Láska

17.01.2018 20:34

 

A/N: Ne, nejsem mrtvá. Ano, nervy mám lehce v prdeli, ale dokázala jsem napsat něco, kde nikdo neumře a má to dokonce šťastný konec. Yaay :D

 

,,Občas si říkám, co by ze mě bylo, kdybych nepotkal tebe.”

Sherlock se překvapeně otočil na svého manžela.

,,O čem to mluvíš?”

,,Po Afghánistánu ze mě byla troska. Každý den jsem měl chuť to vzdát. Vzít zbraň a střelit se. Jen proto, abych se každou noc nemusel vracet na bojiště.”

,,kdybys nepotkal mě, vzal by sis pravděpodobně nějakou milou ženskou a udělal sis dvě děti. Jsi rodinný typ.”

,,Ale nebyl bych šťastný. Potřebuju tebe.”

Sherlock se lehce usmál a přistoupil zezadu za svého manžela. Pevně ho sevřel ve svých pažích a stejně jako vždy se jeho úsměv rozšířil nad tím, jak malý jeho manžel ve skutečnosti je.

,,Přísahám Bohu, Sherlocku, jestli se mi zase směješ.”

Sherlock ho lehce kousl do krku a Johnova slova se proměnila v malý sten.

,,Netrap se kdyby-co by, jsi můj a já tě nepustím.”

,,Kéž by tě teď mohla vidět Donovanová s Andersonem.”

,,Nemluv o těch dvou idiotech, když tě chci vzít do ložnice.”

John se zasmál.

,,Miluju tě.”

Sherlock chtěl utrousit nějaký vtip na Johnův účet. Nakonec tu myšlenku raději hodil za hlavu a Johna políbil.

John se potřeboval cítit milován.

John potřeboval cítit lásku.

Sherlock mu ji rád dal.