13. kapitola

30.04.2016 20:36

 

A/N: A poslední kapitola!

 

Mycroft vedle svého manžela nakonec usnul. Dopřál si krátký odpočinek ve svém myšlenkovém paláci, kde musel spoustu věcí přehodnotit. Probudil se až v pět hodin odpoledne. Gregory ještě stále spal a Mycroft neměl v úmyslu ho budit. Měl za sebou těžký případ. Mycroft věděl, jak moc osobně si Greg bral případy zavražděných dětí. Ne že by s takovými vraždami byl Mycroft v pořádku. To ne. Jen Gregory byl pak vždycky citlivější a trvalo dlouho, než se s tím v nitru vypořádal.

Pohladil Gregoryho po vlasech a nechal ho spát. Tichými kroky se přesunul do kuchyně, aby mohl začít vařit večeři. Byl si téměř jistý, že jeho manžel celý den nic nejedl, a až se vzbudí bude hladový jak vlk.

Vůně teplého jídla ovšem vylákala Grega ze spánku a Mycroft tak brzy slyšel na schodech kroky. Otočil se od sporáku, aby ho uvítal. Greg nevypadal nejlíp, ale oproti stavu, v jakém byl dopoledne, to byl pokrok.

,,Je ti lépe?” zeptal se.

,,O něco ano,” přikývl Greg a přidal i lehký úsměv. Posadil se ke stolu a Mycroft ho následoval.

,,To je dobře.”

Oba na sebe hleděli a nevěděli, co říct. Nakonec se Greg nadechl a sklopil oči.

,,Je mi líto, že jsem se tak opil. Nebylo to ode mě vhodné.”

,,Gregory, ty se za nic neomlouvej. Já se omlouvám za svoje chování. Chci, abys věděl, že tě miluju.”

Mycroft si stoupl a přešel ke Gregovi. Klekl si před ním na koleno a vzal obě jeho ruce do svých.

,,Gregory Lestrade-Holmesi, prokážeš mi tu čest a vrátíš mi zpět můj snubní prsten, který jsem tak bezohledně odhodil?”

,,Jen když mi slíbíš, že už tam zůstane, navždy.”

,,Slibuji.”

Greg rozepl řetízek a vyndal z něj prsten. Poté ho pomalu navlékl na Mycroftův levý prsteníček.

,,Je zpátky na svém místě,” prohlásil Greg šťastně.

,,A taky tam zůstane.”

Greg ho vytáhl na nohy a posadil na svůj klín. S rukama stále spojenýma se políbili a ztvrdili svá slova.

Z jednoho polibku se ovšem stalo deset. Ani jeden si nevšiml, kolik času uběhlo, dokud Greg nepokrčil nos.

,,Ne že bych chtěl kazit naši chvilku, ale nesmrdí tu něco?”

,,Doprdele,” zaklel Mycroft tak netypicky k jeho osobě a rozběhl se ke sporáku. Bylo ovšem pozdě a škody již byly nadělané.

,,Mám objednat pizzu?” zeptal se Greg.

,,Nějakou pořádně velkou, menu je na poličce.”

,,Co se stalo s tvou dietou?”

,,Vrátil se mi posilovací stroj,” pokrčil Mycroft rameny.

,,Přestaň používat sex jako záminku pro hubnutí. Připadám si tak zneužívaný.”

,,Přestaň si stěžovat, nebo si najdu nový model.”

Greg komicky zalapal po dechu a ublíženě se chytl za srdce.

,,Nevím, co na to říct, Mycrofte.”

Mycroft na něj jen vyplázl jazyk a hodil mu mobil.

,,Objednej večeři, Gregory, mám hlad.”

Greg bez dalších slov splnil přání svého manžela. Jakou cenu mělo hádat se s Holmesem?

…

Když šel druhého dne do práce, hned ve dveřích do kanceláře ho zastavila Sally.

,,Vypadáš nechutně šťastně,” řekla mu s úšklebkem.

,,Usmířili jsme se s Mycroftem, to je dostatečný důvod být šťastný,” odpověděl usměvavě.

,,To ráda slyším, Greggie.”

,,Dávej si pozor na jazyk, Donovanová. Ještě před dvěma lety jsi byla moje podřízená.”

,,A teď jsme na stejné úrovni. Časy se mění, Greggie.”

,,Neříkej mi Greggie, nebo řeknu Mycroftovi, co děláte s Antheou v jeho kanceláři.”

,,To je vydírání!” ohradila se.

,,Já vím, ale já mám na své straně britskou vládu.”

Sally jen protočila oči a vydala se pryč. Greg proto zaplul do své kanceláře a pustil se do práce.

Jeho úsměv okamžitě zmizel, když si uvědomil, že musí napsat hlášení kvůli včerejšímu případu. S povzdechem se do toho chtěl pustit, když na jeho dveře zaklepala Anthea a vešla dovnitř.

,,Antheo, copak pro tebe můžu udělat?” zeptal se.

,,Pro mě nic, já mám něco pro tebe,” zamrkala a podala mu složku.

Překvapeně ji otevřel a uvnitř našel hotovou zprávu.

,,Mycroft?”

Anthea jen přikývla.

,,Děkuji.”

,,Nemáš zač, jsem ráda, že je všechno zase v pořádku. Nosí opět svůj prsten.”

,,Já taky.”

,,Když mě teď omluvíš, půjdu se podívat za vlastní manželkou.”

,,Díky.”

Anthea odešla a on s úlevným výdechem vytáhl mobil a napsal Mycroftovi rychlou zprávu.

Děkuji. GLH

Nemáš zač, drahý. Jsem rád, že jsem ti mohl nějak pomoci. MLH

Chceš se sejít na oběd? MLH

Rád. GLH

Skvěle. O půl dvanácté na tebe bude čekat auto před Scotland Yardem. MLH

Budu se těšit. GLH

Já také. MLH

Greg odložil mobil a usmál se na složku před sebou. Budou v pořádku, budou.

…

John se podezřele díval po svém manželovi, který ležel na pohovce. Sherlock měl překvapivě dobrou náladu a vypadal jako kočka, která právě snědla celou mísu mléka. Ne že by to nebylo u Sherlocka normální, ale Johna nenapadal jediný důvod, proč by se tak mohl tvářit.

,,Co jsi provedl?” zeptal se nakonec.

,,Přivedl Mycrofta k rozumu,” odpověděl spokojeně Sherlock.

,,Vtipné, hodně lidí by se hádalo, že by to mělo být naopak.”

,,Lidé jsou idioti a já jsem pro jednou ten lepší bratr.”

,,Co jsi udělal?”

,,Promluvil mu do duše. Řekl bych, že Greg musí být s výsledkem opravdu spokojený.”

John na něj nevěřícně hleděl, než se nakonec rozesmál a lehl si na něj.

,,Ty můj dohazovači,” zavrtěl hlavou a políbil ho.

Sherlock si ho k sobě přitáhl co nejblíž, hladil ho po zádech a John nemohl být s jejich pozicí víc spokojenější.

Jenže John by měl vědět, že tyto chvilky nikdy netrvají věčně. A u nich to platilo dvojnásob.

Už brzy se ozval Sherlockův mobil a Sherlock po něm samozřejmě skočil.

,,Cože?...Trojitá?..Hned tam budeme.”

,,Co se děje?” zeptal se John.

,,Volal Dimmock, trojitá vražda, Johne! Vánoce přišly brzy.”

John jen protočil oči, než se se svým manželem oblékl a ruku v ruce vyrazili řešit další případ.