4. kapitola
Utéct z vězení bylo mnohem lehčí, než Hannibal očekával. Navíc ještě stihl zabít jednoho dozorce, který k němu byl celou dobu hrubý, a vyříznout mu žaludek.
Jakmile se dostal domů, odhodil ze sebe vězeňské šaty a šel se osprchovat. Potřeboval ze sebe dostat pot a krev. Po sprše se oholil a učesal si vlasy. Převlékl se do čisté košile a kalhot. Konečně se opět cítil jako člověk.
Zamířil do kuchyně a začal připravovat pro sebe a pro Willa večeři. Společnost mu dělali Willovi psi, kteří klidně seděli a se zájmem ho pozorovali. Hannibal se usmál. Byli tak dobře vychovaní. To byl také jeden z důvodů, proč byl Hannibal ochotný je nechat žít s nimi.
Hannibal žaludek nakrájel na malé kousky. Několik jich za odměnu hodil psům. Ti se na ně s radostí vrhli. Rozehřál na pánvi olej a zbytek kousků osmažil. Měl ještě spoustu času, proto se rozhodl, že navíc udělá omáčku, uvaří polévku a připraví čokoládové muffiny.
Nejprve však dal psům jídlo a vodu, prostřel stůl v jídelně a zapnul svou oblíbenou hudbu. Jakmile si naladil pohodovou atmosféru, začal připravovat další chody. Chtěl si užít romantický večer s Willem a dobré jídlo bylo prvním krokem.
…
Když se Will se vrátil v pondělí z univerzity domů, zjistil, že v domě už někdo je. Hlavní dveře byly odemčené a domem se nesla vůně právě uvařeného masa. S úsměvem se vydal do kuchyně, kde už Hannibal připravoval další ze svých pochutin. Will se opřel o zeď a pozoroval ho. Byla radost pozorovat Hannibala při vaření. Byl vždycky tak soustředěný, dával si pozor i na ty nejmenší detaily.
Hannibal zaznamenal Willovu přítomnost. Zvedl hlavu a podíval se mu přímo do očí. Na jeho tváři se objevil úsměv, který mu Will oplatil.
,,Nečekal jsem, že se ti podaří utéci tak rychle a už vůbec ne to, že při cestě sem někoho zabiješ,ˮ řekl Will a Hannibalův úsměv se ještě roztáhl.
,,Můj drahý Wille, hodně mě podceňuješ. Co se týče našeho jídla, nemáš tušení, jak moc jsou dozorci neslušní.ˮ
Will už se nedokázal udržet a rozesmál se. Bože, jak moc mu chyběl Hannibal a ten jeho humor.
Odhodil svou tašku bokem a šel k Hannibalovi. Pevně jej objal a přitiskl si ho co nejblíže k sobě. Ucítil kolem svého těla Hannibalovy paže, které ho objaly nazpět.
,,Chyběl jsi mi,ˮ zašeptal tiše Will.
,,I ty mně. Miluju tě, Wille.ˮ
,,A já tebe.ˮ
Will zavrtal svou hlavu do Hannibalova ramena. Vsál Hannibalovu omamnou vůni, která ho vždycky dokázala uklidnit a přivést na lepší myšlenky. Úplně zapomněl, že ho objímá vrah, který právě utekl z vězení. Věděl, že Hannibala již brzy začne hledat policie, a že pokud ho najdou, odvedou ho z jeho života pryč. Navždy.
,,Nerad ruším naši chvilku, ale pokud se chceme dneska najíst, musíš mě pustit.ˮ Hannibal se od sebe snažil Willa jemně odstrčit, Will se k němu ale přitiskl ještě více. Hannibal se zasmál a políbil Willa na čelo.
,,Všechno je v pořádku, Wille, jsem opět s tebou, máme celou noc. Nyní mě pusť.ˮ
Will opět neuposlechl.
,,Wille.ˮ Hannibal trochu zvedl hlas a Will ho okamžitě pustil. ,,Hodný kluk. Běž se osprchovat a převléct, já zatím dodělám večeři.ˮ
Will přikývl a odešel se osprchovat. Nechal v kuchyni Hannibala s velmi spokojeným výrazem.
…
Hannibal naaranžoval jídlo na talíře a odnesl ho do jídelny. Will vstoupil jen o chvíli později, čerstvě osprchovaný a oholený.
Hannibal byl rád, že se Will zbavil své staré kolínské a místo toho začal používat tu, kterou mu on sám vybral. Padla Willovi mnohem více a učinila ho naprosto neodolatelným.
Usmál se na něj a rukou pokynul k židli naproti sebe.
,,Drahý, prosím, posaď se. Večeře je hotová.ˮ
…
Beverly vletěla do Jackovi kanceláře jako hurikán. Jack se na ní se zájmem podíval. Bylo vidět, že je vyděšená a její následující slova to potvrdila.
,,Lecter utekl.ˮ
,,Cože?! Jak mohl proboha utéct?! Vždyť byl ve věznici se zvýšenou ostrahou!ˮ
,,Mě se neptej! Utekl a zabil jednoho z dozorců. Nikdo neví, kde teď je.ˮ
Jack Crawford myslel, že dostane infarkt. Ten chlap byl neuvěřitelný. Dokázal zabít a sníst tolik lidí bez toho, aby ho někdy někdo přichytil a nyní dokázal utéct z věznice pro duševně choré. A to měl vzhledem k počtu obětí zvýšenou ostrahu.
,,Ví o tom Will?ˮ zeptal se Jack.
,,Asi ne. Věznice volali teprve před chvílí. Zatím o tom nikdo jiný neví.ˮ
Jack tušil, že Hannibalovou první zastávkou na útěku bude jeho a Willův dům. Věděl, že musí zavolat Willovi a ujistit se, že ho ten blázen ještě neproměnil ve večeři.
,,Zavolám mu, jestli je v pořádku. Nechci riskovat, že se stane jeho další obětí. Musíme po něm vyhlásit pátrání, je šílený a já nehodlám riskovat žádné další oběti.ˮ
Beverly přikývla a odešla.
Jack unaveně složil hlavu do dlaní. Když už si myslel, že bude mít konečně pokoj, Lecter uteče z věznice a všechno může zase začít od znovu. Jak toho chlapa nenáviděl!
…
V jedné chvíli spolu večeřeli a mluvili o všem možném, v druhé byli v jejich ložnici a Hannibal ho držel pod sebou přišpendleného k posteli a dobýval jeho ústa. Will spokojeně vzdychal a s vášní Hannibalovy polibky oplácel. Pevně držel Hannibala u sebe, bál se totiž, že toto je jen jeho sen, a když se vzbudí, Hannibal bude zase pryč a on bude sám.
Hannibal vycítil Willovy obavy. Trochu se od něj odtáhl a zahleděl se mu do očí. Jemně jej pohladil po tváři a věnoval mu sladký polibek na rty.
,,Přísahám, že už tě nikdy neopustím, Wille. Přísahám. Jsem opět s tebou a už navždy budu.ˮ
Will nic neřekl, avšak přestal Hannibala držet tak silně. Hannibal se pousmál a začal líbat Willův krk. Po chvilce se do něj zakousl, až protrhl kousek kůže. Will vyjekl bolestí a pevně sevřel prostěradlo. Hannibal začal sát kapičky krve, které začaly prostupovat poškozeným místem. Polykal, dokud krev nepřestala téci. Jakmile skončil, labužnicky si olízl rty.
Když Willovi rozepínal košili, Willův telefon se rozezvonil. Will naštvaně zavrčel, ale Hannibal se jen usmál.
,,Určitě je to Jack, pokud to nezvedneš, přijede sem,ˮ upozornil ho Hannibal. Will raději vzal telefon z nočního stolku a přijal hovor. Hannibal se nemýlil, volal Jack.
,,Jacku?ˮ
,,Wille? Jsi teď doma sám?ˮ
,,Ano, proč?ˮ
Hannibal hladil a líbal Willa po celé hrudi, dráždil jeho bradavky, dokud neztvrdly. Will se musel kousat do ruky, aby slastí nevykřikl.
,,Hannibal utekl z věznice. Bojíme se, že se ti pokusí ublížit.ˮ
,,Tady není. Proč by se měl pokusit mi něco udělat?ˮ
Hannibal rozepnul Willovy rifle a spolu se spodním prádlem mu je stáhl ke kolenům. Will se na něj podíval varovným pohledem. Hannibal se jen ušklíbl.
,,Teď, když jsme ho odhalili, může být jiný. Je šílený, může se tě pokusit zabít. Pošlu k tobě hlídku.ˮ
Hannibal s úšklebkem olízl Willův penis. Will zasténal a pevně stiskl telefon, který držel v ruce.
,,Wille, co to bylo? Jsi v pořádku?ˮ
,,Ano, jsem.ˮ
,,Fajn. Vím, že to pro tebe musí být těžké, ale nevíš, kde by teď Hannibal mohl být?ˮ
Hannibal vzal do úst Willův celý penis a začal jej sát a lízat. Will měl co dělat, aby se udržel a nezasténal moc nahlas. Jednou rukou sevřel Hannibalovy vlasy a začal přirážet do jeho teplých úst.
,,Bude pryč ze státu. Nebude na nic čekat teď, když už ho tu nic nedrží.ˮ
,,Neříkal nic o tom, kam by chtěl jet?ˮ
Will zabořil hlavu do polštáře a snažil se pravidelně dýchat, Hannibalova talentovaná ústa ho zbavovala veškerého rozumu. Najednou ucítil, jak se do jeho vstupu dobývají dva prsty.
,,Mluvil něco o Jižní Americe.ˮ
,,Dobře, díky Wille. Jsi si jistý, že jsi v pořádku?ˮ
,,Ano.ˮ
,,Uvidíme se zítra. Zatím.ˮ
Sotva Will ukončil hovor a odhodil mobil pryč, Hannibal do něj vstoupil penisem a začal do něj divoce přirážet. Willovi k vyvrcholení stačilo pár přírazů. Hannibal pokračoval a rychle do něj přirážel, dokud ho nedostihlo jeho vlastní vyvrcholení.
Svalil se na postel vedle Willa a přitáhl si ho co nejblíže k sobě.
,,Miluju tě,ˮ řekl Will.
,,A já tebe.ˮ
Will po chvilce zavřel oči a usnul. Hannibal zůstal vzhůru a přemýšlel o tom, co udělá dál. Musí utéct s Willem dříve, než Jack zjistí, že mu Will lhal.
Kolem půlnoci Hannibala konečně přepadla únava a on usnul pokojným spánkem.
Diskusní téma: 4. kapitola
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.