Večeře
Armand nedůvěřivě hleděl na balíček před sebou. Krásně zabalený ve vánočním papíru s červenou mašlí. Krásný stejně jako muž stojící před jeho stolem.
,,Koupil jsi mi dárek? Myslel jsem, že mě nenávidíš.”
Jean jen protočil oči. Bylo těžké udržovat vztah, když Jeanovou prací bylo dostávat zločince do vězení a Armandovou bylo zabránit tomu, aby se do vězení dostali. A byl za to velmi dobře placený.
,,Víš moc dobře, že to není pravda,” odfrkl si Jean a překřížil ruce na hrudi.
Těch pár nocí, které spolu strávili, se asi nedali úplně nazývat vztahem, ale oba cítili, že mezi nimi mohlo být víc. A jak se tak zdálo, Jean se konečně rozhodl konat.
Armand se zvedl ze své židle a stoupl si před Jeana, který napjatě čekal, co se bude dít. Armand ho něžně políbil a položil své ruce na jeho ramena.
,,Půjdeme spolu na večeři?” zeptal se.
Jean přikývl a následoval Armanda z jeho kanceláře.
Diskusní téma: Večeře
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.