3. kapitola

Snad se bude líbit :)

Will si myslel, že ho čeká klidný víkend, který bude moci strávit se svými psy. Jenže tak se nestalo. Nejen že se opět vrátily jeho noční můry, kvůli kterým naspal sotva dvě hodiny, už brzy ráno ho vzbudil Jack.

,,Máme vraždu. Vypadá to na Chesapeakského rozparovače. Okamžitě přijeď,” oznámil mu Jack, než zavěsil.   

Will se velmi neochotně vyhrabal z teplé postele. Byl opět ospalý a za jeho víčky tekly proudy krve. Nechápal, jak se Hannibalovi podařilo ho uspat na patnáct hodin.

Oblékl se, lehce pročesal své nezkrotné kudrliny a zamířil do kuchyně. Sám neměl hlad, ale musel nakrmit své mazlíčky, kteří ještě spali. Nalil do misek vodu a nasypal jim granule. Ujistil se, že mají vše, co je potřeba, než vzal z věšáku svůj kabát a odešel z domu.

Čekala ho hodně dlouhá cesta na místo činu. Jak ovšem znal Jacka, nebylo to nic v porovnání s tím, jak dlouhý má před sebou den.

…

Vrazi zřejmě přestávali být originální. A zřejmě začínali kopírovat jeden druhého.

To přesně si Will myslel, když přijel k poli, na kterém se nacházela mrtvola. Vypnul motor a vystoupil z auta. Kolem byla spousta černých SUV, které patřily FBI. Celé pole bylo ohraničené policejní páskou a hlídáno policisty.

Will zamířil k místu činu, kde už na něj netrpělivě čekal Jack. Mezitím za ním Beverly, Jimmy a Brian fotili místo činu, sbírali důkazy a vkládali je do igelitových sáčků.

,,Konečně,” řekl místo pozdravu na přivítanou Jack, když ho spatřil.

Will se kousnul do rtu, aby Jackovi neřekl něco, čeho by později mohl litovat. Párkrát se nadechl, než se na něj opět podíval.

,,Co tu máme?”

,,Obětí je žena. Totožnost zatím neznáme. Věk kolem čtyřiceti. Našel ji dnes ráno farmář, který pole vlastní. Vrah jí podřízl hrdlo, vykrvácela. Následně rozřízl její hruď a vyňal játra a plíce.”

Když Jack domluvil, konečně došli k oběti. Žena ležela nahá na zemi, její vlasy byly rozpuštěné a naaranžované. Kolem jejího krku byla spousta krve. Její hruď byla rozřezaná a otevřená tak, že šel vidět její hrudní koš a ostatní orgány, které jí vrah v těle ponechal.

Willovi stačil jediný pohled, aby viděl, kolik věcí je s tímhle místem činu špatně.

,,Tohle není Rozparovač,” oznámil Will.

,,Ale chybí jí orgány a je v dost podobné póze, jako Rozparovačova poslední oběť.”

,,Rozparovač není jediný vrah, který si s sebou bere orgány, Jacku. Tohle není jeho práce. Není to vůbec čistá práce. Rozparovač nikdy nenechá u oběti tolik krve! Vždycky má všechno perfektní, ale tohle perfektní není. Podívej se na řezy na její hrudi. Nejsou přesné a čisté. Tento vrah nemá tolik zkušeností s řezáním. Když řezal její hruď, nejméně třikrát změnil směr. Tohle není Rozparovač. Pravděpodobně jen nějaký fanoušek, nebo začínající vrah, který neví, co má dělat, a tak se inspiruje u jiných vrahů.”

,,Bezva, další magor na svobodě,” povzdychla si Beverly.

,,Chci, abys sestavil jeho profil. Pak pojedeš s nimi,” poukázal Jack na svůj tým ,,zpět do laboratoře a zjistíte její identitu. Jasné?”

Všichni přikývli, to poslední co chtěli, bylo hádat se s Jackem Crawfordem v sobotní ráno. Jack odešel k farmáři, který potvrzoval svou výpověď, a nechal tak cel svůj tým za ním.

,,Vůbec nevypadáš dobře,” řekl Jimmy Willovi.

,,Ani se tak necítím.”

,,Opět noční můry?” zeptala se starostlivě Beverly.

Will přikývl.

,,A to jsem se den předtím tak dobře vyspal.”

,,To se nedivím,” ušklíbla se Bev.

,,Co?”

,,Stavovala jsem se u tebe a chtěla tě vytáhnout na snídani, ale ty jsi nebyl doma. S kým jsi byl?”

,,Byl to někdo, koho známe?” přidal se Brian.

,,A nebyl to náhodou náš sofistikovaný obleky nosící psychiatr, na kterého už nejmíň tři týdny házíš štěněčí pohledy?” dodal Jimmy s obrovským úsměvem, než si plácl s Brianem.

,,Nevím o čem to mluvíte,” zamumlal Will a upravil si brýle.

,,Nedělej neviňátko, Grahame,” protočila Beverly oči. ,,Každý vidí, jak po sobě vy dva jedete.”

Will si jen povzdechl. Ano, mohl přiznat, že z jeho strany proudilo něco víc než přátelství k Hannibalu Lecterovi, ale Hannibal k němu cítil jen přátelství. A i kdyby toho bylo víc, nemohl se s ním zaplést, přišel by tím o licenci.

,,Byl jsem u Hannibala poté, co jsme skončili naše sezení, ale jen proto, že jsem byl unavený a nezvládl bych dojet domů.”

,,Vsadím se, že ti uvařil královskou večeři.”

,,Ano, bohužel jsem po ní hned omdlel, takže si nic moc nepamatuju. Jen jak jsem se druhého dne vzbudil až odpoledne.”

,,Co ty víš, třeba Lecter využil příležitosti,” zamrkal Brian.

,,Nemluvte tak o něm!” bránil ho okamžitě Will.

,,Promiň, Wille.”

,,Ano, promiň, že urážíme tvého přítele.”

,,Není můj přítel!”

,,Jasně, že ne.”

Celý Jackův tým si jen plácl a Will musel protočit oči. Spolupracoval s bandou přerostlých dětí.

,,Vsadím se, že tě nechal spát ve své posteli,” zamrkala Beverly, než dobalila poslední vzorek. ,,Fajn, všechno máme. Můžeme odjet, máme před sebou hodně práce.”

,,Cestou bychom se mohli stavit na snídani,” navrhl Jimmy a Beverly s Brianem souhlasně přikývli.

,,Pojď, Wille, jdeš s námi. Jsem si jistá, že jsi opět nesnídal.”

,,Nemám hlad.”

,,Ale máš, pokud tedy myslíš jídlo.”

,,Beverly!” povzdechl si unaveně Will.

Kdy už si z něj Beverly přestane dělat legraci? Než si mohl v duchu odpovědět, Beverly mu do rukou vrazila kufřík s důkazy.

,,Na, pomoz dámě odnést to do auta.”

Všichni čtyři zamířili k jednomu z aut a naložili vše do kufru. Jimmy, Brian a Beverly do něj nasedli a Will se vydal ke svému autu, aby je mohl následovat.

…

Během cesty se stavili na krátkou snídani, kterou zakončili velkým hrnkem kávy. Se spokojenými plnými bříšky se mohli vydat zpět do laboratoře, aby mohli prozkoumat vzorky.

Rozdělili si práci - Beverly prozkoumávala vzorky, zatímco Jimmy a Brian prováděli pitvu. Will seděl v laboratoři a dělal Beverly společnost, zatím co pracoval na profilu vraha.

Věděl, že oběť nebyla náhodná. Z celého místa činu vyzařovalo něco osobního. Vrah si myslel, že si nezaslouží mít důstojnou smrt.

,,Je to prase a jako prase taky zemře. Ve svý vlastní zasraný krvi! Nic jinýho si ta štětka nezaslouží!”

Will si byl jistý, že to byl buď přítel, nebo manžel, ale dokud nezjistili totožnost oběti, nemohl určit vraha. Toto byl zločin z vášně. Vrah nebyl psychopat, ale zřejmě nechtěl, aby se na něj tak lehce přišlo a zamaskoval místo činu, jako by to byla práce sériového vraha.

Mohlo by to fungovat, kdyby se nedopustil tolika mizerných amatérských chyb, které byly pro Willa nepřehlédnutelné.

Will si povzdychl, bylo tak moc žádat jeden jediný volný víkend? Zvlášť po takové noci.

,,Přišel jsi na něco?” zeptala se ho Beverly, zatím co zpracovávala vzorky.

,,Myslím, že to bude její partner, nebo ex-partner. Už nikdy tímto způsobem nezabije. Otázkou je, jestli ještě někdy zabije, nebo ne.”

,,Přesně to, co jsme ve svém volnu potřebovali.”

,,Bylo by to horší, kdyby to byl skutečně Rozparovač,” zamumlal Will.

,,To ano, Rozparovač se Jackovi dostal až příliš hluboko pod kůži. Kdyby to byl on, museli bychom tu zůstat další dva dny.”

,,Musíme doufat, že brzy zjistíme, kdo to je.”

,,Neboj se. Jak znám Price a Zellera, a to je bohužel velmi dobře znám, budou chtít tento případ vyřešit hodně rychle. Nemají rádi, když někdo vyruší jejich víkendové cukrování.”

Will se jen slabě pousmál a pohlédl na rozepsaný profil před sebou. Unaveně si povzdychl a protřel své oči. V jeho kapse najednou zavibroval mobil. Rychle ho vytáhl a jeho srdce velmi slabě poskočilo, když si všiml, kdo mu volá.

,,Ano?”

,,Wille, jak se máš?”

,,Jde to, co ty?”

,,Mám se velmi dobře, děkuji. Právě jsem dostal od jednoho svého kolegy dva lístky na operu. Byl bys ochotný jít se mnou?”

,,Já..nikdy jsem na opeře nebyl,” odpověděl Will a snažil se nedívat na Beverly, která se na něj dívala s pozdviženým obočím a úšklebkem na rtech.

,,Pak by bylo mou ctí, ukázat ti její krásu. Pokud bys chtěl jít?”

,,Rád. Kdy to je?”

,,Zítra v sedm hodin večer. Mohl bys přijet dřív, uvařil bych nám večeři. Odjeli bychom na představení a opět bys u mě mohl přespat. Nechci, aby se ti něco stalo, když se budeš vracet domů tak pozdě.”

,,Rád půjdu a se vším souhlasím.”

,,To mě těší. Pokud bys mohl přijet už v pět hodin, byl bych rád.”

,,Budu tam.”

,,Děkuji, Wille.”

,,Ne, to já děkuji.”

Hannibal zavěsil a Will svůj mobil položil zpět do kapsy.

,,Zdá se mi to, nebo tu někdo má rande s velmi sexy Evropanem?”

,,Není to rande.”

,,To samé říkali mí drazí kolegové, pak jsem se nestačila divit.”

,,Je to jen operní představení,” bránil se Will, protože tak to i bylo.

,,Ano, ale určitě ti něco uvaří. To se nesnaž zapřít.”

,,Fajn, o večeři taky padla zmínka.”

,,Hodný kluk, teď buď ještě hodnější a dones mi kávu z automatu, prosím.”

,,Jasně.”

Will vstal a odešel z laboratoře. Beverly se jen za ním usmívala. Zajímalo ji, jak dlouho bude trvat, než se dají dohromady.

Kéž by jen tehdy věděla, co tomu bude předcházet.