Sherrinford

07.07.2017 21:43

A/N: Snažím se zlepšovat a polepšit se, ale zatím mi to moc nejde :D Věnováno Paulett, která chtěla vědět, co se podle mě asi stalo po posledním dílu.

 

Grega děsil Sherlockův talent vyvolat v něm neuvěřitelný strach pomocí pár slov. Kvůli němu se nyní řítil na adresu, kterou mu Sherlock zaslal na mobil.

Mycroft, pomoc, okamžitě. Přijeď na tyto souřadnice…. -SH

Greg neměl jediné tušení, co se proboha děje. Věděl jen, že to určitě není nic dobrého. Bratři Holmesovi se nikdo nedostávali do dobrých situací. Bylo to téměř pravidlo. Přitahovali trable jako magnety, zvlášť když v tom jeli oba dva.

Greg mohl jen těžko zabránit strachu, který mu naprosto znemožnil racionálně přemýšlet. Jediné, na co opravdu myslel, byl Mycroft. Co se sakra stalo, že ho volali na toto bohem zapomenuté místo?

Po příjezdu ho okamžitě Mycroftovi muži odvedli dovnitř budovy přímo k Sherlockovi. Výraz na jeho tváři se Gregovi vůbec nelíbil, Sherlock vypadal, jako by právě prošel peklem a Greg by nedal moc za to, že právě to se i stalo.

,,Kde je Mycroft?”

To byla jediná věc, která ho zajímala. Vysvětlení, co se sakra vůbec stalo, mohlo počkat. Jeho milenec byl důležitější.

,,Pojď se mnou. Je na tom teď psychicky strašně špatně. Naprosto se uzavřel do sebe, ani já ho z toho nemůžu dostat. Momentálně jsi jediný, kdo ho dokáže vrátit do reality.”

,,Co tím myslíš, že je na tom psychicky špatně?”

,,Naše kéž by zapomenutá sestra si s námi zahrála malou hru. Přitom zabila několik lidí, málem utopila Johna a nás s bratrem...stručně řečeno, Mycroft dneska víc viděl víc smrti než za celý rok. Odmítá se všemi mluvit, jen leží na posteli a zírá do zdi.”

Sherlock ho vedl chodbami až k cele, uvnitř které ležel Mycroft Holmes. Podle některých to byl ledový muž bez citů, ale v této chvíli tomu tak rozhodně nebylo. Byl naprosto poražený, vypadal, jako by ho celý svět zničil, jako by ztratil vůli žít.

,,Mycrofte,” zašeptal Greg. Byl v šoku, nikdy neviděl takový nepřítomný výraz na tváři svého milence. ,,Dáš nám chvilku?”

,,Je mi jedno, co uděláš. Hlavně ho dostaň zpátky.” I když Sherlockův hlas nevyjadřoval žádné emoce, Greg moc dobře viděl, jak moc velký strach má o svého bratra.

Sherlock odešel a nechal je osamotě. Greg nevěděl, co má říct, tak si jen sundal boty a lehl si vedle Mycrofta. Objal ho jako chobotnice a pomalu mu dýchal do ucha.

,,Lásko, Mycey, jsi v pořádku. Jsem tady s tebou, nic se ti nestane,” šeptal tiše. ,,Jsme tu jen my dva. Nedovolím nikomu, aby ti ublížil, aby se k tobě vůbec přiblížil. Jsi jen můj. Nikomu tě nedám.”

Vůbec poprvé, co Greg vešel do místnosti, Mycroft projevil známky života. Zhluboka se nadechl a přitulil se blíž ke Gregovi.

,,To je ono, lásko. Zhluboka se nadechni a vydechni. Drž se mě, jak nejpevněji můžeš. Přesně takhle. Úplně stejně jako při naší první noci. Vzpomínáš si na ni? Drželi jsme se za ruce a ty jsi mi celou dobu dýchal do ucha a šeptal, jak moc mě miluješ. Pamatuješ? Drželi jsme se celou noc za ruce. A tobě tekly slzy, tak jako teď.”

Greg prsty opatrně setřel Mycroftovy slzy. Jak se zdálo, aspoň trochu se k Mycroftovi prokousal.

,,Pamatuješ, jak jsme se poprvé potkali? Unesl jsi mě jen proto, že jsem zatkl tvého bratra a probral s ním můj případ. Při dalším setkání se Sherlockem jsem si musel vyslechnout hodinovou lekci o tom, jak neustále unášíš všechny jeho pomocníky a o tom, že jsi v podstatě britská vláda.”

,,Jen zaměstnanec vlády,” zamumlal Mycroft a Greg málem začal radostí skákat.

,,Víš, že Sherlock má na všechno svůj vyhraněný názor. Stejně jako ty.”

,,Jen on je víc dramatický.”

,,To jste oba, máte to v krvi po vaší mamince. Bůh ví, že Sherlock jí podělil lehce víc než ty.”

,,Jak lehce?”

,,Můj nejdražší, normální zaměstnanci vlády nepronásledují lidi v černých autech a poté je neunášejí do opuštěných skladišť, jen aby zjistili, co mají v plánu s jejich sourozencem.”

Mycroft si jen odfrkl.

,,Víš, že jsem slíbil, že ať se stane cokoli, nikdy tě neopustím. Nevím, netuším, čím sis dneska prošel, ale udělám všechno pro to, aby ses mi co nejdřív vrátil do svého šťastného já.”

,,Nemám své šťastné já.”

,,Máš, pokaždé když jsme spolu se usmíváš. Když se milujeme, usmíváš se a poté jsi v tak dobré náladě, že si téměř zpíváš s rádiem. No tak, lásko, oba víme, že ty se umíš smát, že dokážeš být šťastný.”

,,Jen s tebou, Gregory.”

,,A to mi stačí.”

Greg pohladil Mycrofta po tváři a něžně ho políbil na rty.

,,Vrať se ke mně. Pojeďme domů. Udělám ti tu nejlepší večeři, vše co si budeš přát.”

Mycroftovo tělo se uvolnilo, ne úplně, ale dost na to, aby se k němu konečně otočil čelem. Gregoryho zabolelo u srdce, když viděl všechen ten strach a bolest v Mycroftových očích. Už nebyly dominantní, ale i tak toho bylo dost.

,,Pojeďme domů,” zopakoval Greg.

Mycroft přikývl.

…

Cestou ven s nikým nemluvili. Mycroft pozoroval jen zem, nebyl schopný s nikým komunikovat nebo se podívat do očí. Vypadal jak lidská loutka, které nakreslili smutný obličej.

Greg si ho neustále tiskl k tělu, snažil se mu dát pocit bezpečí, což částečně fungovalo. To co nejvíc zabralo, bylo, když se dostali domů.

Greg Mycrofta svékl a napustil mu teplou vanu plnou vonných olejů jen proto, aby se Mycroft mohl konečně uvolnit.

Ve společném objetí snad hodinu proleželi ve vaně. Ani jeden z nich nemyslel na nic konkrétního. Mycroft aspoň na chvíli vytlačil strastiplné zážitky ze své mysli a soustředil se pouze na svého Gregoryho.

Teprve až voda vychladla, opustili vanu. Greg je oba usušil a oblékl, poté se vydal do kuchyně, aby předvedl své pověstné kuchařské umění. Mycroft mezitím ležel na pohovce téměř bez hnutí.

Večeře byla velmi tichá aféra, ale Greg byl rád, že Mycroft snědl aspoň trochu ze své porce, než se společně rozhodli odejít do ložnice.

Mycroft brzy usnul, ale Greg spát nemohl. Věděl, že to nebude jednoduchá noc a měl pravdu.

Po hodině spánku začal Mycroft křičet ze spaní. Greg nechápal, o čem mluví, dal si ale dohromady, že to budou události z dnešního dne.

Objímal Mycrofta, dokud se neprobudil.

Objímal Mycrofta, dokud nepřestal plakat.

Objímal Mycrofta, dokud opět neusnul.

Objímal Mycrofta, když se znovu probudil kvůli noční můře.

Objímal Mycrofta, když opět usnul.

Objímal Mycrofta celou dobu.

Objímal Mycrofta celý měsíc.

Objímal Mycrofta, dokud se opět nezačal pomalu dávat dohromady.

Objímal Mycrofta, dokud se opět nezačal v jeho přítomnosti usmívat.

Objímal Mycrofta, dokud noční můry nezmizely.

Objímal Mycrofta, dokud se téměř nevrátil zpět do toho muže, se kterým už dlouhá léta randil.

…

Děkuji ti za vše, co jsi udělal pro mého bratra. SH

Nemáš zač. Potěšení bylo na mé straně. GL

Mám. Ne všichni by si s ním prošli peklem. SH

Udělám vše proto, aby byl šťastný a spokojený. GL