Blízko smrti

31.10.2015 12:41

 

A/N: Tak Tes si pro vás připravila pravou halloweenskou povídku, kterou naleznete i na jejím blogu :)

 

Johna postřelili do podklíčkové tepny. Měl štěstí, díky včasného zásahu svých kolegů přežil, jenomže jej poslali zpátky do Londýna. S tím se srovnat nedokázal, byla to pro něj obrovská rána. Bylo to jako by zamrzl v čase, nemohl zpátky ani dopředu. Cítil se mrtvý, přitom tolik toužil po životě.  

Musel si za každou cenu dokázat, že je živý. Takže vymetal kluby, dvěvky, chlast, fet. Bitky s jinými návštěvníky. Jenom díky nim se cítil živý. Když jej z jednoho klubu vyhodili, šel do dalšího.

Zrovna teď zase skončil na ulici. Vytáhl z kapsy malou lahvičku, na hřbet ruky si nasypal bílý prášek, zacpal si jednu nosní dírku a druhou jej vdechl. Za chvíli se cítil o mnohem lépe.

,,Kokain tě zničí Johne.“

Překvapeně se otočil po hlase a pokusil se zaostřit na vysokou postavu ve tmě. Onen neznámý přišel neslyšně blíže. Nebyl to nikdo z jeho známých, tak jak to, že znal jeho jméno.

,,Odkud mě znáš?“

,,Už delší dobu tě pozoruji.“

Neznámý natáhl ruku a přejel jí Johnovi pod nosem. John po jeho ruce chňapl, chvíli na ni zíral. Na prstech neznámého byla jeho krev. Ten jej klidně pozoroval svýma šikmýma očima, potom svou ruku s neobyčejnou silou vytáhl z Johnova sevření a strčil si zakrvácené prsty do pusy.

John jej omámeně pozoroval. Neznámý jej potom tvrdě narazil na stěnu a začal jej líbat. Johna to vzrušilo. S mužem se líbal poprvé a bylo to dokonalé, ty úzké rty, které byly studené jako dvě kostky ledu. Nemohl se jich nabažit. Zároveň se mu začal rukama dobývat do kalhot.

,,Tady ne, až u mě.“

Zašeptal mu, popadl jej za ruku a táhl jej za sebou. Na hlavní silnici stopnul taxík a nechal je odvézt do samotného srdce Londýna.

****

Bydlel v jednom z těch starých domů v centrální části Londýna. Odemkl dveře a strčil Johna do tmavé chodby. Vešel hned za ním. Kdesi na straně se otevřely dveře a vykoukla z nich starší žena.

,,Přivedl sis kamaráda Sherlocku?“

,,Tak nějak. Ovšem máme práci paní Hudsonová, tak nás nerušte.“

Popadl Johna za ruku a táhl jej za sebou do schodů. John se tiše pochechtával. Tak Sherlock se jmenoval. Takové jméno se snad dávalo naposledy před dvě stě lety.

V ložnici se Sherlock rovnou vrhl na Johna a začal z něj strhávat oblečení, až látka praskala. Sám ze sebe strhl košili tak, až se knoflíky rozlétly po celé místnosti. Bylo mu to jedno, když byl John konečně nahý, strčil do něj, takže přepadl zády na postel.

Hned si na něj vylezl. John mu dal ruce kolem ramen a začal se s ním líbat. Vůbec mu nevadilo, jak byl Sherlock celý studený. Za chvíli se oba pořádně zahřejí. Sherlock prsty zabloudil k Johnově otvoru a začal se jimi nesmlouvavě dobývat dovnitř.

John byl naštěstí hodně sjetý, takže mu ta surová bezohlednost vůbec nevadila. Naopak jej to hodně vzrušilo. Sherlock za okamžik nahradil prsty penisem a tvrdě přirazil do těla pod sebou. John bude jeho, za malý okamžik jej k sobě připoutá, navždy a zachrání jej tak z jeho špatného způsobu života.

John byl na vrcholu blaha. Užíval si, jak do něj Sherlock přirážel. Ten se teď naklonil až nad něj. Olízl mu krk, takže se roztřásl blahem. Sherlock se spokojeně usmál a zabořil zuby do Johnova krku.

Johnovi se rozšířily zorničky překvapením. Sherlock se mu zakousl do krku a sál jej. On byl upír. Strach vzápětí nahradila malátnost. Sherlock se od Johnova krku odtáhl se zakrvavenou bradou. Byl teď přesně na okraji, byl si jistý, že nebude chtít zemřít. Kovovým drápkem, který měl na malíčku, si otevřel žílu na levém předloktí.

První kapky krve dopadly na Johnovy rty. Bolest v jeho těla byla neskutečná, přesto instinktivně věděl, co musí udělat. Otevřel ústa a Sherlockova krev mu stekla na jazyk. Spolknul ji, najednou mu bylo lépe. Přitiskl své rty k otevřené ráně a začal dychtivě sát.

Sherlock jej spokojeně pozoroval. John za chvíli jeho ruku pustil, rána se okamžitě zacelila. Sklonil hlavu a políbil jej. Vzhledem k tomu, že byl pořád uvnitř něj, se za chvíli znovu začal pohybovat, dokud je oba nepřivedl k vrcholu do hlubin rozkoše. Vystoupil z Johna, spokojeně se svalil vedle něj a usmíval se na strop.

,,Vítej ve světě nesmrtelnosti Johne.“

,,Nesmrtelnosti?“

,,Ano, stal ses nejdokonalejší bytostí na světě. Brzy tě seznámím se svou rodinou.“

,,Ty máš rodinu?“

,,Každý máme rodinu. Nikoho nevytáhly sluneční paprsky z pod kamene.“

John se srdečně rozesmál.