Prolog

A/N: A máme tu krátký prolog. Nevím, kdy bude první díl, protože mi začíná být jaksi špatně.

John se ještě ani nestihl vzpamatovat ze všeho toho adrenalinu, který cítil, když ho náhle Sherlock přitiskl na nejbližší zeď a začal z něj vylíbávat duši. John se zmohl na pouhé zasténání, než Sherlocka prudce zatahal za vlasy a přitiskl si ho k sobě ještě blíž.

Sherlock mu bolestí zasténal do úst, ale v žádném případě se od něj neodtáhl, naopak mačkal jejich těla dohromady.

,,Bože můj, Johne, jsi tak úžasný.”

John na sobě cítil celé Sherlockovo tělo a moc dobře věděl, kam tohle povede, proto se od Sherlocka odtáhl.

,,Pojďme domů, než sem přijede Lestrade,” řekl udýchaně.

Sherlock jen přikývnul, ale stejně se nemohl odtáhnout od Johnových úst. Nakonec je vyrušil Sherlockův mobil.

,,Nech to být.”

,,Rád bych, ale je to Mycroftovo vyzvánění.”

Sherlock se neochotně od Johna odtáhnul a sáhl do kapsy kabátu pro svůj mobil.

,,Co chceš?” zeptal se otráveně.

,,Neopovažuj se zdrhnout. Chci mít svého manžela co nejdříve doma, a to se nestane, když odtud s Johnem utečete.”

,,Jak to sakra víš?”

,,Podívej se doprava nahoru.”

Sherlock pootočil hlavu a setkal se s kamerou, která mířila přímo na ně.

,,Hajzle.”

,,Taky tě mám rád. Teď buď hodný bratr a počkej na Gregoryho.”

Mycroft ukončil hovor a Sherlock s povzdychem vrátil mobil zpět do kapsy.

,,Co se děje?” zeptal se ho okamžitě John.

,,Máme na výběr, buď tu zůstaneme a naštveme Lestradea tím, že jsi zabil našeho vraha, nebo utečeme a naštveme Lestradea i mého bratra.”

John si povzdychl, moc dobře si pamatoval, co se stalo naposledy, když naštvali Mycrofta.

,,Takže rychlovka v postranní uličce?” navrhl.

,,Že se ptáš,” odpověděl Sherlock a s mrknutím na kameru ho táhl do nejbližší volné uličky.

,,Miluji vás, pane Watsone.”

,,A já vás, pane Holmesi.”