a pokračovat v ložnici,” navrhl Hannibal a kousnul ho do ucha.

Natáhl se pro šampon a sprchový gel a chystal se je oba umýt. Začal s Willem. Nejprve umyl jeho vlasy. Dával si pozor, aby ani kapka šamponu nespadla na citlivou pokožku kolem Willových očí, která nyní nebyla chráněná obvazem – Hannibal ho sundal, než vešli do sprchy.

Když byl s Willovými vlasy hotov, stejně opatrně je omyl a přesunul se ke zbytku jeho těla. Důkladně na každý kousíček kůže na nanesl gel, který pak smyl. Svému tělu nevěnoval tolik pozornosti. Rychle omyl své vlasy a tělo, než vodu vypnul. Natáhl se pro osušky, které vzal s sebou. Jednu si omotal kolem pasu a druhou omotal Willovi kolem těla.

Vzal Willa do náruče a odnesl si ho do ložnice. Will celou dobu nic neřekl, jen tiše dýchal a čekal, co se stane. Již brzy se ocitli v ložnici a Hannibal pomalu ztrácel veškerou sebekontrolu.

Položil Willa na postel a okamžitě si lehl nad něj. Will ho k sobě přitiskl všemi svými končetinami. Své paže obmotal kolem Hannibalova krku a své nohy kolem jeho pasu. Hannibalovy oči ztmavly touhou.

,,Víš, že jestli budeme pokračovat, nebudu schopný přestat,” varoval ho Hannibal.

,,Vím,” přikývl Will a rychle ho políbil. Byl nervózní, ale Hannibalovi stoprocentně věřil. Jak by také mohl nevěřit někomu, kdo se o něj tak dlouhou dobu staral, aniž by za to chtěl něco na oplátku. 

,,Nemáš nejmenší ponětí, jak dlouho jsem chtěl tohle udělat,” zavrčel Hannibal a kousnul ho do krku.

Will hlasitě zasténal a zaryl své nehty do Hannibalových zad. Hannibal se odtáhl a začal okusovat a líbat téměř každou část Willova těla. Každou chuť, kterou ucítil, každou texturu Willova těla si okamžitě zapamatoval a uložil do své mysli.

,,Williame…Wille…”

Will nemohl nic jiného, než tisknout Hannibala co nejvíce k sobě a dopřát mu co největší prostor pro jeho výzkum. Hannibalova vášeň ho spalovala, Will cítil, jak jeho celé tělo hoří. Byl to Hannibalův dotek, který žár uklidňoval, a Will po něm toužil každou minutu více a více. Byl připravený se Hannibalovi naprosto odevzdat.

Hannibal strávil dvacet minut prozkoumáváním Willova těla a byl se svými výsledky více než spokojený. Nakonec přetočil Willa na břicho. Jazyk sjel po jeho páteři až k tomu pevnému zadku, který pozoroval od jejich prvního setkání.

Vzal každou půlku do ruky a oddálil je trochu od sebe, aby mohl ochutnat místo, po kterém tak dlouho toužil. Začal pronikat jazykem do Willova neuvěřitelně sladkého těla. Will pod ním hlasitě vykřikl a pevně stiskl prostěradlo.

Hannibal se lehce ušklíbnul, než pokračoval tam, kde skončil. Snažil se proniknout, co nejvíc mu to jeho jazyk dovolil a opět si zapamatovával všechny chutě a vůně, které cítil. Svůj jazyk brzo vystřídal svými prsty. Toužil po Willovi tak moc, nebyl schopen déle čekat. Navíc byl tvrdý jako skála.

Will začal přirážet proti jeho prstům. I on už byl na pokraji svých sil. Připadal si jako natlakovaná láhev, která měla brzy prasknout.

,,Hannibale…prosím, prosím!” sténal zoufale. V prstech stále tiskl prostěradlo.

A Hannibal mu nikdy nedokázal odepřít to, co chtěl.

Přetočil Willa na záda, vsunul mu pod bedra polštář a ještě jednou ho políbil. Vyzdvihl si Willovu nohu na rameno a ohnul tím Willa. Will byl ovšem neuvěřitelně ohebný.

,,Hannibale,” zašeptal Will ještě jednou.

,,Wille.”

Hannibal pomalu vstoupil do teplého těla před sebou. I když Willa připravil, mladší muž byl stále těsný a Hannibal měl co dělat, aby okamžitě nevyvrcholil. Začal se pomalu pohybovat. Neustále pozoroval Willovu tvář, jak se mění jeho výrazy. Byl to zároveň důkaz toho, že se mu to jen nezdá, že Will je opravdu pod ním a zmítá se ve slasti.

Hannibal potěšeně přivřel oči a zaklonil hlavu. Užíval si vlastních pocitů, které proudily celým jeho tělem. Najednou však koutkem oka něco zahlédl v oknu, pootočil hlavu a všiml si postavy stojící u okna. Jako první ho upoutal černý kabát a černý klobouk.

Byl to Jack.

,,Stává se z vás opravdu špatný chlapec, agente Crawforde,” pomyslel si, než se na jeho rtech usídlil úšklebek. Jestli chce vidět představení, Hannibal mu ho s radostí nabídne.

Sundal Willovu nohu ze svých ramen a posunul ji ke svému boku. Prudce do Willa pronikal a dával si záležet, aby jedinou částí Willova těla, kterou Jack uvidí, byl jeho nadmíru spokojený obličej.

,,Hannibale…bože, Hannibale!”

,,Uvolni se..nech se unášet svými pocity. Jsem tu s tebou, neopustím tě,” šeptal mu Hannibal, zatím co rukou sjel na místo, kde ho Will tak zoufale chtěl.

Will po pár minutách vykřikl a zaryl své nehty do Hannibalových ramen. Hannibal bolestí tiše zasyčel a ještě chvíli se utápěl ve Willově těle, než i on našel blažený vrchol.

Oba se prudce vydýchávali, ale zároveň měli na tváři lehké úsměvy. Will konečně měl někoho, kdo se o něj opravdu staral, komu na něm opravdu záleželo. Hannibal konečně získal Willa, po kterém tak dlouho toužil. Konečně měl někoho, kdo byl jeho perfektní společností.

Hannibal Willa vášnivě políbil.

,,Počkej tady, zajdu pro ručník. Hned jsem zpátky.”

Will přikývl, i když Hannibala téměř nevnímal. Hannibal opatrně opustil Willovo tělo. Rychle se podíval k oknu, Jack už byl pryč. S úlevným výdechem se vydal do koupelny. Rychle vzal první ručník, který viděl, a namočil ho do vody. Vzal také čistý obvaz a krém na oči.

Vrátil se zpět k Willovi, který už téměř spal.

,,Vydrž ještě chvíli,” zašeptal a začal umývat Willovo břicho, které bylo pokryto spermatem. Will k němu natáhl ruku a Hannibal ji stiskl volnou rukou. Dokončil úklid Willova břicha a zaměřil se na jeho oči.

Nanesl si krém na prsty a velmi opatrně ho nanesl na rudou pokožku kolem Willových očí. Pak je opět ovázal obvazem. Když byl hotový, položil krém na stolek a odhodil ručník na zem. Sám byl unavený a nechtělo se mu uklízet.

Lehl si vedle Willa a Will se mu okamžitě přetočil do náruče. Hannibal ho pevně sevřel a políbil ho na čelo.

,,Dobrou noc, drahý,” zašeptal Willovi do ucha.

,,Dobrou,” oplatil mu Will, než usnul.

Hannibal zavřel oči a následoval Willa do říše snů. Zdál se mu ten nejkrásnější ze vše snů. Jack Crawford ležel na jeho stole. Mrtvý a vykuchaný. Nad ním se skláněl Hannibal a po jeho boku stál Will, s úsměvem na rtech a s krvavým nožem v ruce.   

…

Jack naštvaně dojel domů. Nedokázal uvěřit tomu, co viděl. Byl tím znechucený. Jak se mohl Lecter dostat Willovi tak hluboko pod kůži? Jak se jím mohl Will nechat zblbnout? Copak mu přeskočilo?!

Na druhou stranu nedokázal uvěřit, jak se on sám nechal zblbnout tím gentlemanským psychiatrem, který ve skutečnosti nebyl ničím jiným než bastardem?

S povzdechem se vydal do ložnice, kde už spala jeho žena. Byla bledá a v bílé noční košili vypadala jako anděl. Jack se rychle převlékl do pyžama a přitiskl se k ní. Hladil ji po kudrnatých vlasech a sledoval, jak se její hruď pravidelně nadzvedává a klesá.

Byl to důkaz, že byla živá.

Byl to důkaz, že byla ještě stále s ním.

,,Prosím, Bože, neber mi ji!” šeptal Jack v duchu. Pevně k sobě stiskl svá víčka a již brzy usnul vedle své manželky.