6. kapitola

Alex se ze hřbitova vrátil domů, jen aby našel svého otce s flaškou v ruce. Tentokrát se v něm však něco zlomilo. Už nedokázal sledovat, jak si jeho otec bere pomalu život. Nechtěl proboha skončit jako sirotek, ne když měl takového úžasného rodiče, kterému mohl zachránit život.

Alex přišel ke svému taťkovi a prudce mu lahev vytrhl z rukou. Sebastian se na něj překvapeně podíval, byla to jeho první lahev a on byl stále střízlivý. Nechápal, co se děje, ale když uviděl slzy v synových očích, začínal chápat, co se děje.

,,Prosím, už s tím přestaň,” zaprosil Alex tiše.

,,Alexi.”

,,Nechci, aby ses jednoho dne upil. Stačí, že jsem ztratil jednoho rodiče, nechci nyní ztratit i toho druhého.”

,,Pomáhá mi to vyrovnat se s jeho smrtí.”

,,Zatím co tě to samo zabíjí. Co budu dělat, až umřeš i ty? Odpověz mi, co budu dělat, až tu budu sám, protože oba mí rodiče si vzali život?!” křičel Alex.

Pro Sebastiana to bylo jako probuzení ze snu. Ztratil sice manžela, ale ještě pořád měl syna, o kterého se musel starat. Nemůže dopustit, aby se z něj stal ožrala.

Alex měl pravdu a Sebastan si teprve teď začal uvědomovat, že musí změnit své chování. V jeho srdci byla stále hluboká propast, kterou způsobila Jimova smrt, ale musí se změnit. Kam to chce dotáhnout, když každý den bude opitý? Navíc opravdu chce, aby Jimova celoživotní práce přišla vniveč? Někdo se přece musí postarat o Jimovu síť a jejich syna. A kdo jiný by to měl udělat než on?

,,Tati, prosím, přestaň s tím. Prosím, udělej to pro mě.”

Alex plakal a ani Sebastianovy oči nezůstaly suché.

,,Promiň, Lexi, omlouvám se.  Odpusť mi to, prosím.”

Sebastian si svého syna přitáhl do náruče. Věděl, že nebude těžké seknout s alkoholem. Nikdy to nebylo o alkoholu, ale o bolesti, kterou mu způsobila Jimova smrt. Klíčem ke všemu byla Jimova smrt. Když se s ní smíří, jeho mysl se začne velmi pomalu uzdravovat. Pomalu, ale začne.

,,Slibuju, že s tím přestanu, ale budu potřebovat tvou pomoc.”

Sebastian to nerad přiznával, ale sám to nezvládne. Snad s pomocí svého syna se oba dostanou přes Jimovu smrt a začnou si být opět blízcí.

,,Začneme znovu,” navrhl Sebastian. Alex s úsměvem přikývl a setřel si slzy.

Sebastian ho pustil a podíval se na neotevřené lahve, které stále byly na stole.

,,Pomoz mi je vyhodit, a pak půjdeme spát.”

Společně vzali alkohol a vyhodili ho do koše. Poté se oba odebrali do svých pokojů. Alex se šel ještě vykoupat.

Později toho večera, když usínal a přemýšlel nad událostmi toho dne, byl rád za pokroky, které udělal. Spřátelil se s Hamishem a pozval ho na procházku a co bylo hlavní, začal konečně dělat něco pro svého otce.

…

Greg celé dopoledne ležel v posteli a zíral na strop. Užíval si poslední okamžiky, které stráví v tomto domě, v této posteli. Už předchozího dne zavolal své staré domovní, která mu s radostí nabídla jeho starý byt. Domluvili se a Greg se rozhodnul, že už se tam dnes vrátí.

Mycroft už brzy ráno odešel do práce. Vzbudil i Grega, ten ovšem předstíral spánek. Před pár měsíci by ho před odchodem políbil na čelo, dnes nic takového neudělal. Jen to utvrdilo Grega v jeho rozhodnutí.  Odstěhuje se, dají si na chvíli pokoj a pak začnou řešit rozvod. Mycroftovi bude bez něho líp.

Poté, co Mycroft odešel, se Greg pokusil usnout, ale bylo to těžké, když ho trápilo tolik věcí. Zůstal tedy jen nečinně zírat do stropu. Kolem poledne konečně vstal a ustlal postel. Odešel do kuchyně, kde si udělal pozdní snídani. Vše dělal pomalu, užíval si poslední okamžiky strávené v jejich domě, tedy spíš Mycroftově domě. Kromě jeho oblečení a pár dalších věcí, mu tu nic nepatřilo. Mycroft se nespokojil s ničím, co nebylo kvalitní.

Jakmile se nasnídal, převlékl se a začal si balit své věci. Brzy byla půlka jejich společné skříně prázdná, v koupelně zůstal jen jeden kartáček a nikde nebyla ani stopa po jeho levných šamponech. Nezůstala tu po něm jediná stopa. Bolelo to.

…

Anthea na obrazovce svého počítače sledovala dění v domě svého šéfa a málem dostala infarkt. Co to proboha Greg dělal? Proč si balil věci? Proč odcházel? Co se sakra stalo?

Profesionální asistentka by se do takových záležitostí nepletla, ale ona už dávno tuto hranici překročila. Rychle se zvedla ze židle a běžela do Mycroftovy kanceláře. Mycroft seděl nad nějakými papíry. Překvapeně zvedl hlavu, když vrazila do jeho kancelář jako tajfun.

,,Děje se něco?” zeptal se.

,,Ne. Stalo se něco mezi tebou a Gregem?”

,,Ne. Tedy aspoň si na nic nevzpomínám, proč?”

,,Pokud se mezi vámi opravdu nic nestalo, pak mě opravdu zajímá, proč si balí všechny svoje věci do kufru.”

,,Cože?!” Mycroft překvapením vstal ze židle.

 ,,Nedělám so legraci. Balí si opravdu všechno. Co se mezi vámi děje?”

Mycroft byl v takovém šoku, že jí nedokázal odpovědět. Brzy se však vzpamatoval.

,,Okamžitě mi přivolej auto, musím rychle domů.”

Anthea jen přikývla a rychle napsala zprávu Mycroftovu řidiči.

O pět minut později Mycroft seděl v autě a netrpělivě ťukal prsty o své stehno. V hlavě měl jen jediné, musí se dostat domů dřív, než Gregory odejde.

…

Gregory měl všechny věci sbalené a naskládané v autě, ještě jednou se porozhlédl, jestli tu něco nenechal. Když se ujistil, že má vše, obul se a navlékl si bundu. Měl to štěstí, že zrovna v té chvíli dovnitř vletěl Mycroft. Byl udýchaný a jeho oči byly rozšířené překvapením.

,,Gregory,” zašeptal slabě, jako kdyby nedokázal uvěřit tomu, co se právě děje. ,,Kam jdeš?”

,,Stěhuju se pryč,” odpověděl Gregory a měl co dělat, aby se nesložil.

,,Ale, ale proč?”

,,Je to tak lepší pro nás oba. Bude lepší, když to skončíme.”

,,O čem to pro boha mluvíš?”

,,Nemysli si, že jsem naprosto slepý, Mycrofte!” zakřičel Greg. ,,Nemysli si, že nevím, že mě nenávidíš! Nemysli si, že nevím, že mě viníš ze smrti svého bratra! Chováš se ke mně, jako kdybych vůbec neexistoval. Vyhýbáš se mi, trávíš víc času v kanceláři než se mnou. Já už to nedokážu vydržet, Mycrofte. Nedokážu žít s tím, že mě můj manžel nenávidí.”

,,Gregory,” zašeptal opět Mycroft. Nedošlo mu, co svým odměřeným chováním způsobuje. Chtěl se jen držet dál, aby něco nevyzradil. Nedošlo mu, že se jeho manžel viní ze smrti jeho bratra. ,,Neodcházej, prosím.”

,,Je mi to líto, dělám pro nás to nejlepší. I když nevím, jestli pro tebe bude nějaký rozdíl, když tu nebudu.”

,,Gregory, já ale,” chtěl se bránit Mycroft, ale Greg jen zavrtěl hlavou.

,,Bude nejlepší, když o všem popřemýšlíme, pak můžeme začít řešit rozvod.”

,,Gregory, ne!”

,,Sbohem, Mycrofte.”

Greg pomalu odešel pryč a nechal Mycrofta stát v chodbě. Celou dobu si opakoval, že pro ně dělá jen to nejlepší. Se slzami očích došel až na parkoviště, kde nasedl do svého auta a odjel ke svému starému bytu.

Mycroft se mezitím svalil na kolena a zíral před sebe. Gregory byl pryč. Nedokázal tomu uvěřit, ale byla to pravda, jeho Gregory byl pryč.

Roztřesenou rukou vytáhl z kapsy u svého saka mobil a zavolal prvnímu číslu v seznamu kontaktů. Mobil chvíli zvonil, pak jej někdo zvedl.

 ,,Ano, drahý bratře?”

,,Musíš se vrátit domů.”

,,Mám tu ještě práci.”

,,Tak si s ní pospěš.”

,,Nemůžu.”

,,Sherlocku, na kolenou tě prosím, vrať se co nejdříve domů.”

,,Dobře, budu se snažit.”

,,Děkuji.”

,,Nemáš zač.”

Sherlock ukončil hovor a nechal Mycrofta svým vlastním myšlenkám. Byly černé jako noc, kdy Gregoryho poprvé poznal.

...........................................................................................................................................................

A/N: Chápu, že si nejspíše myslíte, že si vše idealizuju a že není možné, aby Sebastian jen tak seknul s alkoholem. Já ho ale neberu jako alkoholika, není to o alkoholu, ale o bolesti z Jimovy smrti. Navíc je tu jeho syn, který se kvůli němu trápí.