Představení

30.12.2014 18:03

 

23. 12., 9:00, Dům Holmesových

James a Quillan přijeli již v devět hodin ráno. Quillanovi, i když to nechtěl přiznat, scházel jeho rodný dům a jeho bratři. Věděl však, že v okamžiku, kdy se zase všichni setkají, tyto myšlenky ho opustí. Měl své bratry opravdu rád, ale věčně se chovali jako idioti.

Mycroft a Sherlock se nedokázali nechat nepokoji, neustále do sebe museli rýpat. Quillan si nemohl pomoci, ale vždy se přidal. Nebýt Williama, který je od sebe vždy včas odtrhl, asi by se navzájem zabili.

Pokud by měl definovat své bratry, pak Mycroft byl ten nejotravnější, Sherlock nejdivnější, on ten nejnormálnější a William ten nejtišší. Byli opravdu velice zvláštní rodina, ale Quillan byl za to rád, aspoň se nikdy nenudil.

,,Lásko, je všechno v pořádku?ˮ zeptal se James, když Quillan už dvě minuty zíral na dveře.

,,Co? Ano, je,ˮ přikývl a zazvonil na zvonek. ,,Připrav se na mou mámu,ˮ varoval Jamese před tím, než se dveře rozletěly do kořán.

,,Quilly, můj drahý chlapče,ˮ usmála se paní Holmesová a objala svého chlapce.

Překypovala radostí z toho, že se dnes všichni opět setkají. Celá její rodina bude po několika letech opět společně slavit svátky, no nebyl to důvod k radosti?

,,Mami, dusíš mě,ˮ zasténal Quillan, když se objetí jeho matky změnilo ve vražednou zbraň.

,,Promiň, zlatíčko.ˮ

Paní Holmesová pustila svého syna a se zájmem si prohlídla Jamese. Quillan mohl jasně vidět, jak je Jamesovi pod pohledem jeho matky nepříjemně. Zamrkal a rozhodl se mu pomoci.

,,Mami, představuju ti Jamese, Jamesi toto je má matka.ˮ

,,Jsem tak šťastná, že se konečně můžu setkat s mužem, kterého můj syn tak miluje.ˮ

,,Potěšení je na mé straně, paní Holmesová.ˮ

Meghan se šťastně usmála.

,,Jen pojďte dál, za chvíli by měli přijet i Mycroft a Sherlock. Doufám, že přijede i náš drahý Will.ˮ

Meghan je pustila dovnitř a zavřela za nimi dveře.

,,Drahý? Quilly přijel!ˮ zavolal nadšeně na svého manžela.

,,Quilly?ˮ zašeptal James s úšklebkem do ucha svého milence.

,,Řekni o tom někomu, Bonde, a na příští misi ti dám růžovou pistoli s flitry!ˮ

James se zasmál a políbil Quillana na spánek.

Přišel k nim postarší muž a usmál se, když viděl jejich polibek.

,,Synu,ˮ kývl na svého syna.

,,Tati,ˮ usmál se Quillan a objal svého otce, který jeho objetí s radostí opětoval.

,,Vyrostl jsi, jak dlouho jsem tě neviděl? Tři roky?ˮ

,,Dva a půl,ˮ opravil s úsměvem Quillan svého tatínka.

James byl překvapený z toho, jak byl Quillan najednou šťastný, a pro sebe se usmál. Miloval vidět svého přítele tak šťastného.

,,Zdá se, že se za tu dobu mnoho v tvém životě událo,ˮ usmál se na Jamese a rychle ho prozkoumal očima. James měl co dělat, aby se neotřásl.

Holmesovský pohled, jak jej nezýval, byl pěkně děsivý, a to už něco znamenalo, když to vyšlo z úst tajného agenta. Měl pocit, jako by ho tím pohledem rychle zrentgenovali a přitom si o něm zjistili všechny informace. Děsivé. 

,,Oh, ano, tati,ˮ přikývl Quillan.

,,Rád vás konečně poznávám, pane Bonde, můj syn mi o vás často psal.ˮ

,,Potěšení je na mé straně, pane Holmesi.ˮ 

Potřásli si rukou a úsměv staršího muže na chvíli opadl.

,,Ublížíš mému synovi a čeká tě jasná smrt, rozumíme si?ˮ zašeptal tiše Holmes, aby ho slyšel jen James.

,,Ano, pane,ˮ přikývl James a nervózně polknul. I když stál v mnoha nebezpečných situacích a už kolikrát čelil výhružkám, tato se nejvíce zaryla do jeho paměti a vyvolala v něm největší strach. Rychle se uklidnil a zformuloval odpověď.

,,Můžu vás ujistit, pane, že nehodlám Quilllanovi jakkoli ublížit.ˮ

Sigera Holmese jeho odpověď zřejmě uspokojila.

,,Výborně. Prosím, běžte se zabydlet, ať se tu stále netaháte se svými kufry. Připravili jsme tvůj starý pokoj, Quilly. Klidně odpočívejte, musíte být jisti z cesty unavení. Zavoláme vás, až bude oběd připraven,ˮ řekl Siger a usmál se na ně.

,,Děkujeme,ˮ poděkovali oba a pozorovali, jak se starší pár vrací do kuchyně.

,,Pojď se mnou,ˮ řekl Quillan a začal stoupat po schodech do horního patra.

,,Nejsou tak špatní, jak jsi říkal.ˮ

,,Oh, drahý, jen počkej. Budeš litovat, že jsi tato slova kdy vyslovil,ˮ usmál se.

Po zdolání schodů se ocitli v chodbě se spoustou dveří. Vypadalo to tady spíše jak v hotelu. Quillan si všiml udiveného pohledu svého partnera a usmál se.

,,No co? Je nás hodně. Všechny jsou hostovské, jen poslední čtyři jsou mé a mých bratrů.ˮ

Quillan zamířil ke dveřím na konci chodby a James ho poslušně následoval.

,,Tohle je můj pokoj, naproti nám je Sherlockův pokoj a vedle něj Mycroftův, vedle nás je Willův, čemu musíme být hodně vděční.ˮ

James přikývl a Quillan otevřel dveře, společně vešli dovnitř. Uvnitř pokoje byla obrovská postel, po zdech byly pověšené fotky Quillana spolu s jeho bratry. Byly tu také dvě skříně a stolky, z nichž některé byly obsazeny jeho věcmi.

,,Oni to tu vážně připravili,ˮ zamručel naštvaně Quillan a nenávistně pozoroval fotky sebe jako dítěte.

,,Náhodou, byl jsi roztomilé děťátko,ˮ usmíval se James a s radostí si fotky prohlížel.

,,Sklapni!ˮ

,,Nebuď takový bručoun. Tví rodiče nám dali čas, abychom si odpočinuli. Proč ho nevyužijeme zajímavějším způsobem? Alespoň než dorazí tví bratři,ˮ navrhnul James se šibalským úsměvem.

,,Já věděl, že nejsi kompletní idiot,ˮ ušklíbnul se Quillan a nechal se Jamesem stáhnout do postele.   

…

23. 12., 10:05, Dům Holmesových

Sherlock s Johnem, Mycroftem a Gregem dorazili k rodnému domu bratrů Holmesových. Všichni byli otrávení ze Sherlockova věčného kňourání a jejich snaha ho ignorovat přišla vniveč. Vážně, jet jedním autem byl opravdu stupidní nápad.

Mycroft, který řídil jedno ze svých černých aut, zaparkoval před domem. Jedno auto už tu stálo.

,,Zdá se, že náš malý bratr již dorazil,ˮ konstatoval Mycroft, když vystoupili z auta. Vzali si svá zavazadla a šli ke vstupním dveřím. Mycroft krátce zazvonil. Netrvalo dlouho a dveře se rozrazily do kořán už podruhé v jednom dni.

,,Mycey! Sherly!ˮ zakřičela nadšeně paní Holmesová a objala své chlapce. Ignorovala jejich naštvané zamručení a políbila je na čelo. ,,Oh, je to tak dávno, co jsem vás viděla.ˮ

,,Tři měsíce,ˮ zamručeli Mycroft a Sherlock naštvaně.

,,Ale i tak se mi to zdá věčnost. Gregory, Johne, jsem ráda, že vás opět vidím.ˮ

,,My vás také rádi vidíme, paní Holmesová,ˮ usmáli se oba.

,,Prosím, pojďte dál. Quilly už přijel i se svým přítelem.ˮ

,,Všimli jsme si,ˮ protočil oči Sherlock a vysloužil si tak od Johna dloubnutí do žeber.

Maminka jeho komentář naprosto ignorovala a pozvala je dál.

,,Máte připravené vaše staré pokoje. Oběd bude o půl dvanácté.ˮ

,,Jako vždycky,ˮ komentoval Sherlock a tentokrát si vysloužil kopanec.

,,Sherly, chovej se přívětivě aspoň o Vánocích,ˮ ozval se za ním hlas jeho otce.

Shelrock se otočil a usmál se na něj.

,,Rád tě zase vidím, tati.ˮ

,,I já tebe synu, teď se omluv své matce.ˮ

,,Promiň, mami.ˮ

,,Nic se nestalo, zlatíčko. Nechcete se stavit za Quillanem a popovídat si s ním?ˮ

,,Myslím, že na to budou mít času dost,ˮ zarazil Siger svou manželku. ,,Myslím, že bys je měla nechat odpočinout.ˮ

,,Máš pravdu, drahý. Zavoláme vás, až bude oběd.ˮ

Rodiče odešli a Mycroft se otráveně podíval na svého bratra.

,,Musíš dělat takové drama?ˮ zeptal se.

,,Ano,ˮ odpověděl Sherlock.

,,Zabilo by tě někdy se chovat neidiotsky?ˮ

,,Rozhodně ano.ˮ

,,Sherlocku!ˮ zavrčel naštvaně John.

,,Fajn, budu se chovat pěkně, spokojení?ˮ zeptal se, a když všichni přikývli, vzal Johna za ruku a táhl ho s sebou. ,,Pojď, Johne, máme pro sebe volný pokoj, toho musíme využít!ˮ

,,Sherlocku!ˮ protestoval John, ale nebylo mu to platné.

,,Idiot,ˮ protočil oči Greg.

,,Nicméně má pravdu. Máme dva týdny pokoj jen pro sebe a oběd bude až za hodinu a půl, proč toho nevyužít? Navíc, když máme pokoj hned vedle něj.ˮ

,,Oh, jsi ďábel,ˮ ušklíbl se Greg a nechal se vést Mycroftem do jejich pokoje.

Ani jeden si nevšiml, že je celou dobu pozorovali pan a paní Holmesovi.

,,Jsou jako malé děti,ˮ zavrtěl Siger hlavou.

,,Ale jsou to naše malé děti.ˮ

,,Jako vždy máš pravdu má drahá.ˮ

…

,,Sherlocku!ˮ uslyšeli křik a Quillan si povzdychl. Přitulil se k nahému tělu svého milence a zabořil hlavu do jeho hrudi. James se zasmál a začal mu cuchat vlasy.

,,Chvilka pokoje odezněla, Apokalypsa začíná,ˮ povzdychl si opět Quillan.

,,Přeháníš.ˮ

,,Věř mi, že ne. Až je poznáš a budeš je chtít zabít, uvidíme, kdo přehání.ˮ

,,Taková dramatická královna.ˮ

,,Mlč!ˮ