17. jednorázovka

25.06.2015 19:59

 

Týden poté prohlížel John Mycrofta, který chtěl už jít domů. Johnovi se ale moc nechtělo, protože ještě nebyl v pořádku.

„Moc se mi to nelíbí, že bych tě měl pustit.“

„Ale Johne, už chci být se svými holčičkami doma a ne tady. Stejně mě ani ty, ani Gregory nebudete chtít pustit pořádně z postele, tak mě aspoň nech ležet doma.“

Mycroft i v nemocnici trávil většinu času v posteli. Ale pokud u něj byl Greg, už se spolu procházeli.

„Teď máš desetidenní dovolenou kvůli přesčasům a jedeš s mým bratříčkem pryč. Nikdo jiný mě nebude chtít pustit a já se tady zblázním. To bys chtěl?“

„Nebuď tak dramatický, jsi horší než Sherlock! No dobře, dneska odpoledne můžeš jít domů. Ale než se vrátím, budeš v posteli a pokud bys zaznamenal něco neobvyklého nebo bys začal zase krvácet, okamžitě pojedeš do nemocnice. Jasné?“

„Ano, Johne.“ kývl Mycroft a hned napsal Gregovi zprávu.

„Dobře, jdu ti napsat papíry. Zatím se měj.“ pozdravil ho John a odešel. Mycroft se pro sebe usmál. Věděl, že po dovolené bude mít John na starost hlídat svého manžela. Dodržel slovo dané Sherlockovi a neprozradil Johnovi, že i on bude brzo otcem. Předpokládal, že Sherlock hodlá tuhle zprávu Johnovi říct právě na dovolené a litoval, že u toho nebude. Pomalu se postavil na nohy a vydal se k postýlkám svých dcer. Zatím se ozývaly vždy, jen pokud bylo něco v nepořádku nebo měly hlad. Což sice měly každé tři hodiny, ale dalo se to vydržet. Mycroft jednu po druhé pohladil po hlavičce.

„Už dnes pojedeme domů, zlatíčka. Těšíte se?“ pohled na jeho holčičky mu stále vháněl slzy do očí.

...

Odpoledne je již černé auto vezlo domů. Holčičky byly velmi hodné a celou cestu prospaly. Gregorymu na předním sedadle cukaly koutky, protože Mycroft vypadal, že co nejdříve usne také. Sice statečně bojoval, ale chvíli předtím, než dojeli domů, usnul také. Greg doma nejdříve vynesl jejich holčičky do postýlek a vrátil se pro svého manžela. Celý život si hlídal váhu a teď, když několik dní nemohl jíst vůbec nic, byl neuvěřitelně lehký. Greg se rozhodl, že Mycrofta musí trochu vykrmit, protože mu stále dělal trochu starosti. Doma ho opatrně položil na postel, převlékl do pyžama a přikryl přikrývkou. Mycroft se jen hlouběji zavrtal do polštáře a spal spokojeně dál. Greg se usmál, přilehl si k němu a hladil ho po vlasech. Za chvíli ho však vyrušily jeho hladové dcerušky.

...

Mycrofta druhý den probudil zvuk příchozí zprávy. Poslepu nahmatal mobil a zprávu si přečetl.

Za chvíli Johna informuji o svém stavu. Drž mi palce. SWH

Jen klid bratříčku, John tě bude hýčkat. Užij si dovolenou. MLH

„Dobré ráno, Mycey. Jak ti je? Spal jsi dobře?“ ozval se vedle něj Greg.

„Dobré ráno, drahý. Spalo se mi výborně a vyspal jsem se do růžova. Teď se půjdu podívat na naše holčičky.“

„Půjdeme spolu.“

Mycroft se usmál a přitulil se k manželovi, který ho políbil na čelo. Pak vstali a vydali se spolu do dětského pokoje.