24. kapitola

Johne, cyklistka je opravdu sledována. Musím nastražit past. Nevím, kdy dorazím. Doporučil bys na bolení hlavy heřmánkový čaj? SH

Dobře, zatím trochu uklidím a uvařím večeři. Heřmánkový čaj a klid v zatemněné místnosti. Proč bolí tě hlava? JW

Miluju tě, Johne. Uvidíme se doma. SH

John se pousmál a vrátil mobil do kapsy. Zrovna předal službu a vydal se nakupovat. Když vyšel z obchodu, měl namířeno domů, ale potkal Grega.

„Ahoj Gregu, co ty tady?“

„Jdu koupit zmrzlinu. Došla nám doma.“

„Oslava se vydařila co?“ zasmál se John. Jeho úsměv se ještě rozšířil, když Greg po jeho otázce zrudl. „Jaké bylo ráno?“

„Už si pomalu zvykám.“

„Jak jsem říkal, ještě tak dva týdny. Pak byste měli mít pokoj. Ale přijdou horší věci, třeba změny nálad.“

„Umíš potěšit jako epidemie moru, Johne Watsone.“

„Snad byste mě nezavřel, inspektore.“

Oba se zasmáli.

„Ale nenech Mycrofta sníst té zmrzliny hodně. Bylo by mu špatně a zbytečně by přibral. Teď to neshodí cvičením.“

„To se hůř udělá, než řekne. Zkusím to.“

„Je to lékařská rada. Měj se fajn, Gregu a pozdravuj Mycrofta.“

„Ty pozdrav Sherlocka.“

Podali si ruce a odešli každý do svého domova.

...

Jak slíbil Sherlockovi, tak John po příchodu domů uklidil a uvařil večeři. Protože nevěděl, kdy se Sherlock vrátí, najedl se sám. Pak si sedl ke stolu a začal vyplňovat chorobopisy. Sherlock dorazil v jedenáct hodin s úsměvem na rtech.

„Případ cyklistky na útěku může jít na blog.“

„Co se stalo?“

„Sledoval ji jeden bývalý anglikánský kněz, který přišel o první manželku a na naši klientku se psychicky navázal. Dneska ji chtěl unést a donutit k sňatku. Naštěstí jsme dorazili včas.“

„Jsi prostě úžasný. Chceš ohřát večeři?“

„Chci tebe.“

John se usmál a přešel Sherlockovi, který si ho přitáhl do náruče. Líbali se, dokud jim nedošel vzduch. Sherlock pak vzal Johna do náruče a položil ho na pohovku. Pomalu začali jeden druhého zbavovat oblečení. Když byli nazí, začal Sherlock přejíždět po bradavkách svého přítele.

„Sherlocku… nejsem hadrová panenka!“ zašeptal John. Sherlock ho tedy poslechl a bez přípravy do něj vstoupil. Sice to nejdříve bolelo, ale pak se Johnovým tělem začal rozlévat jen příjemný pocit. Netrvalo dlouho a vyvrcholil. Sherlock našel svou úlevu chviličku po něm.

„Miluju tě, Sherly.“

„Já tebe taky, Johne. Moc.“

„Začneme plánovat svatbu, co ty na to?“

„Pro tebe všechno, Johne.“

...

Greg nakoupil mimo čokoládové zmrzliny ještě větrníky. Sice mu stále ležela v hlavě Johnova rada, ale snad to nebude tak horké. Když se vrátil domů, našel svého manžela sedět v křesle. Mycroft vůbec nevypadal dobře. Byl bledý, potil se a neustále si mnul spánky. Greg k němu okamžitě přiskočil a objal ho.

„Lásko, co se děje?“

„Bolí mě hlava,“ odpověděl Mycroft.

„Mám ti udělat čaj? Chceš něco k jídlu?ˮ

Mycroft se lehce pousmál nad starostí svého manžela a ještě jednou poděkoval Bohu, že našel někoho takového, jako je jeho drahý Gregory.

„Čaj bych uvítal, ale hlad nemám. Děkuji.ˮ

Gregory spěchal do kuchyně, aby mohl uvařit čaj. Rychle ho připravil a vrátil se ke svému drahému.

„Lehni si,“ řekl a poklepal na svůj klín. Mycroft si na něj položil hlavu a zavřel oči. Gregory se pomalu prsty procházel po jeho tváři. Hladil ho, masíroval, snažil se Mycroftovi co nejvíce ulevit od bolesti.

Mycroft začal relaxovat a bolest hlavy pomalu odeznívala. Opravdu nevěděl, co by bez svého Gregoryho dělal.

„Jaký jsi měl dneska den?ˮ

„Celkem dobrý. Byl za mnou Sherlock, potřeboval pomoc při případu. Co jsi dneska dělal ty?ˮ

„Vyplňoval papíry, nakoupil zmrzlinu a sladké. Když jsem odcházel z obchodu, potkal jsem Johna.ˮ

„Co říkal?“

„Že bychom měli omezovat cukr.ˮ

„Asi bychom měli,“ přikývl Mycroft.

„Neboj se, lásko. V nejhorším mám řešení pro náš problém.ˮ

„Oh, opravdu?“

„Ano. Sním zmrzlinu, a pak tě budu dlouze líbat, dokud si ji úplně nevychutnáš. Nebo ji možná budu přímo z tebe slízávat. Co na to říkáš, lásko?ˮ

„Ano, prosím,“ zasténal Mycroft a jeho oči se pootevřely.

„Vypij si čaj, necháme to na jindy. Dneska by sis měl odpočinout.ˮ

„Dobře.“

Greg si Mycrofta posadil do klína a podal mu hrníček s čajem. Mycroft ho pomalu vypil, zatím co si ho Greg tiskl pevně k sobě a jednou rukou ho hladil po zádech.

„Lepší?“ zeptal se a Mycroft přikývnul.

„Lepší, moc ti děkuji.“

„Pro tebe všechno, lásko. Jak se má náš oříšek?ˮ

„Oříšek? Opravdu, Gregory?ˮ zasmál se Mycroft.

„Je to náš malý oříšek. Naše malá skořápka lásky.ˮ

„Cokoli chceš, Gregory.“

Greg zamrkal a políbil ho na čelo.

„Už se nemůžu dočkat, až se s ním nebo s ní setkáme. Nemůžu si pomoci, ale pořád musím přemýšlet. Čí bude mít oči? Jaké bude mít vlasy? Bude spíš Holmes nebo někdo obyčejný jako jsme já a John.ˮ

„Ty a John nejste obyčejní. Kdybyste byli, nedokázali byste s námi vydržet. Ne tak ještě souhlasit s tím, že si nás vezmete.ˮ

„Váš tajemný Holmesovský šarm funguje jako magnet. Nedá se od něj odtrhnout.ˮ

„Řekni mi, o čem přesně se s Johnem bavíte, když nás chodíte drbat do hospody?ˮ

„Ale tak různě. Jaké je počasí, jak bylo v práci, co jste udělali špatného, kolikrát jsme měli sex.ˮ

„Gregory!“

„Neboj, v oblasti naší ložnice si rozhodně nemůžu stěžovat.ˮ

„Jak uklidňující.“

„To by mělo. Víš, kolik manželství se rozpadne jen kvůli nespokojenosti v posteli?ˮ

„Pak tedy můžu být opravdu potěšen.ˮ

„To bys měl. Jak sis mě jednou vzal, už tě nepustím.ˮ

„Tak to si rozhodně nemůžu stěžovat, můj sexy manželi.ˮ

„Řekl právě Mycroft Holmes slovo sexy? Páni, začínám tě kazit.ˮ

„Jestli okamžitě nezmlkneš, budeš spát na pohovce.ˮ

„Už mlčím, lásko. Ještě čaj?ˮ

„Prosím.“

…

Po dalším čaji byl Mycroft unavený. Gregory ho vzal do koupelny, kde si dali společnou sprchu. Vyčistili si zuby a odešli do ložnice. Mycroft si lehl na bok a Gregory si lehl těsně za něj. Jednu paži přehodil přes Mycroftovo bříško a políbil ho ze zadu na krk.

„Miluju tě. Dobrou noc.ˮ

„I tobě, Gregory. Miluju tě.ˮ

…

Gregory si unaveně protřel oči a podíval se na budík. Půl šesté ráno. Šáhl na místo vedle sebe. Prázdné. Jen chvíli poté slyšel dávivé zvuky vycházející z koupelny.

„No jo, radosti těhotenství,“ pomyslel si, než vyskočil z postele a hnal se do koupelny za svým manželem.

...

V podobném duchu se nesly další tři týdny. Zatímco Greg začínal být víc a víc unavený, Mycroft si pomalu zvykal. Postupem času začaly být výlety k toaletě čím dál řidší.

Jednou ráno pípl Gregovi u ucha budík. Zamáčkl ho a vyletěl z postele. Bylo to poprvé po dlouhé době, co ho vzbudil budík a ne jeho manžel. Greg si to automaticky namířil do koupelny, ale Mycroft v ní nebyl. Našel ho stočeného v klubíčku v jejich posteli. Buď spal jako dřevo celou noc a neslyšel ho nebo jeho manžel po dlouhé době nezvracel. Greg ho nechal spát a šel chystat snídani.

Nechcete se stavit u mě na prohlídku v obvyklém čase? JW

Fajn. V půl dvanácté přijdeme. GL

Greg nachystal loupáčky s čajem na tác a donesl snídani do ložnice. Tam ji postavil na zem, aby mohl Mycrofta probudit. Přilehl si k němu a políbil ho na ucho.

„Vstávat lásko.“

Mycroftova víčka se jemně zachvěla.

„Je to vážně nutné? Nechce se mi…“

Greg se musel usmát, protože jeho manžel vypadal až neuvěřitelně roztomile.

„Opravdu je. Čeká tě snídaně a odpoledne John.“

Mycroft se otočil na záda, stáhl Grega na sebe a políbil ho.

„Dobré ráno, drahý,“ zašeptal, když se od sebe oddělili. Greg se usmál a donesl jim snídani.

„Přeji ti dobrou chuť, užij si první klidné ráno po dlouhé době.“

„Děkuji. Mimochodem drahý, John nás čeká?“

„Ano, v půl dvanácté u něj.“

„Sice musím do kanceláře, ale pohodlně to k Johnovi stihnu.“

„Výborně lásko, sice mám poradu, ale šéf je neprotahuje.“

„Uvidíme se tedy až tam.“

Ještě chvíli se povalovali v posteli, ale pak už se museli nachystat a odjet do práce.