Silvestr

Jsme už skoro u konce :)

Bratři spolu byli opět o samotě v obýváku. Propalovali se nevraživými pohledy, ale víc než nenávist připomínaly bolestivé grimasy. Sherlockovo oko bylo fialové, Will měl zavázanou svou odřenou pěst a Quillan měl ruku v šátku.

Jediné pozitivum pro všechny byl fakt, že byl Silvestr. Konečně. Už jen dnes a zítra a mohli se vrátit do svých obyčejných životů. Životů, kde se nestýkali s rodinou a nesnažili se jeden druhého zabít.

Pekelné Vánoce byly již skoro u konce. Díky bohu.

,,Vidím, že v mé nepřítomnosti jste se pěkně pobavili,” ušklíbl se Mycroft a obdaroval své bratry svým obvyklým úsměvem.

,,Sklapni,” zavrčel Sherlock.

,,Ty sklapni, všechno je to tvá vina!” vložil se do „rozhovoru“ Quillan.

,,Quillan má pravdu, kdybys mlčel, nic z toho by se nemuselo stát,” zastal se Will svého bratra.

,,Drž hubu, Wille, kvůli tobě mám modřinu na oku!”

,,Kdybys mu nezranil ruku, nemusel bych tě praštit!”

,,Tak na mě neměl skočit! Já bych se nemusel bránit a Will by mě nepraštil.”

,,Můžu já za to, že jsi říkal hovadiny. Navíc nebýt toho, že i slon je lehčí než ty, má ruka by byla v pořádku!” bránil se Quillan.

,,No dovol, Quillane! Nepleť si mě s Mycroftem.”

,,To je celkem těžký úkol – oba jste idioti!”

,,Preferuji označené génius, ale jak myslíš, drahý bratříčku.”

,,Na tvůj názor se nikdo neptal, Mycrofte!” zasyčel Sherlock.

Mycrofte, k překvapení všech bratrů, na něj jen vypláznul jazyk a se zamilovaným úsměvem otočil zásnubním prstýnkem na svém prstě.

,,Jsi nechutně šťastný,” odfrkl si Quillan.

,,Existuje snad důvod, proč bych neměl být? Jsem mocný, bohatý a mým nastávajícím je velmi sexy muž.”

,,Tvé osobní pocity nikoho nezajímají,” konstatoval Sherlock a lehl si na pohovku.

,,To ani ty a tvé věčné básnění o tom, jak je John úžasný v posteli,” řekl Mycroft a protočil oči.

,,Co můžu říct, dělá mě velmi šťastným mužem.”

,,Jsi nechutný.”

,,Ty taky, Mycrofte!”

Quillan a Will si povzdychli a jeden na druhého kývli. Hádky mezi jejich staršími bratry byly naprosto idiotské a bezpředmětné. Stručně řečeno naprosto stejné, jako byli oni dva.

…

James, Hannibal, Greg a John připravovali jednohubky a další pochutiny, které budou se svými drahými konzumovat při čekání na další rok. Meghan zatím kontrolovala, jestli má dostatek alkoholu a prášků na spaní, aby mohla v nejhorším své syny na dlouhou dobu umlčet.

Siger jí slíbil, že tento rok se napije pouze při přípitku. Předchozí léta se stihl opít ještě před půlnocí a chudák Meghan musela slavit sama. Tento rok ale dal svůj slib, aby ji nerozčílil. Meghan jeho slib potěšil a doufala pro jeho vlastní dobro, že ho neporuší. Tentokrát by nebyla jeho tvář to, co by bylo oholeno.

Co se týče jejích synů, nebyla nadšená, že se ti idioti opět poprali. Na druhou stranu byla ráda, že spolu vůbec komunikovali. Až odjedou, opět se dlouhou dobu neuvidí. Will s Hannibalem odjedou zpět do Baltimore a James s Quillanem se vrátí k životu u MI6.

Nedokázala uvěřit, že to přiznává, ale byla ráda, že opět odjedou. Ti idioti se měli nesmírně rádi a jeden druhého opatrovali, ale jak spolu měli být v jedné místnosti a mluvit spolu, pak to byla katastrofa. Oddělený život byl pro ně nejlepší volbou do té doby, než konečně dospějí.

S povzdychem si povzdechla a poděkovala bohu, že umožnil stvoření čtyř mužů, kteří byli natolik šílení, že dokázali randit její malé chlapečky, kteří se chovali, jako kdyby právě utekli z psychiatrické léčebny. Možná by měla začít chodit do kostela.

,,Ne,” pomyslela si s úsměvem. ,,To se nikdy nestane.”

…

Když bylo vše připravené, všichni si na chvíli zdřímli, aby večer neusnuli jako banda seniorů, zvláště když průměrný věk v jejich domě byl 46 let (Sherlockova slova).

Kolem osmé se všichni sešli v obýváku před televizí a pozorovali nudné programy (podle bratrů Holmesových).

,,Bože, radši bych strávil celou noc v posteli, než poslouchal toto!” stěžoval si Sherlock.

,,Mlč, Sherlocku!”

,,Obávám se, že s ním musím souhlasit,” přidal se Mycroft.

,,Mycrofte, znáš naši dohodu!” podíval se na něj Greg a Mycroft poslušně přikývl.

,,Podpantoflák,” zamumlal Sherlock.

,,To říká ten pravý,” zamumlal Will.

,,Co jsi to říkal, Williame?”

,,Nic, drahý bratře.”

,,No ještě aby jo!”

…   

Po přežití nezábavných seriálů a hromady Sherlockových poznámek se všichni přesunuli ven, aby odpálili pár rachejtlí. Jenže hlavním neštěstím manželů Holmesových byl fakt, že výrobu rachejtlí nechali na svých synech, přesněji na Sherlockovi a Quillanovi.

,,Jestli se nám někdy něco společného povedlo, pak je to toto,” ušklíbal se spokojeně Sherlock, zatím co Quillan jen souhlasně přikyvoval.

,,Drahoušku, jsi si jistý, že to bude bezpečné?” zeptal se nejistě James. Normálně by svému partnerovi ve všech ohledech věřil, ale ve spolupráci s tím otravným idiotem si nebyl tak jistý. Kromě něj i Will s Mycroftem měli ve tváři cynické výrazy.

,,Jasně že jo,” přikývl Quillan a s úsměvem rakety zapálil. Rakety bez problémů vyletěly nahoru, ale pak se začaly dít věci.

Nejprve se rakety začaly ve spirálách točit, a pak zamířili střemhlav dolů. Meghan vyděšeně vykřikla. Hannibal zatím reagoval okamžitě. Stáhl Willa na zem a napůl přikryl jeho tělo svým vlastním. Ostatní rychle následovaly jeho příkladu.

Rakety ještě chvíli kroužily ve vzduchu, než zamířily směrem do lesa. O okamžik později se ozval výbuch a tříštění skla.

,,Co mohlo v lese vybuchnout?” zeptala se vyděšeně Meghan.

Všichni o tom přemýšleli, když vtom si to Siger uvědomil.

,,Moje chata!”

Rozběhl se směrem do lesa a jeho synové ho okamžitě následovali.

,,Tati!”

A samozřejmě že kam šli synové, šel i zbytek. Všichni brzy byli na místě, kde dřív stávala dřevěná chata. Namísto chaty ovšem našli hořící polena.

Siger vypadal, jako by mu právě někdo zavraždil dítě. Meghan nevěděla, jestli má být ráda, že je alkoholová spižírna jejího manžela pryč nebo ho litovat.

Kolem nich se z okolí roznášel veselý křik a zvuk praskání raket.

,,Hm,  šťastný nový rok!” řekl Mycroft sarkasticky. Ostatní si jen povzdychli.