81. kapitola

19.10.2017 19:18

 

A/N: Věnováno Alexis ;)

 

Nicky celý večer nepustila Snížka ze svého náručí. Ten si veškerou pozornost samozřejmě užíval. Byla ráda, že její otec konečně dostal rozum.

Samozřejmě svůj úspěch nezapomněla zavolat svým sestrám. Dostala od nich obrovskou pochvalu.

Ke konci večera jí otcové podepsali přihlášku a s dvěma polibky na dobrou noc ji uložili ke spánku.

Byl to krásný den.

Mycroft pak pomohl Gregovi ve sprše, aby nespadl. Ještě ale nešli spát. Sedli si v obýváku se skleničkami červeného.

„Gregory, tys věděl, že Alex jde na policejní akademii?“

„Jo, ptal se mě na otázky, a co má umět na zátěžové testy,“ kývl Greg.

„Zajímalo by mě, jak to dokázal před Moriartym ututlat.“

„Asi jako Nicole před tebou. Kdyby ti to neřekla, nevíš to do teď.“

Mycroft musel souhlasit. Oba měli, co si vychovali. Greg si lehl na gauč na záda a hlavu položil do jeho klína.

„To tě vážně přesvědčil Moriarty?“

„Ano, i když jsem se s tím ještě úplně nesrovnal. Budu muset navštívit drahou Fredy. Sice už nepracuje, ale mě snad přijme.“

Greg se zasmál. Jeho manžel byl na dobré cestě, protože rozhodnutí jít si nechat pomoct jistě nebylo jednoduché.

„Stav se pak i za Johnem. Myslím, že ti celková prohlídka neuškodí.“

„Ach ano, už se rozpadám,“ usmál se Mycroft a políbil manžela na čelo.

Za chvíli už oba vstali a šli si lehnout. Druhý den byla sice sobota, ale nechtěli spát příliš dlouho.

...

Stejně nakonec vstávali až v půl jedenácté. V obýváku našli Nicole, jak se Snížkem na klíně čte brožuru školy.

„Můžu?“ zeptal se Mycroft. Místo odpovědi mu ji podala. Začal si ji pročítat a po chvíli si uvědomil, proč ho jeho manžel posílal na kompletní prohlídku. Ještě chvíli a nestačily by mu ruce při čtení. Evidentně potřeboval brýle.

„Hm, anglický jazyk, matematika, výběr francouzština nebo španělština a pak tělocvik. Zajímavé.“

„V půlce ledna jsou zkušební testy. Asi tam pro jistotu pojedu.“

„Celý týden na tebe budu mluvit francouzsky, ať se pocvičíš,“ smál se Mycroft.

„Jo a táta mě bude prohánět kvůli tělocviku, to určitě!“

„S tím počítej!“ zavolal Greg z kuchyně.

„Kdybys mě raději naučil používat palác myšlenek.“

„To můžu, ale budeš potřebovat tak dva měsíce. Za kratší dobu to nejde. A i potom se může stát, že se budeš zasekávat.“

Nicole kývla a trvala na tom, že rovnou začnou.

...

„Ještě, že už půjde zítra do školy. Bolí mě hlava.“ stěžoval si Mycroft v neděli večer. Byl unavený, protože jeho dcera chtěla neustále trénovat vstup do svého paláce.

„A já jsem zase strávil celý víkend sám.“

„Promiň, lásko. Vynahradím ti to.“

„Beru tě za slovo. Ale ne zítra. Já jdu na kontrolní rentgen a na převaz. John má službu, takže ho můžeš navštívit.“

„Dobře,“ kývl Mycroft. Bylo mu jasné, že kdyby odmítl, Greg ho tam dovleče násilím. „Zmíním mu srdce, záda i oči. Slibuju.“

„A já ti zatím domluvím Fredy.“

Políbili se a usnuli.

...

„No podle výsledků je srdce v normě,“ řekl druhý den John, když pročetl papír před sebou. „Bylo toho teď na něj moc. Měl by sis teď naordinovat klid a přestat se rozčilovat víc, než obvykle.“

„To ti slíbím velice rád.“

„A nerad bych u tebe ještě viděl tolik alkoholu v krvi,“ mračil se John. Mycroft zahanbeně kývl hlavou.

„Na ty záda ti rozhodně doporučuju plavání. Hodně ti to pomůže s uvolněním. A taky zkus masáže. Už se nehýbeš tolik jako kdysi a je to na nich znát. Klidně ber Grega sebou, až se uzdraví. Jenom mu to prospěje.“ pokračoval John.

Mycroft neprotestoval, nikdy na plavání neměl čas, takže teď to může změnit. A mít u sebe manžela i dceru.

„A tady máš papír na brýle. Jsou to dvě dioptrie na každém oku,“ podal mu John papír.

„Děkuji, Johne.“

Rozloučili se a Mycroft se vydal za manželem.

Mycroft opravdu zašel k Fredy a po rozhovoru s ní se cítil o mnoho lépe. Se svým nejdražším manželem začali chodit pravidelně na plavání, oba museli poznat, že jim to opravdu prospělo. Navíc chodil i na masáže, jeho tělo se hned cítilo o deset let mladší.

Z vděčnosti Johnovi poslal několik lahví dobrého vína, aby si mohli se Sherlockem udělat pěkný večer.

Vztahy s Nicky se pěkně urovnaly. Opět k němu vzhlížela s láskou v očích.

Nicky se intenzivně připravovala na přijímací zkoušky. Sportovala, učila se a své pokroky diskutovala s Johnem, který jí velice rád pomáhal.

I když to Mycroft nerad přiznával, vojenské gymnázium bylo pro Nicky opravdu dobrým řešením.

Jim jen nešťastně hleděl na svůj počítač. Alex mu poslal fotku, kde byl v policejní uniformě. Jeho syn si z něj utahoval a to dost nepěkným způsobem.

,,Sebby!”

,,Ano, lásko?” zeptal se jeho manžel.

,,Pojď se na tohle podívat.”

Sebastian přišel z kuchyně, kde právě připravoval večeři a s úsměvem se na fotku podíval.

,,Sluší mu,” uznal.

,,Děláš si srandu? Chtěli jsme z něho zabijáka!”

,,Třeba nakonec změní strany. Je to jedno. Navíc pokud to neudělá, je tady dost velká šance, že až budou mít s Hamishem dítě, bude mít geny po nás a převezme naše impérium.”

,,To tak.”

,,Uvažuj nad tím, tvoje a Holmesovy geny v jednom dítěti. To nebude dobrá kombinace.”

,,Možná máš pravdu.”

,,Zatím se nad tím nestresuj, do důchodu ještě nejdeme.”

Sebastian políbil svého manžela na čelo a vrátil se zpět do kuchyně.

,,Doufám, že si s tím dítětem pospíšíte. Vychovat z něj kriminálníka bude dost složitá záležitost,” zamumlal a počítač vypnul.

Termín přijímacích zkoušek se neodvratně blížil, až nakonec nastal. Mycroft s Gregem odvezli svou dceru na gymnázium. Políbili ji na tvář a popřáli hodně štěstí.

Když se o dvě a půl hodiny později vypotácela ven, vypadala, že se jí dost ulevilo.

,,Tak co?” zeptal se Greg a usmál se na ni.

,,Doufám, že to vyjde,” přikývla zničeně.

,,Zajedeme si na oběd, co říkáš?” navrhl Mycroft. Doufal, že tím svou dceru přivede na jiné myšlenky.

Nicky přikývla, ale cestou do restaurace usnula.

O dva dny později všichni tři netrpělivě seděli u počítače a čekali, až škola zveřejní výsledky. Nicky v ruce svírala kód a neustále v duchu prosila, aby se tam dostala.

Jakmile byly výsledky zveřejněny, rychle našly její výsledky.

,,Přijata!” vykřikla nadšeně. ,,Přijali mě!”

,,Gratuluju, zlatíčko,” usmál se Greg nadšeně a pevně ji sevřel v náručí. Teprve po dlouhé chvíli ji pustil a předal Mycroftovi.

,,Jsem na tebe tak pyšný,” řekl a v jeho očích se třpytily slzy.

,,Díky, tati,” přikývla a nechala se jím obejmout.

...

Nicole odběhla do útulku, kde se pořád starala o psy a Mycroft s Gregem osaměli.

„Mimochodem, drahý, James mi poslal jako zvláštní pozornost víkendový pobyt pro dva v Alpách. Nepojedeme? Všechno k lyžování se tam dá půjčit nebo si můžeme chodit jen tak po procházkách. Taky je tam možnost koupání v lázních nebo třeba pěší túry s průvodcem. Mohli bychom si to docela užít.“

Greg se usmál a posadil se manželovi na klín.

„Už jsi začal shazovat ten roztomilý faldík, co se ti udělal a chceš to dotáhnout do konce?“

„Gregory, ty riskuješ spaní na pohovce.“

„To bys mi přece neudělal.“

„Udělal, já totiž ne…“

Greg protočil oči a políbil ho. Byl to nejúčinnější způsob, jak ho umlčet. A protože věděli, že se jejich dcera nevrátí dřív než za hodinu a půl, ani se neobtěžovali se přesunout do ložnice.

...

Nicole cestou zavolala svým sestrám. Byly jejím úspěchem nadšené a slíbily, že jí o víkendu přijedou pogratulovat osobně. Pak dostala zprávu od Hamishe, který jí i s Alexem gratuloval k vyhrané válce. Usmála se, protože v obou měla taky velkou podporu.

...

„Jak dneska bylo?“ zeptal se Sebastian Jima, který se vrátil z univerzity domů.

„Je tam pár jedinců, kteří nejsou, úplně marní.“

„K fyzice nebo k páchání zločinů?“ provokoval Sebastian, za což si vysloužil pohlavek.

„Zlobíš,“ zamračil se Jim. „Musím ti najít nějakou práci.“

„Půjdu pomoct Gregovi s těmi nováčky,“ řekl Sebastian. Jim se na něj díval, jestli si nedělá legraci, ale tvářil se naprosto vážně.

...

„Překvapuješ mě,“ řekl John, svému manželovi, který hledal něco na internetu a vypadal nadšeně.

„Proč?“ zeptal se udiveně Sherlock.

„No nemáš případ a to u tebe způsobuje špatnou náladu. Ale ty ji máš dobrou. To mě překvapuje.“

„Johne, zapoj mozek a dedukuj,“ zavrčel Sherlock.

„Hm, Sherlock Holmes je veselý,“ přemýšlel John. „Takže Sherlock Holmes má případ?“ zeptal se nakonec.

„Já věděl, že nejsi takový idiot,“ usmál se Sherlock. „Jo, volal mi spolužák z vysoké. Teď pracuje v bance a mají tam nějaký problém. Pojedeme?“

John nadšeně kývl hlavou. Už spolu nevyšetřovali dlouho a chybělo mu to.

...

„Zlato, uvědomuješ si, že Niky bude pravděpodobně chtít jít na internát?“ zeptal se Greg manžela. Po něžném milování se ještě chvíli povalovali po gauči a pak si sedli do kuchyně ke kávě.

„Bohužel,“ kývl Mycroft smutně. „Budu na tom muset zapracovat. Říkal jsem si, že se buď vrhnu na překládání na plný úvazek, nebo půjdu učit do nějaké jazykovky. Co bys na to říkal?“

,,Klidně, lásko. Jestli chceš, běž do toho. Aspoň budeš mít co dělat, když budou holky pryč.”

,,Bude nezvyk mít celý dům jen pro sebe,” povzdechl si Mycroft.

,,Na druhou stranu to bude mít i spoustu výhod. Například budeme moci opět spávat nazí.”

,,Opět myslíš na sex?”

,,A co ode mě čekáš? Teď jsme měli tří týdenní přestávku, což byla tvoje chyba.”

Mycroft na to raději nereagoval, jeho manžel měl totiž pravdu. Naštěstí ho zachránil zvonek u dveří. Vstal a šel dveře otevřít. Za nimi našel Sally Donovanovou.

,,Je Greg doma?” zeptala se.

,,Jistě, pojďte dál.”

,,Díky.”

Mycroft ji zavedl do kuchyně, kde se oba usadili ke stolu.

,,Ahoj, Sally,” pozdravil ji Greg nadšeně. Byl rád, že ji po dlouhé době zase vidí.

,,Ahoj, jak je?”

,,Už je to lepší, jsem z toho skoro venku. Co ty?”

,,V Yardu je pohoda, je tam sice několik idiotů, ale už se to tam celkem pročistilo.”

,,To rád slyším. Co Anthea?”

,,No, tohle jsme vám chtěli říct spolu, ale nyní je někde na služební cestě se svým šéfem.”

Mycroft i Greg se na ni zvědavě podívali.

,,Rozhodly jsme se mít miminko. Jsem těhotná.”

,,Gratuluji!” usmíval se Greg.

,,Děkuji.”

,,Také gratuluji, Sally. V kolikátém jsi měsíci?”

,,Ve druhém.”

,,Doufám, že už tě odebrali z terénu?” zeptal se Greg.

,,Ano, teď dělám sekretářku Dimmockovi. Neustále se mě ptá, jestli něco nepotřebuji. Mám chuť ho kolikrát zastřelit.”

,,Jen to ne, vraždy kolegů se blbě zakrývají.”

,,Dík za radu.”

,,Nemáš vůbec zač, doufám, že nám pak prcka ukážeš.”

,,Jasně že jo. Za koho mě máš?”

Ještě dlouhou chvíli spolu mluvili, než se Nicky vrátila z útulku domů.

,,Teto Sally!” vykřikla nadšeně, když ji uviděla.

,,Ahoj, zlatíčko! Slyšela jsem, že z tebe bude vojanda,” usmála se na ni Sally.

Nicky nadšeně přikývla.

,,Co kdybych tě naučila pár triků se zbraní?”

,,Sally!” zakřičeli Mycroft i Greg.

,,Mysli na děťátko,” pokáral ji Greg.

,,A žádné triky se zbraněmi,” dodal Mycroft.

,,Jasně,” přikývla Sally, ale spiklenecky mrkla na Nicky. Ta ji přikývnutí oplatila, než se zarazila.

,,Jaké děťátko?”

Uběhly dva týdny a tentokrát za jejich dveřmi stála Anthea.

,,Jak se má Sally?” byla Mycroftova první otázka.

,,Pořád ještě zvrací, chudinka,” povzdechla si. ,,Chtěla bych jí to nějak ulehčit, ale nevím jak.”

,,Tomu nijak nepomůžeš. Musíš počkat, až to odezní. Co potřebuješ?”

,,Potřebuju pomoc s naplánováním ochrany. Chystá se setkání naší a dánské královny. Jsou kolem toho velké zmatky a můj šéf si neví rady.”

,,Dobře, řekni mi všechny podrobnosti a pustíme se do toho.”

Anthea se vděčně usmála a začala vyprávět.

...

„Plán není špatný, jediný problém je v tom, že to nezvládne jeden člověk.“

„Rozdělit na dva to nemůžeme. Není, kdo by udělal tu druhou část,“ namítla Anthea.

„Víš co, jeď do paláce a řekni svému šéfovi, že za hodinu přijedu. Nemůžeme si dovolit trapas,“ rozhodl Mycroft.

Anthea mu poděkovala a rychle se rozloučila. Mycroft se začal chystat, stejně jako před lety do práce. Greg ho s úsměvem pozoroval.

„Drahý, promiň, pojedu jim pomoct. Tahle návštěva musí být důležitá.“

„Jenom jeď,“ zamrkal Greg a upravil mu kravatu. „Hlavně si dej pozor a napiš mi zprávu, že jsi v pořádku.“

„Dobře, slibuju, Gregory.“

Dali si malý polibek a Mycroft odešel.

...

V paláci se setkal se spoustou známých tváří. Všichni ho rádi viděli a tak návštěva proběhla v naprosté pohodě. Prací ale strávil tři dny a dvě noci v kuse, a vůbec neměl čas se jít převléknout nebo si odpočinout. Už si odvykl takovému pracovnímu tempu, takže byl unavený. Dodržel ale svůj slib a pravidelně manželovi psal. Když všechno skončilo, nechal se zase odvést domů. Chtěl si jen dát pořádnou snídani a jít si odpočinout.

...

Greg byl klidný, protože mu psal nejen Mycroft, ale i Anthea, takže věděl, co může asi čekat. Připravil bohatou snídani, koupel a převlékl peřiny. Sotva zaslechl odemykání dveří, vyšel do chodby manžela přivítat.

„Myci, vítej doma,“ usmál se a pomohl mu z kabátu. Mycroft mu úsměv unaveně oplatil a stulil se mu do náruče. „Mám pro tebe snídani.“ pošeptal mu do ucha.

„Děkuji, drahý.“

Mycroft si nechal pomoct ke snídani a protože měl hlad, snědl ji do posledního drobečku.

„Něco nového?“

„Nic zvláštního. Pomáhám Nicole s těmi cvičeními z matiky, holky volaly, že se mají fajn, Sherlock s Johnem procházejí čínskou čtvrť a Sebastian pomáhá při nácviku střelby policistů. Myslím, že si můžeš jít odpočinout.“

„Dám si sprchu a půjdu se vyspat.“

„Máš to nachystané. Ale půjdu ti pomoct, nechci, abys v té vaně usnul.“

Greg měl pocit, že jeho milovaný usnul už při cestě z koupelny do ložnice. Položil ho do postele a potichu odešel. Když manželovi pomáhal, všiml si, že se mu zase obnovil jeho starý problém. A on se mu s tím jako obvykle nesvěřil. Obvykle ho jeho zarostlé nehty na palcích až tak nezlobily, ale když musel být několik dní v uzavřených botách, zase se to zhoršilo. Problém by v tom, že dostat Mycrofta Holmese na pedikúru bylo téměř nemožné. Vždycky se tvářil ublíženě a urazil se, takže Greg přemýšlel, co dělat. Ani nezaregistroval, že se vrátila Nicole.

„Ahoj tati, nad čím tak přemýšlíš?“

„Jen jak tátu dostat na pedikúru,“ odpověděl upřímně. Věděl, že před svou dcerou může.

„Zjisti, kdy má čas zásahový oddíl.“

„Vtipné,“ zamračil se Greg. Nicole pokrčila rameny a šla psát úkoly.

Nakonec Greg přece jen dostal nápad. Lázeňský balíček, který obsahuje koupele, saunu, vířivku, masáže a pedikúru, bude tím pravým. Koupil ho i pro sebe a těšil se na rozmazlování.

Diskusní téma: 81. kapitola

<3

Alexis | 20.10.2017

Děkuji za věnování :-)
Kapitola je skvělá a moc sem si jí užila ;-)

Re: <3

Aliya Midnight | 20.10.2017

Děkujeme :)

Přidat nový příspěvek