Příliš mnoho drbů
John pomalu otevřel oči. Ležel na studené zemi v neznámé místnosti a neuvěřitelně ho třeštila hlava. Podíval se vedle sebe. Vedle něj ležel Gregory Lestrade. John se snažil rozpomenout, jak se sem dostali. Jediné, co si však pamatoval, bylo, jak spolu chtěli jít do hospody a drbat o Holmesových bratrech. Sešli se u hospody, ale tam je napadli nějací chlápci a omráčili je.
Vedle Johna se začal probouzet i Greg. Ten trochu zasténal a přejel si rukou místo, kde ho praštili.
,,Kde to k čertu jsme?ˮ byla jeho první otázka.
,,Nemám tušení. Jsi v pořádku?ˮ
,,Děsně mě bolí hlava.ˮ
,,To mě taky.ˮ
,,To mě mrzí,ˮ ozval se neznámý hlas. Do místnosti totiž vstoupila starší žena. ,,Jaký je váš vztah k Mycroftovi a Sherlockovi Holmesovým?ˮ
,,Proč? Kdo jste?ˮ zeptal se John.
,,To není důležité.ˮ zněla odpověď. ,,Jaký je váš vztah k nim?ˮ
,,To není důležité.ˮ odpověděl Greg. ,,Kdo jste?ˮ
,,Jsem jedna jejich známá,ˮ odpověděla po chvíli, ale ani jeden jí nevěřili. ,,Mám informace, že jste jejich partneři.ˮ Greg i John zůstali zticha. ,,Dám vám každému 200 000 liber a propustím vás, pokud je necháte na pokoji a opustíte je.ˮ
,,Ne, děkuji,ˮ řekl okamžitě Greg a John odmítl též.
,,Každý den se vám nenaskytne příležitost přijít k tolika penězům. Berte. Jsem si jistá, že si ani jako policista, ani jako doktor moc nevyděláte.ˮ pokoušela se je zaujmout.
,,Ne!ˮ odpověděli.
,,Nechám vás se ještě rozmyslet.ˮ řekla nakonec a odešla.
,,Co to má sakra znamenat?ˮ rozčílil se John.
,,Nemám nejmenší tušení. Mě by spíš zajímalo, kdo je ta ženská.ˮ
Oba mlčeli a přemýšleli, do čeho se to zase dostali.
…
Mycroft vletěl do bytu 221B jako hurikán.
,,Je John doma?ˮ zeptal se hned, jak našel Sherlocka.
,,Ne, zrovna jsem ti chtěl kvůli tomu volat. Můžeš mi teda vysvětlit kde je a proč jsi mě včera odtáhl k tobě?ˮ
,,Gregory se ještě taky nevrátil domů. Oba ani nedorazili do práce. Včera se měli sejít v hospodě. Nastražil jsem tam kamery, ale oni dovnitř nedorazili. Byli před tou hospodou, ale pak se někdo naboural do systému a vypnul na pět minut kamery. Od té doby je nikdo neviděl.ˮ
,,A to mi říkáš, až teď?ˮ
,,Teprve před chvílí jsem viděl záznamy.ˮ
,,Musíme je najít.ˮ Sherlock se oblékl a spolu se svým bratrem odešel.
…
Mohlo to být tak dvě hodiny, od jejich prvního rozhovoru s neznámou ženou. Nevěděli to přesně. Místnost byla prázdná a ani jeden z nich u sebe neměli mobil, hodinky či cokoli jiného. Musela jim sebrat jejich osobní věci.
Tohle rozhodně nebyl jejich první ani poslední únos. Být se Sherlockem Holmesem, je dostatečný důvod na to, aby vás zločinci neměli rádi a párkrát vás unesli. A když jste Detektiv Inspektorem a navíc ještě chodíte s Mycroftem Holmesem, který je v podstatě celá britská vláda, jsou pro vás únosy obyčejností. To ale neznamená, že museli únosy milovat.
Dveře do místnosti se opět otevřely a dovnitř vstoupila ta samá žena.
,,Tak co, rozmysleli jste si to?ˮ zeptala se.
Oba dva jen zavrtěli hlavou na znak ne. Žena se otočila a odešla.
,,Jak dlouho tu budeme ještě trčet?ˮ
,,Nevím. Řekl bych, že Mycroft i Sherlock si všimli, že jaksi nejsme doma. Je to jen otázka času, kdy nás najdou,ˮ řekl Gregory.
Nenáviděl tyto chvíle slabosti, kdy se nemohl spoléhat sám na sebe. Rozhodně se ale nechtěl vzdát Mycrofta. Mycroft pro něj znamenal první i poslední. Samozřejmě, pokud by mu Mycroft řekl, ať odejde, respektoval by to a odešel. Ale tohle mu neřekl Mycroft, takže ho neopustí.
Jednou z příčin, proč Sherlock Johna miloval, byla jeho naprostá loajálnost k Sherlockovi. Moriarty tenkrát řekl, že je jeho mazlíček, domácí zvířátko, ale John byl rozhodně mnohem víc. Byl to, ještě v té době, oddaný a nejlepší kamarád Sherlocka. A i po celou dobu jejich vztahu takový zůstal. Sherlock pro něj byl vše, od jeho návratu z Afghánistánu. Nehodlal ho opustit kvůli nějakým zatraceným penězům.
…
Mycroft i Sherlock procházeli videozáznamy, místo, kde zmizeli, výpisy hovorů, ale nic nenašli. Oba nenáviděli, když něco nevěděli. Sherlock začal chápat, proč byl Mycroft vždy tak opatrný a nechával ho, Johna a Gregoryho sledovat. Nechtěl, aby to dopadlo TAKHLE.
,,Nikdo nic neviděl, ani neslyšel. Co budeme dělat?ˮ
,,Nerad to přiznávám, Sherlocku, ale já vážně nevím!ˮ
,,Kruci!ˮ
Oba byli bezmocní a beze stopy.
,,Musíme zkontaktovat Scotland Yard. Třeba něco vědí, nebo někdo ohlásil něco, co by nám mohlo pomoct.ˮ řekl Mycroft po chvíli ticha. Sherlock přikývl. Byla to jejich poslední naděje.
…
Žena do místnosti přišla ještě několikrát, ale dostávalo se jí pořád stejné odpovědi. Vyšla schody ze sklepa a posadila se do křesla ve svém obýváku. Přišla za ní její asistentka.
,,Madam, nemyslíte, že už jste je nechala dusit dost? Mycroft i Sherlock se zkontaktovali se Scotland Yardem a urputně je hledají.ˮ
,,Ještě chvíli, drahá. Pokud opět odmítnou moji nabídku, ráda je pozvu na večeři. Je teprve pět hodin a večeře je až v sedm.ˮ
,,Jistě, madam.ˮ
Oba muži se jí velmi líbili. Museli hluboce milovat její syny. Možná, že Mycroft i Sherlock nalezli pravou lásku.
…
Uběhli další dvě hodiny a žena sešla zpátky do sklepa. Otevřela dveře místnosti a setkala se opět s tvářemi plnými vzdoru.
,,Naposledy se vás ptám, opustíte je nebo ne?ˮ
,,Ne!ˮ dostalo se jí odpovědi. Pousmála se. ,,Prosím tedy, pojďte se mnou.ˮ
John i Greg se na ni překvapeně podívali. Pak si ale oba stoupli a následovali ji. Zavedla je do jídelny, kde byl nádherně prostřený stůl pro čtyři osoby.
Předtím než se posadili, se k nim otočila a usmála se.
,,Je mi líto, že jsem se vám nepředstavila. Jsem Shannon Holmesová. Matka Mycrofta a Sherlocka.ˮ
Oba se na ni překvapeně dívali.
,,Je mi líto, že jsem vás tu držela. Jen jsem potřebovala vědět, jestli milujete mé syny tak, jako oni vás. Ne že by se obtěžovali něco říct, to si vše musím zjistit sama. Nicméně, myslím si, že spolu budeme dobře vycházet. Ještě jednou se omlouvám.ˮ
,,Ehm, to nic. My..ehm..chápeme vaše obavy.ˮ
,,To jsem ráda.ˮ
Do místnosti vstoupil muž. Oba si je přeměřil pohledem.
,,Ah, tak to vás má manželka unesla. Omlouvám se za její přehnanou péči. Jsem Edward Holmes, rád vás poznávám.ˮ
,,Gregory Lestrade.ˮ
,,John Watson.ˮ
S oběma si potřásl ruce a poté se všichni usadili ke stolu. Během večeře se jich Shannon vyptávala na jejich práci nebo s nimi probírala stravovací návyky jejich synů.
Gregory i John brzy zapomněli na celý ten incident s únosem a bavili se s manželi Holmesovými, jako staří přátelé.
Po večeři se odebrali do obývacího pokoje. Shannon vytáhla fotoalbum a ukazovala jim fotky malých bratrů.
,,Tady se Sherlock oblékl jako pirát. Už od dětství chtěl být pirátem. A tady Mycroft usnul při studiu. Byl tak roztomilý, když spal, že jsem ho prostě musela vyfotit!ˮ
,,Mohl bych vás poprosit, paní Holmesová,ˮ začal Greg.
,,Shannon, prosím. Vždyť jsme skoro rodina.ˮ
,,Dobrá tedy. Mohla byste nám prosím, Shannon, okopírovat nějaké fotky?ˮ
,,Ale jistě. Udělám speciálně pro tebe Gregory Mycroftovo album a pro tebe Johne Sherlockovo album.ˮ
,,Děkujeme,ˮ poděkovali oba a poslouchali ji, jak nadšeně vypráví historky z Mycroftova a Sherlockova dětství. Občas i oni přidali nějakou vtipnou historku.
Edward se zatím přesunul ke svému telefonu a zavolal Mycroftovi.
,,Ano, tati?ˮ ozvalo se.
,,Mohl bys i se Sherlockem k nám přijet?ˮ
,,Promiň tati, ale právě se Sherlockem řešíme neodkladnou záležitost.ˮ Mycroftův hlas zněl vystrašeně.
,,Zmizeli vám vaše drahé polovičky, že?ˮ
,,Jak to víš, tati?ˮ
,,Jsou tady. Vaše matka je unesla, aby zjistila, jestli vás opravdu milují.ˮ
,,Jak o tom ví ona?ˮ
,,To nevím. Nicméně, momentálně všichni tři sedí v obýváku, baví se jako staří přátelé a probírají tvoje a Sherlockovo dětství. Oblíbila si je.ˮ
,,Oblíbila?ˮ zopakoval překvapeně Mycroft.
,,Jo a já s ní souhlasím. Přijeďte s Sherlockem.ˮ
,,Dobře, tati.ˮ
,,Zatím, synku.ˮ
Edward zavěsil a vrátil se do obýváku.
…
Mycroft překvapeně hleděl na svůj mobil. Sherlock vedle něj do něj dloubl, aby získal jeho pozornost.
,,Co se děje?ˮ zeptal se.
,,Můžeme ukončit hledání.ˮ
,,Cože? Proč?ˮ
,,Unesla je naše máma.ˮ
,,Cože?ˮ
,,Jsou u našich rodičů. Otec říkal, že probírají naše dětství, baví se spolu jak staří přátelé a že si je oba oblíbila. Máme k nim přijet.ˮ
,,Dobře,ˮ vydechl si úlevou Sherlock. Byl tak rád, že je John v pořádku. Náhle muale v mysli vyvstala jiná otázka. ,,Proč je unesla?ˮ
,,Otec říkal něco o tom, že chtěla otestovat, jestli nás milují.ˮ
,,Aha. A kvůli tomu jsem já málem dostal infarkt, že se něco Johnovi stalo?ˮ
,,Jo.ˮ
,,Někdy je až přespříliš ochranitelská.ˮ
,,Je to naše máma, Sherlocku,ˮ napomenul ho Mycroft a vydal se ke svému černému autu. Sherlock ho následoval.
…
U hlavních dveří je uvítal sluha. Oba zamířili do obýváku. Překvapeně strnuli ve dveřích.
,,Když pak Mycroft odcházel na kolej, Sherlockovi to bylo strašně líto. Většinu času trávil v jeho pokoji. Když se pak Mycroft vrátil, Sherlock byl tak šťastný.ˮ
Mycroft se překvapeně podíval na Sherlocka, zatímco Sherlock otočil hlavou na bok, aby zakryl rozpaky.
,,Mami!ˮ
,,Ah, zlatíčka moje. Vy jste tady?ˮ
,,Ano, mami. Otec nám volal a objasnil situaci.ˮ
,,Ah, omlouvám se drahoušci. Museli jste mít jistě velký strach. No, teď když už vím, co potřebuju, můžete si je vzít zpátky. Ráda jsem vás potkala Gregory, Johne.ˮ
,,My vás také.ˮ
,,Přijeďte všichni prosím, až budete mít volno. Ráda bych s vámi všemi strávila víc času.ˮ
Shannon je na rozloučenou všechny objala. Svým synům ještě zašeptala: ,,Vybrali jste si dobře.ˮ
Sherlock si Johna hrdě přitáhl k sobě a Mycroft chytl Gregoryho něžně za ruku. Poté se vydali k autu a odjeli.
…
,,Oh, Johne, je mi to tak líto.ˮ začal se omlouvat Sherlock, jakmile byli zpátky v bytě.
,,Klid, Sherlocku. Jsem rád, že jsem poznal tvoje rodiče. I když za takových okolností.ˮ
,,Bože, myslel jsem si, že tě unesl nějaký zločinec.ˮ John Sherlocka políbil a pohladil ho po tváři.
,,V pořádku. Teď se pojďme osprchovat a spát. A žádné protesty.ˮ
,,Cokoli řekneš.ˮ
,,Miluju tě, Sherly,ˮ oslovil ho John přezdívkou, kterou mu kdysi říkal Mycroft.
,,Já tebe taky, ale prosím.ˮ
,,Pojďme do sprchy, Sherly.ˮ mrkl John a otočil se na odchod do koupelny. Sherlock si povzdychl. Možná právě tohle byl důvod, proč ani Sherlcok, ani Mycroft nechtěli zatím říct rodičům o jejich vztazích.
…
,,Doufám, že jsi v pořádku, Gregory. Omlouvám se za svoji matku.ˮ
,,To je v pořádku, Mycey,ˮ usmál se Gregory.
,,Ale ne,ˮ zasténal Mycroft nad tím oslovením. Tak mu kdysi říkal Sherlock.
,,Ale ano,ˮ zasmál se Gregory a odešel se napít do kuchyně.
Mycroft popadl svůj mobil a rychle napsal Sherlockovi.
Kolik jim toho matka řekla? MH
Nevím, ale asi stihla probrat celé naše dětství. SH
Co? MH
Teď mi John říká Sherly! SH
Gregory mi zase říká Mycey. MH
Už žádné další návštěvy u našich rodičů. SH
Rozhodně. MH
Gregory se vrátil do místnosti a Mycroft položil mobil na noční stolek. Oba vklouzli pod přikrývky a Mycroft Gregoryho objal. Měl tak velký strach, že se Gregorymu něco stalo. Byl rád, že byl v pořádku.
,,Miluju tě, Gregory.ˮ
,,Já tebe taky, Mycey.ˮ Mycroft to už neřešil. Jen s klidným vědomím, že má zdravého a živého Gregoryho vedle sebe, usnul.