Jmelí
Když vešel do bytu svého přítele, Aleca vůbec nepřekvapilo, že uvnitř to vypadalo jako v nějakém katalogu. V každém koutku byla nějaká vánoční ozdoba a u pohovky stál obrovský vánoční stromeček. Magnus bral Vánoce opravdu vážně.
,,Alexandre, lásko, moje, co říkáš?” zeptal se Magnus, když si všiml, že má návštěvu.
,,Je to…zajímavé.” Aleca napadalo dost slov, kterými šlo popsat to, co kolem sebe právě viděl, ale s obavami, jak dobře by byla přijata, raději zvolil něco neutrálního.
,,Trvalo mi celý den, než jsem vyzdobil celý byt, ale stálo to za to,” přikývl spokojeně Magnus, než se konečně podíval na svého přítele. Po jeho tváři se rozlil flirtovný úsměv. ,,Jak bylo dneska v Institutu?” zeptal se a přesunul se před Aleca.
,,Dobře, dnes byl neskutečně klidný den.”
,,To jsem rád,” přikývl Magnus a pozvedl oči nahoru.
Alec následoval jeho pohled a našel nad sebou zavěšené jmelí. Pohlédl zpět na Magnuse, který se na něj díval s pozdviženým obočím a vyčkával, co udělá.
Alec s rychle bijícím srdcem položil své dlaně na Magnusovi teplé tváře. Chvíli se jeden druhému dívali do očí, než se Alec sklonil a něžně Magnuse políbil.
Diskusní téma: Jmelí
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.