Idioti

30.12.2014 18:09

 

23. 12., 19:00, Dům Holmesových – Jídelna

Všichni opět seděli u jídelního stolu a sliny se jim zbíhaly nad večeří, kterou Meghan připravila.  Nikdo si na jídlo nemohl stěžovat, Meghan byla opravdu skvělá kuchařka. Dokonce i Hannibalovi chutnalo a to bylo co říct.

,,Tak co plánujete dělat večer, chlapci?ˮ zeptala se Meghan. Tato jednoduchá nevinná otázka, nechala polovinu mužů v rozpacích, zatímco další se tvářili nezaujatě.

Siger okamžitě poznal, proč se tak tváří. Okamžitě začal v duchu přepočítávat, kolik že to ještě má špuntů do uší. Když se ujistil, že jich má dostatek, viděl, že jeho chlapci jsou v nesnázích a nevědí, jak své matce odpovědět. Rozhodl se jim pomoct.

 ,,Drahá, připravila jsi ten výborný jablkový koláč?ˮ zeptal se a všiml si, jak si všichni oddechli.

,,Ale jistě, hned pro něj dojdu.ˮ

Meghan vstala od stolu a odešla do kuchyně. Siger se výhružně podíval na své syny a jejich partnery.

,,Ani na to nemyslete,ˮ začal se zdviženým ukazováčkem. ,,Posledně jsem jí musel hodit do pití tablety na spaní, aby vůbec usnula. Moc dobře víte, jaká je, když se dobře nevyspí a kdo to vždycky odnáší? Já! Takže klídek, hoši.ˮ

Siger věděl, že říkat to těm idiotům, nemělo žádný smysl. Byli tvrdohlaví a od té doby, co zjistili, že když se vás dotýká osoba, kterou milujete, je to zatraceně příjemné, nedokázali přestat.

Meghan se vrátila zpět i s koláčem. Siger stále pozoroval chlapce s naštvaným výrazem, a proto se ani jeden z nich neodvážil k protestu. Dokonce i Sherlock byl zticha. Všichni se s radostí pustili do koláče, jen aby se nemuseli na nikoho dívat. Opravdu, tyhle prázdniny začínaly být opravdu ujeté.

…

Po večeři se všichni odebrali do obýváku, až na Quillana a Willa, kteří se dobrovolně nabídli, že umyjí nádobí. Zbytek tedy nyní relaxoval v obývacím pokoji, kde v krbu plápolal oheň a dodával příjemnou rodinnou atmosféru. V rohu stál bohatě ozdobený vánoční stromeček.

Ve středu místnosti stál malý stolek, kolem nějž byly dvě pohovky a dvě křesla. V křeslech seděli Siger a Meghan, na jedné pohovce seděli Greg, Mycroft, Sherlock a John, zatímco druhou obývali Hannibal s Jamesem, kteří trpělivě čekali, až se vrátí jejich partneři.

John cítil, jak si Sherlock opírá hlavu o jeho zdravé rameno. S úsměvem obmotal své paže kolem Sherlockova útlého pasu a políbil ho na temeno hlavy. To neuniklo pozornosti nikoho, kdo se právě nacházel v místnosti. Meghan a Siger to pozorovali s obrovským úsměvem. Byli rádi, že jejich, ruku na srdce, nejdivnější syn má někoho, kdo ho miluje a pečuje o něj s takovou vášní.

I Mycroft se začal uvolňovat a nechal jednu Gregoryho paži proklouznout okolo jeho pasu. Mezi nimi nebyla žádná mezera a boky byly přitisknutí u sebe.

James s Hannibalem měli konečně čest poznat další stránku Holmesů, tentokrát, díky bohu, tu něžnější. Oba mohli odpřísáhnout, že dva nejstarší Holmesové jsou ti nejdivnější a že jejich Holmes je rozhodně ten nejnormálnější. Ani jeden ale nemohli popřít, že se jim takováto šílená rodina nelíbila. Naopak, bylo to pro ně to pravé. Nic nudného a obyčejného, ale výjimečného a ne úplně normálního. Přesně jako byli jejich partneři.

Will a Quillan dokončili úklid a připojili se k ostatním. Sedli si vedle svých partnerů, se kterými okamžitě propletli prsty a přitulili se k nim blíže. Nikdo nic neříkal, všichni byli ponořeni do svých myšlenek.

Po dlouhé chvíli se Siger zvedl z křesla a podal ruku Meghan. Ta ji vděčně přijala a sama vstala.

,,Je pozdě, půjdeme si už lehnout. Dobrou noc, chlapci.ˮ

,,Dobrou,ˮ pozdravili všichni.

Rodiče odešli a nechali je tam sami.

Quillanovi začala únavou padat hlava a opravdu se mu chtělo spát. James se usmál a vzal ho do náručí. Quillan se ani nezmohl na protest.

,,I my už půjdeme spát. Dobrou noc, pánové.ˮ

Brzy poté je následovali i Will s Hannibalem, až nakonec zůstali v místnosti jen čtyři muži.

,,Chudák, Quillan, co ho to popadlo spát s tajným agentem,ˮ povzdychl si Mycroft.

,,Chudák, Will, co ho to popadlo spát s psychiatrem,ˮ povzdychl si Sherlock.

Greg s Johnem na sebe mrkli.

,,Nechcete už jít taky spát?ˮ zeptal se John.

,,Fajn,ˮ přikývl Sherlock. Vstal a podal Johnovi ruku, aby mu pomohl na nohy. John se na něj usmál a propletl jejich prsty.

,,My tu ještě chvíli pobudem. Dobrou,ˮ řekl Greg a nepřestával hladit Mycroftovy vlasy. Mycroft teď nyní seděl v jeho klínu, tvář zabořenou do jeho ramene, a spokojeně odpočíval.

John mrkl a se Sherlockem se vydali do svého pokoje.

,,Jsi nějaký unavený,ˮ poznamenal Greg a vysloužil si od Mycrofta naštvané zamručení.

,,Být s tolika Holmesi v jednom domě je hodně unavující.ˮ

,,Ani ne, je to sranda.ˮ

Mycroft zvedl hlavu a daroval mu smrtelný pohled. Greg se jen zasmál a políbil ho. Mycroft mu polibek opětoval.

,,Chtěl jsem ti věnovat krásné předvánoční milování, ale pokud jsi opravdu tak unavený-ˮ Mycroft Grega přerušil polibkem.

,,Okamžitě mě odnes do postele, nebo ti udělám ze života peklo.ˮ

,,Jistě, královno,ˮ pokýval Greg hlavou.

,,Pitomče,ˮ protočil Mycroft oči.

Neprotestoval však, když ho Greg vyzdvihl do náruče, odnesl do pokoje a už vůbec ne, když ho začal zbavovat oblečení a pokrývat jeho tělo polibky.

…

Sotva se za nimi zavřely dveře, John byl natisknutý ke dveřím, zatímco Sherlock už začínal pracovat na jeho oblečení.

,,Sherlocku..ˮ vzdychl John. ,,Děláš to, protože to chceš, nebo se jen snažíš naštvat své bratry?ˮ

,,A co když kvůli oběma možnostem?ˮ

,,Pak fajn.ˮ

John se nechal vysvléknout a ještě raději pomohl Sherlockovi. Dostal ho na postel a pak jej zalehl vlastním tělem.

,,Přinuť mě křičet,ˮ zašeptal svůdně Sherlock.

,,Jak si přeješ.ˮ

…

Meghan a Siger spokojeně leželi v posteli, přituleni jeden k druhému. Vtom se náhle Meghan posadila, ve tváři naštvaný výraz.

,,Co se děje, drahá?ˮ zeptal se a pohladil ji po vlasech.

,,Oni mi neodpověděli, když jsem se jich zeptala, co budou dělat dnes večer.ˮ

,,Věř mi, že to možná nechceš ani vědět,ˮ pomyslel si a políbil ji na čelo. ,,Nelam si s tím hlavu a raději běž spát, lásko. Krásné sny.ˮ

,,I tobě drahý.ˮ

Siger ji jednou rukou objal a nechal ji přitulit se k němu. Byl rád, že už jí sluch neslouží tak dobře jako kdysi. Sám se přitom snažil ignorovat lehké třepotání stropu nad jeho hlavou.

…

,,Oh, Gregory, ano!ˮ

,,Oh, Johne, ještě!ˮ

,,Nenávidím je, nenávidím. Zasraní idioti!ˮ klel Quillan a tiskl si k hlavě polštář. James se mu smál, což Quillana naštvalo ještě víc. Vzal polštář a praštil ho po hlavě.

,,Ou! Hej, nevybíjej si zlost na mně!ˮ

,,Tak se tak pitomě nesměj!ˮ

,,Promiň, lásko,ˮ omluvil se James a políbil Quillana do vlasů. ,,Co kdybychom jim to oplatili, třeba hned ráno?ˮ

,,Já věděl, že nejsi úplný idiot.ˮ

James ho opět políbil do vlasů.

,,Teď běž ale spát. Zítra jsou Vánoce a nás čeká namáhavé ráno a ještě namáhavější noc.ˮ

,,Fajn.ˮ

,,Hodný kluk.ˮ

,,Idiote.ˮ

…

,,Oh, Gregory, ano!ˮ

,,Oh, Johne, ještě!ˮ

Will si povzdychl. Jeho bratři vždycky našli způsob, jak být otravnými idioty a štvát lidi kolem sebe. V každé situaci.

,,Mám chuť rozsekat tvé bratry,ˮ poznamenal Hannibal.

,,To já taky, ale ani jeden z nás se jich nedotkne.ˮ

,,Willy..ˮ

,,Přísahám bohu, Lectere, dotkni se mých bratrů a rozsekám tě sám.ˮ

,,Už jsem ti někdy řekl, jak moc se mi líbí, když mluvíš tím svým velitelským hlasem?ˮ

,,Tak ne jenom nesoucitný psychiatr a kanibalistický mizera, ale také úchylák? Co dalšího o tobě ještě nevím?ˮ

,,Začínáš být neslušný, Willy.ˮ

,,Řekni mi Willy ještě jednou a ukážu ti, jak moc jsem neslušný.ˮ

,,Prosím, Willy.ˮ

,,A pak, že mí bratři jsou idioti,ˮ pomyslel si Will předtím, než si obkročmo sedl  na Hannibala.

…

,,Oh, Gregory!ˮ

,,Oh, Johne!ˮ

,,Oh, Hannibale!ˮ

,,Ten zrádce!ˮ zavrčel Quillan.

,,Spi!ˮ