Tohle je tak sladké a ten závěr :-D
Housle III
Sherlock stále seděl na pohovce, když se John vrátil s Hamishem v náručí. John Hamishe něžně postavil dolů a povzbudivě na něj kývl.
,,Tati, nechci přestat hrát, ale chci, aby mě učil někdo jiný.”
Sherlock sklopil zrak, ale přikývl. Nenáviděl by se, kdyby byl důvodem, proč Hamish skončil s hraním po tak krátké době.
,,Omlouvám se, Misho, nechtěl jsem na tebe křičet,” omluvil se. Nenáviděl se, jak lehce vyjel na svého synka kvůli špatně zahrané notě. ,,Objetí?” zeptal se a rozevřel své paže.
Hamish přikývl a okamžitě se k němu rozběhl.
Vše bylo odpuštěno a John si mohl úlevně vydechnout.
Teď jen zbývalo sehnat Hamishovi učitele. A jelikož John znal svého manžela opravdu dobře, věděl, že to bude těžší úkol, než se na první pohled mohlo zdát.