6. jednorázovka

16.05.2015 18:56

 

Gregory se podepsal na konec stránky a zavřel desky. Konečně si mohl oddechnout. Tahle složka byla poslední. Dal ji na hromadu a odnesl do skladu. Když se vrátil do svojí kanceláře, neodolal a pohodlně se rozvalil do křesla. Dnešní den pro něj byl zvláštní. Velmi zvláštní. Byl poslední zářijový den a nedělní podvečer. To by samo o sobě tak zvláštní nebylo, ale pro Grega byl tenhle den poslední za jeho psacím stolem. Rozhodl se, že už ve své práci skončí a bude si užívat volna a svého manžela. Rozhodnutí v něm zrálo opravdu dlouho, pravda byla taková, že svou práci velmi miloval. A to dokonce tak, že si z něj občas Mycroft dělal legraci, jestli by neměl žárlit. 

Postupem času ale začaly Gregovy reflexy slábnout a on se nechtěl dostat do maléru. Tak prostě skončil. Možná to od něj bylo zbabělé, ale nikomu z kolegů o tom neřekl, protože by ho přemlouvali, aby zůstal a to on nechtěl. Všechno se dozvědí až v pondělí ráno. A to on bude pryč, společně se svým manželem. Objednal jim čtrnácti denní pobyt v Řecku a moc se na něj těšil. Oba si vypnou mobily a budou si užívat. Byl moc zvědavý, co na jeho odchod řekne jeho manžel. 

Mycroft postupně předával své pravomoci a před čtrnácti dny skončil ve své práci definitivně. Také to pro něj nebylo jednoduché, ale jeho práce ho už příliš vyčerpávala na to, aby se jí mohl plně věnovat.

Greg vstal od stolu a naposledy se rozhlédl po kanceláři. Nakonec položil klíče na stůl a odešel.

...

Slunce nad obzorem pomalu zapadlo a tvořilo nádherné panorama. V malém městečku na pobřeží vládl klid a pohoda. Slyšet byly jen cikády a šumění mořské vody. Gregory a Mycroft se byli projít ve městě a teď se ruku v ruce vraceli do hotelu.

„Nesedneme si na chvíli?“

„Rád, drahý.“

Posadili se vedle sebe na teplý písek a Mycroft Grega vášnivě políbil.

„Miluju tě, Gregory.“

„A já tebe.“

„Jsem moc rád, že jsi dostal dovolenou a vytáhl mě sem. Už jsem potřeboval změnit prostředí. Třeba se na mě za těch čtrnáct dní zapomene a přestanou mě otravovat.“

Greg se usmál, vzal Mycrofta za ruce a propletl jejich prsty.

„Mycey, musím ti něco říct.“

„Co se děje drahý? Tváříš se vážně.“ Mycroftovi oči se naplnily obavami.

„Taky to vážné je.“

„Nenapínej mě!“

„K poslednímu září jsem skončil v práci a už se budu věnovat jen tobě.“

Mycroftovy oči se rozšířily překvapením. Tohle opravdu nečekal.

„Prosím?“

„Myslím, že jsi rozuměl dobře.“

„Jsi si jistý? Nebo to děláš jen kvůli mně?“

Greg se usmál.

„Dělám to, protože to chci.“

„Děkuju, Gregory.“

Greg si Mycrofta přitáhl blíž a políbil ho. Společně pak klesli do písku a začali jeden druhého zbavovat oblečení. Bylo jim jedno, že může kolem kdokoliv jít a vidět je. Vášnivě se spolu milovali a do reality se vrátili teprve za dlouhou chvíli. Mycroft odpočíval na Gregoryho hrudí a cítil, jak ho jeho manžel hladí po zádech.

„Gregory, miluju tě.“

„Já tebe taky, Mycey.“

„Co budeme s tím vším časem dělat?“

„Budeme si užívat jeden druhého a pak se uvidí.“

„A co když tě za nějaký čas omrzím?“

Greg zvedl hlavu a zavrčel. „Mycrofte Lestrade-Holmesi, tohle neříkej ani z legrace! A vůbec, když se teď zvedneme, v hotelu ti ukážu, co s tebou v tom případě udělám.“

Mycroft se usmál, políbil manžela na hruď a zvedl se, aby se oblékl. Když se oba oblékli, pokračovali v cestě do hotelu. Další etapa jejich života právě začínala.