Tvůj

Věnováno: Merope

Treville už dávno přestal počítat dny, měsíce, roky, kdy se tajně setkával se svým největším veřejným nepřítelem. Přestal počítat, kolikrát už se v noci tajně prokradl do kardinálových komnat, kolikrát už ho sevřel v náručí, kolikrát mu vyznal lásku.

Trvalo to už tak dlouho. Na začátku jejich aférky si nedokázal představit, že to spolu potáhnou dalších třicet let.

,,Dneska jsi příšerně zamlklý, Jeane,” ozvalo se mu u ucha.

Překvapeně nadskočil a otočil hlavu. Richelieu za ním se jen pobaveně pochechtával.

,,Jsi příšerný,” protočil oči, než se sklonil a něžně svého milence políbil.

,,Proto mě tolik miluješ.”

,,Tvé sebevědomí mě vždycky dokáže překvapit, Armande.”

,,Jsem dokonalý.”

,,Ano, dokonalý manipulátor,” protočil Treville oči.

,,Líbí se ti to.”

,,Ne, ukecal bys i mrtvého.”

,,Prostě dokonalý,” ukončil jejich debatu Richelieu a ještě jednou ho políbil. ,,Tvůj.”

,,Ano, můj.”