Peklo

Věnováno: Paulett

Teprve až bylo po všem, došlo Trevillovi, co to vlastně udělali. Začal se smát jako šílený. Naštěstí jeho ústa zakryla ruka jeho milence.

,,Zešílel jsi? Prozradíš nás!” zavrčel mu Armand do ucha.

,,Promiň,” zašeptal omluvně. ,,Dokážeš si to ale představit? My jsme opravdu měli sex na královském trůnu.”

,,Ano a měli jsme dost velké štěstí, že náš přitom nikdo neslyšel. Jestli ale nezmlkneš, může to být taky naposled, co jsme to spolu vůbec kdy dělali.”

,,Nechápu, jak mě vždycky dokážeš ukecat do takových šíleností.”

,,Není to těžké, necháš se. Velmi rád, mohu-li podotknout.”

,,Zkazil jsi mě.”

,,Zkažený už jsi byl předtím, já ti jen pomáhám si to vychutnávat.”

,,Jako démon z pekla.”

,,Oba tam skončíme, jsi na to připravený?”

,,Je mi jedno, kde skončíme. Dokud můžu být s tebou, budu šťastný. Vezmi mě do pekla.”

,,S radostí.”