Predátor (Pro Alexis)

07.08.2016 10:13

 

A/N: Snad se bude líbit :) 

 

Will se chtěl upřímně od srdce zasmát. Jack a ostatní byli tak neuvěřitelně hloupí! Stačil jediný pohled na Hannibala Lectera a bylo jasné, že je něco v nepořádku. Člověk se musel zaměřit jen na správné místo.

Ten muž byl až příliš perfektní, až příliš bezchybný. A to byla největší chyba. Nikdo není dokonalý a každý má svá špinavá tajemství, která se snaží zakrýt. Některá jsou jen víc nelegálnější než jiná. Hannibal Lecter o tom určitě věděl svoje.

Will v něm na první pohled poznal predátora. K jeho velkému překvapení ovšem nepoznal Lecter predátora v něm. Dokonale skončil na jeho masku psychicky labilního muže, který vidí až moc.

Willovi to tak zatím vyhovovalo. Pravidelně chodil k Lecterovi na sezení a dával mu malinké pohledy do své mysli, které jeho psychiatra nemilosrdně dráždily.

Čekal, kdy mu Lecter konečně odhalí aspoň kousek svého pravého já. K tomu došlo jen o pár měsíců později, kdy na něj zaútočil Tobias Budge.

Lecter ho zabil a i když na první pohled vypadal jako psychicky otřesený z celé události, Will moc dobře viděl, jak moc byl spokojený. Lovec uvnitř něj spokojeně vrněl.

,,Myslel jsem, že jsi mrtvý,” řekl mu Lecter s téměř obdivným výrazem.

Will mu věnoval jen malý úsměv a sedl si na desku jeho stolu. Naklonil se lehce k Lecterovi, aby ho slyšel pouze on.   

,,Byl opravdu tak vyrovnaným soupeřem, nebo jsou všechny ty rány jen součást představení?”

Leccterovy zorničky se rozšířily a jeho dech se zadrhl v krku. Will jasně viděl, jak to v jeho úžasném mozku začalo šrotovat. Vsadil by se, že mu v hlavě teď proudily otázky typu: Ví Will něco? Je hrozbou?

,,Obávám se, že nevím, o čem mluvíš, drahý Wille,” dostal ze sebe nakonec Hannibal.

,,My oba víme, že to tak úplně není pravda. Predátor pozná predátora, drahý Hannibale.” Will se naklonil ještě více, až se jeho rty téměř dotýkaly Hannibalova ucha. Koutkem oka viděl, že se pár techniků zvědavě dívalo jejich směrem. Will je pro teď ignoroval. ,,Drahý Chesapeakský rozparovači.”

Hannibal jednou rukou sevřel jeho koleno a zadíval se mu do očí. Hledal odpovědi na své otázky.

,,Jak dlouho to víš?”

,,Už od první chvíle. Jsou místa, která ani tvá lidská maska nepokryje,” odpověděl Will, než vstal a odešel k Jackovi.

Cítil, jak Hannibal probodává svým zrakem jeho záda. Věděl, že Hannibal se připravuje na útok, kdyby prozradil Jackovi pravdu.

Will ale nic takového neměl v plánu. Došel za Jackem, který se na něj zvědavě otočil.

,,Je Hannibal v pořádku?” zeptal se se starostí, která byla napůl hraná.

,,Celkem ano, můžu ho odvést domů? Potřebuje si odpočinout.”

,,Jasně, stejně už ho tady k ničemu nepotřebujeme.”

Will přikývl a odešel zpět k Hannibalovi, který už se zřejmě uklidnil, když viděl, že po něm neskočila policie.

,,Odvezu tě domů,” oznámil mu.

Hannibal přikývl a vstal za Willovi pomoci ze své židle. Společnými silami se dostali až k Willovu autu, které smrdělo po psech, což podle nakrčeného nosu Hannibalovi vůbec nevyhovovalo.

,,Ne všichni psychopati si musí hrát na snobi,” odfrkl si Will.

,,Psychopati, je to opravdu to, co jsme, Wille?”

,,To my řekni ty, ty jsi psychiatr.”

Hannibal raději změnil téma.

,,Překvapil jsi mě, Wille. Tohle není ten muž, se kterým jsem měl sezení.”

,,Ty taky nejsi ten stejný muž, který údajně pomáhá policii a lidem. Překvapil jsem tě v dobrém, nebo špatném smyslu?”

,,V tom nejlepším. Po dlouhé době je tu někdo, kdo mi může opravdu porozumět.”

,,Protože to je to, o co opravdu stojíš. Společnost a pochopení. To je důvod, proč jsi stále sám. Nedokázal bys hrát celý život hodného manžela a otce.”

,,Víš toho o mně víc, než já o tobě.”

,,Měl jsem dost slušný náskok.”

,,Měli bychom vyrovnat skóre, nemyslíš?” zeptal se Hannibal a v jeho očích zářila jiskřička naděje.

Will věděl, že teď, když Hannibal zjistil pravdu, nebude ho chtít pustit ze svých spárů. Byl tím, po čem starší muž tak dlouho toužil.

,,Co navrhuješ?”

,,Zůstaň dnes u mě.”

Willovo obočí vylétlo vzhůru.

,,A co plánuješ dělat?”

,,Můžu ti uvařit, stále mám v lednici pár...trofejí.”

,,Nechci nic říkat, ale s tím bodnutím v noze to na vaření nevidím. Nech mě.” Hannibalovi prolétla tváří panika. ,,Neboj, neotrávím tě. Až se uzdravíš, klidně tě nechám vařit.”

Bylo jasné, že mu chce Hannibal dokázat, že je spolehlivý ve všech oblastech života, že se může pyšnit penězi, že je tím nejideálnějším partnerem pro Willa.

A Will byl ochotný ho nechat. Proč by se pro jednou nemohl nechat hýčkat? Pokud ho Hannibal opravdu chtěl, musel bojovat. Will byl už nyní rozhodnutý přijmout ho za partnera, to ale Hannibal nemusel vědět.

Konečně dojeli k Hannibalovu domu. Will mu musel opět pomoc, protože se Hannibalovi vstávalo velmi těžko. Will ho odnesl až do obýváku, kde ho položil na největší z kožených pohovek. Sundal mu boty a sako a přikryl ho teplou dekou.

Poté se vydal do kuchyně, kde započal své kouzlo. Navzdory obecnému přesvědčení uměl vařit víc než dobře. Sice nikdy nevařil lidské maso, ale všechno je jednou poprvé.

Navíc, pomyslel si, budu si muset zvyknout. Lidské maso teď bude na denním programu.