1. kapitola

11.01.2017 17:14

 

A/N: Tohle jste asi nečekali :D Já taky ne, ale tady máte první díl Vánoc.

 

Popravdě řečeno, Will očekával hádku s Jackem - bylo to téměř nevyhnutelné. Jack na něj v poslední době tlačil víc a víc - Will se nacházel více na místech činu, než ve třídě se studenty. Navíc přestával mít čas na Hannibala, Jack je několikrát přerušil při jejich rande a Will, ač velmi nerad, musel odejít a nechat za sebou frustrovaného vzrušeného a velmi nespokojeného kanibala.

Hannibal by se rád Jackovi pomstil přívalem mrtvých těl, ale věděl, že by tak uškodil jen sám sobě a Willovi. Nakonec si Will vyřešil vše sám a to během hádky s Jackem.

,,Nevím, co po mně ještě chceš, Jacku! Dělám, co můžu!”

,,Možná tvoje ,,co můžu” není dost!” rozčílil se Jack, ale okamžitě svých slov litoval.

,,Fajn, jak chceš! Odcházím, najdi si jinýho poskoka!”

A Will odešel. Hannibal nemohl být spokojenější, když mu pověděl, co se stalo.

,,Víš, Wille, přemýšlel jsem,” řekl mu Hannibal.

,,Neříkej,” protočil Will oči.

Hannibal jeho komentář ignoroval.

,,Co kdybychom se odstěhovali do Londýna?”

,,Cože?!”

,,Minulý rok jsme o tom mluvili, že by ses jednou chtěl vrátit ke své rodině. Myslím, že tohle je ten správný čas. Navždy se zbavíš Jacka a se svou rodinou budeš spokojený.”

,,Já ano, ale co ty? Opravdu chceš opustit Baltimore?”

,,Víš, že jsem vždycky dost cestoval. Změna prostředí je vždycky dobrá, navíc psychiatra můžu dělat kdekoli,” pokrčil Hannibal rameny.

,,To ano, ale uvědom si, že pokud se odstěhujeme, bude nás mít pod palcem Mycroft a Sherlock se nám bude dost často vkrádat do bytu. Budeš muset své záliby zredukovat na minimum.”

,,Nemyslím si, že je čeho se bát. Mycroft by mě nenechal od tebe odejít.”

,,Ty mu nějak věříš - stali se z vás nejlepší přátelé?” pozdvihl Will obočí.

,,V oblasti oblékání,” zamrkal Hannibal.

,,To se dalo čekat, vy dva a vaše obleky.”

,,Nemyslím si, že by mě dal zavřít, když ví, jak moc by ti to ublížilo.” Hannibal téměř dokonale napodobil výraz malého štěňátka, které se snažilo tvářit nevinně.

,,Ty hajzle,” odfrkl si Will. ,,Takhle mě využívat, vážně?”

,,Miluješ mě, navíc jsem ochotný se s tebou odstěhovat do Londýna. Tak jaké je tvoje rozhodnutí - chceš zůstat?”

Will si povzdechl a začal přemýšlet. Tady ho nic nedrželo a v Londýně měl celou rodinu. Jeho bratry, které viděl po dlouhé době o Vánocích a kteří mu tak chyběli, i když to byli ti nejhorší hajzlové, které kdy mohl člověk potkat.

A Hannibal...měl nejspíš pravdu. Bylo lepší klidit se ze scény, zvlášť když se Jack dřel dnem i nocí, aby dopadl Chesapeakského rozparovače. Jedna jejich chyba a on by mohl odhalit pravdu. Pro jejich bezpečí bylo nejlepší odejít.

,,Tak fajn. Odjedeme.”

Celý Hannibalův obličej zněžněl a jeho dlaně se usadily na Willových tvářích.

,,Skvěle, začnu nám hledat nový dům.”

,,Hlavně ne žádné honosné sídlo,” zaúpěl Will.

,,Budu se snažit,” zamrkal Hannibal, ale Willovi bylo jasné, že jejich budoucí dům nebude o nic málo honosnější, než jejich stávající.

,,Zavolám Mycroftovi, určitě bude vědět o nějakých domech, které by tě uspokojily.”

Hannibal jen přikývl a vydal se vařit večeři.

...

A tak se s Mycroftovou pomocí odstěhovali do Londýna, kde si v centru udělal Hannibal novou ordinaci a Will získal místo na policejní akademii se stejným postem, jaký měl i ve Státech (na tom měl Mycroft určitě podíl, zvlášť když předchozí profesor náhle ,,vážně” onemocněl, Will se raději ani neptal).

Jejich nový dům byl stejně honosný jako ten v Baltimore a Will se ani nezmohl na protest. Už si pomalu začal zvykat na luxus a Hannibal ho v tom jen podporoval a rozmazloval ho víc a víc.

Willova slova se splnila a už brzy se začal objevovat Sherlock a jeho nečekané návštěvy. Bohužel (pro Sherlocka) se vždycky objevil v tu nejnevhodnější chvíli, většinou, když si to rozdávali na té nejpohodlnější pohovce na světě v jejich obýváku.

Mycroft neustále strkal nos do jejich záležitostí, ale Hannibalovi se dařilo ho držet na uzdě. Will se jejich debatami dosti bavil. Bylo to jako sledovat dva alfa samce, kteří bojují o dominanci.

Ale kole a kolem Willovi změna prostředí neuvěřitelně prospěla. Teď když na něj nebyl vystaven takový tlak, byl mnohem usměvavější a měl více času na Hannibala a jejich společné aktivity, což činilo i Hannibala šťastnějšího.

…

Do Londýna se nastěhovali na konci listopadu, takže byli dost překvapení, když se prvního prosince v jejich poštovní schránce objevila bílá obálka.

,,Je tohle, co si myslím, že to je?” zeptal se Hannibal s pohledem upřeným na obálku.

Will jen pokrčil rameny a pomalu ji otevřel. Mycroft zřejmě musel vyzradit jejich novou adresu tetičce.

Nejdražší Willy, nejdražší Hannibale,

ráda bych Vás pozvala opět k nám domů na celé vánoční prázdniny.

Doufám, že přijedete, chci Vás vidět, moc se mi stýská.

NE neberu jako odpověď.

S láskou Meghan Holmesová

 

,,Připraven na další šílené Vánoce?” zeptal se Will.

,,Po těch minulých si nejsem jistý, jestli mě něco překvapí,” povzdechl si Hannibal. ,,Tentokrát si s sebou beru nože a ty mi v tom nezabráníš.”

,,Jak myslíš, jen, prosím, nikoho nezabíjej, pokud to nebude opravdu nutné.”

,,Uvidím, co se dá dělat.”

,,Hannibale!”