Návštěva (Pro Merope)

29.07.2015 10:32

 

A/N: Doufám, že se bude líbit. Znovu upozorňuju, že mi začala brigáda, takže nevím, jak budu stíhat. Omlouvám se, kdyby mi trvalo zveřejňovat povídky.

 

Byl krásný slunečný den a Richelieu uznal, že je to perfektní den na to, aby navštívil mušketýry a provedl kontrolní prohlídku. A pokud byla v kontrolní prohlídce zahrnuta i návštěva jeho oblíbeného kapitána, pak to byla jen jeho věc.

Nasedl do kočáru a v doprovodu své gardy, která v mnoha případech připomínala jen bandu pitomců, odjel. Cesta pro jednou proběhla v pořádku a on se dostal na mušketýrský dvůr. Jeden z gardistů mu otevřel dveře. Opatrně vystoupil a hned zaregistroval nepříjemné pohledy, kterých se mu od mušketýrů dostalo.

,,Přejete si něco, pane?” zeptal se ho jeden z mušketýrů ne příliš laskavě.

,,Přijel jsem na kontrolní prohlídku, kde je váš kapitán?”

,,Ve své kanceláři.”

Bez jediného dalšího pohledu se vydal k dřevěným schodům a začal stoupat nahoru. Moc dobře věděl, kde je Trevillova kancelář. Vzhledem k dramatickému vzhledu, kterého chtěl docílit, prudce vtrhl dovnitř. Treville stál u svého stolu a když se otevřely dveře, rychle se otočil.

,,Ne, ty dveře!” vykřikl, ale už bylo pozdě, dveře se zavřely.

,,Co s dveřmi?” zeptal se Richelieu.

,,Jsou pokažené, nejdou otevřít, už jsem tu zavřený přes dvě hodiny,” odpověděl Treville.

Richelieu zkusil dveře otevřít, ale ty se ani nehnuly.

,,Zkoušel jsi volat na své muže?”

,,Samozřejmě, že ano. Jsem snad idiot?”

,,Někdy ano. Jak se odtud tedy dostaneme?”

,,Za hodinu by se mělo vrátit pár mých mužů a nahlásit mi průběh své mise, do té doby tu musíme čekat. Víno?”

,,Prosím.”

Oba se posadili ke stolu, zatímco Treville jim nalil víno.

,,Čemu vděčím za milou návštěvu?”

,,Říkal jsem si, že dneska je pěkný den na návštěvu.”

,,O co ti jde?”

,,O nic.”

,,To ti tak věřím,” protočil Treville oči a upil vína.

,,Jsi tak otravný.”

,,Říká ten pravý. Vysvětli mi, pokud jsem opravdu tak otravný, proč tedy trávíš tolik času v mé přítomnosti? Toto je už třetí návštěva v měsíci.”

Richelieu jen pokrčil rameny.

,,Armande,” něžně zašeptal Treville jeho jméno. ,,Jestli mi chceš něco říct, máš na to nejlepší příležitost.

,,Jeane,” povzdychl si Rcihelieu.

,,Nemysli si, že jsem si nevšiml, jak mě pozoruješ. Jsou to stejné pohledy, které na mě házíš už od dětství, kdy jsme si hráli nazí v jezeře.”  

Richelieu se začervenal. Nemyslel si, že byl až tak moc průhledný.

,,A kdybys nebyl až tak moc slepý, všiml by sis, že ty pohledy jsou opětované. Mrzí mě, že už jsem tak dlouhou dobu neviděl to, co skrýváš pod svými hábity.”

Treville dopil svou dávku alkoholu, než vstal ze svého místa u stolu a sedl si Richelieuovi na klín.

,,Jeane,” zašeptal Richelieu překvapeně.

,,Nabízím se ti. Na co čekáš?”

Treville dokonale vyvedl Richelieua z míry. Richelieu zvídavě projížděl rukama po těle nad sebou. Nedokázal uvěřit, že se to opravdu děje.

,,Můžu ti připomenout, že nyní máme necelých čtyřicet minut?”

Richelieu se okamžitě probral ze snění a zaútočil na první věc, kterou viděl – na Trevillovy rty.

…

Když Athos, Porthos, Aramis a d’Artagnan vešli do Trevillovy kanceláře, uviděli svého kapitána a kardinála sedět u stolu se džbánem vína. Rozhodně ale neuniklo jejich pozornosti, že papíry na stole byly lehce pokrčené, stůl byl posunutý a některé věci byly rozházené.

,,Hlavně nezavírejte dveře!” vykřikl Treville.

,,Proč?” zeptal se Aramis, který u nich stál.

,,Protože když se zavřou, nejdou otevřít.”

Mušketýři hned ve vlastním zájmu daly před dveře kámen, aby se nemohly dovřít. Kdo by taky chtěl být zavřený v jedné místnosti s kardinálem?

,,Teď, když jsme ,‚zachráněni‘‘ odjedu pryč. Na shledanou, Treville.”

Richelieu se měl rychle k odchodu a kdyby se mušketýři nedívali na něj, ale na Trevilla, všimli by si, jak jejich kapitán spokojeně zamrkal.

,,Co tady chtěl?” zeptal se Porthos.

,,Přijel na kontrolní prohlídku,” odpověděl Treville.

,,Doufám, že neztrácel čas a udělal důkladnou prohlídku tvé kanceláře,” podotkl Athos.

,,Oh, věř mi, byla velmi důkladná.”