Děkuji za pochvalu trochu jsem to rozvedla a přidala do Mini série
S jizvou na rameni (od Tes)
Další povídka od Tes ;)
Tak jako každým rokem byla uspořádána výstava fotografií vojáků zraněných v boji. Při které byly tyto fotografie draženy a výtěžek šel na podporu těchto vojáků. Mycroft Holmes samozřejmě zahajoval tuto vernisáž.
Sherlock jako každoročně doprovodil svého bratra na charitativní výstavu. Byla to jedna z mála akcí, kterých se dokázali účastnit společně, aniž by se mezi sebou pohádali. Dokonce oba zdvořile zapózovali fotografům z médií.
U stolku s občerstvením si Sherlock do své sklenice červeného vína dolil perlivou vodu. Chutnalo mu tak více a potom si šel prohlédnout fotografie. Vernisáž byla pro uzavřenou společnost, takže zde nebylo příliš cizích lidí, kteří by jej znervózňovali.
Jedna fotografie upoutala jeho pozornost. Byl na ní voják se skloněnou hlavou, do půl těla nahý na krku měl identifikační známky a na levém rameni ošklivou jizvu po kulce. Ihned mu bylo jasné, že kulka zasáhla tepnu a onen voják měl štěstí, že nevykrvácel. Fascinovaně zvedl pravou ruku a přejel po vyobrazené jizvě.
,,Není to pěkný pohled viďte?“
Sherlock se překvapeně otočil. Za ním se sklenicí v ruce, stál voják z té fotografie.
,,Měl jste ale štěstí.“
,,Ano, jako jeden z mála.“
,,Nechcete semnou bydlet? Postaral bych se o vás.“
John se napil ze své sklenice. Bylo to sice absurdní, ale od jisté doby byl rozhodnutý brát to, co mu život dává se vším všudy.
,,Je to sice bláznivý nápad, ale proč ne. Rád s vámi budu bydlet, alespoň snadněji utáhneme nájem.“
Sherlock spokojeně přikývnul.