9. jednorázovka

26.05.2015 16:48

 

Mycroft vztekle mlátil do klávesnice, až málem odlétávaly klávesy. Seděl doma u počítače a vyplňoval každoroční zprávu pro premiéra. Vztekal se, protože mu ti idioti, premiérovi poradci, nebyli schopní dodat informace včas a on teď musel spěchat. Musel se také zabývat dvěma případy, které by normálně přehodil na svého bratra. Jenomže Sherlock se společně s manželem a synem vydali na dovolenou a tak si musel poradit sám. Nepodporoval ho tentokrát ani Gregory, protože v Londýně došlo k sérii vražd a on se musel znovu chopit vyšetřování.

Jedině Victorie-Elisabeth dokázala vyvolat úsměv ve tváři svého otce. Byla to nádherná rok a půl stará holčička, která teprve před pár dny udělala svůj první krok. Oba tatínkové byli velice pyšní a nedočkavě čekali na první slovo své dcery. Vicky seděla na koberci a hrála si se svou oblíbenou hračkou. Do domečku vkládala tvary podle toho, kam patřily. Když domeček naplnila už potřetí, vzhlédla ke svému tatínkovi. Zdálo se, že jí vůbec nevnímá. Jen seděl u stolu a vztekle klepal do té věci, co na stole ležela. Holčičce se ten zvuk ani tatínkovo rozpoložení nelíbilo, takže se zvedla a pomalu k němu došla. Nevěnoval jí ani pohled, stále zíral na tu svící věc před sebou. Chytla ho tedy za nohavici a ve snaze upoutat konečně jeho pozornost ho oslovila:

„Tati…“

...

Nebylo prostě možné, aby idiot, který neumí sečíst všechny položky na účtech, vedl finanční odbor. Mycroft měl největší chuť vyhodit počítač z okna a začít hulákat něco o idiotech. Pak zavolat premiérovi a se vším praštit. Proč museli všichni kolem něj být idioti a neustále mu házet klacky pod nohy. Má on tohle vůbec zapotřebí?

Najednou ucítil, že se ho něco chytlo za nohavici a uslyšel jemný hlásek.

„Tati…“

V tu chvíli by se v něm krve nedořezal. Nejdřív si nemohl dát dohromady, co se stalo, ale když si všiml, že u něj stojí Vicky a tahá ho za nohavici, bylo mu všechno jasné. Do jeho očí vstoupily slzy, které si ani nesetřel. Jen si vzal svou dceru do náruče a objal ji.

„Zlatíčko promiň. Tatínek ti už bude věnovat pozornost. Práce počká.“ Vstal od stolu a zamířil s dcerou v náručí do kuchyně.

„Jsi moc šikovná holčička. Doufám, že tohle předvedeš tatínkovi i večer až se vrátí.“ Nejdříve sice chtěl Gregorymu napsat, ale nechtěl, aby byl Gregory smutný.

V kuchyni vytáhl čokoládovou zmrzlinu a dal trochu i své dceři. Ještě, že neumí mluvit pořádně. Manžel by ho zabil.

...

Greg s úlevou zavřel dveře od bytu. Konečně se mu podařilo vyřešit případ a dostal za to tři dny volno. Bude se věnovat své dceři a svému manželovi. Upřímně doufal, že bude Mycroft v lepším rozpoložení než včera. Sotva si stačil sundat boty a pověsit bundu objevila se ve dveřích Lis. Docapkala k němu a nechala se zvednout do náruče. Pak se tiše ozvala.

„Tati…“

Greg musel zamrkat, aby zahnal slzy, které se mu začaly formovat v očích. V tom zachytil pohled svého manžela, který stál ve dveřích a usmíval se. Greg k němu i s dcerou v náručí došel a objal ho.

„Vítej doma, drahý.“

„Děkuji, lásko.“