10. kapitola

08.09.2014 14:58

„Jsi ďábel,“ mrkl Greg.

„Učil jsem se od nejlepších,“ oplatil mu Mycroft mrknutí a opět si ho přitáhnul k sobě.

„Vlastně bys měl být Sherlockovi vděčný…“

„Proč?“

„Ta pouta jsou plyšová, nebude tě to tolik bolet.“ zašklebil se Gregory.

„Velmi vtipné drahý. Doufám, že se v pořádku dožiji zítřka,“

Greg se jen usmál a políbil Mycrofta. Najednou se rozlétly dveře a stál v nich John.

„Vidím, že je nejvyšší čas vás odtud vykopat. Tady jsou propouštěcí papíry, a co můžeš a co ne jsem ti už řekl. Zkus se toho prosím aspoň trochu držet.“

„Dobře, Johne, pokusím se,“

„Fajn, teď půjdu. Spěchám.“ John se ani nerozloučil a odešel.

„Tady bude mít někdo dlouhou noc…“ konstatoval Mycroft.

„Nemysli na to, co budou dělat oni. Počkej, co udělám já s tebou.“ zavrněl Gregory a políbil ho.

...

John dorazil domů v rekordním čase. Byl opravdu zvědavý a natěšený. Jeho tělo se ani neuklidnilo. Doma hodil bundu na své křeslo a rozrazil dveře ložnice. První co spatřil, byl Sherlock, který se rozvaloval na posteli. John okamžitě zachytil Sherlockův pohled. Vyzýval ho, aby k němu přistoupil, aby si ho tvrdě vzal a aby si s ním dělal, co jen chce. John si sedl obkročmo na Sherlocka, přidržoval mu ruce u hlavy a začal ho líbat. Tohle mu celé dva roky scházelo, mohl si s ním dělat, co jen chtěl. Najednou si všiml, že vedle postele leží jezdecký bičík a pouta. Pustil Sherlockovy ruce, na jeden ráz roztrhl jeho košili a přisál se k jeho krku.

Sherlockovy oči se rozšířily údivem.

„Johne…“

„Zmlkni!“

John se nahnul, vzal do ruky pouta a přicvakl je na jedno Sherlockovo zápěstí. Než se Sherlock vzpamatoval, byl připoutaný k posteli. John mu sundal kalhoty i se spodním prádlem a lehl si vedle něj.

„Řekni mi, Sherly, jak se ti povedlo přežít.“ zašeptal Sherlockovi do ucha a pak ho olízl. Sherlock se otřásl, ale nepromluvil. Pak ho John začal hladit po těle a líbat ho. Ovšem vyhýbal se těm místům, kde ho Sherlock potřeboval nejvíc.

„Tohle si zasloužíš, za ty dva roky, za to, že jsi mi nic neřekl.“

„Johne, já…“

„Zmlkni! Až s tebou skončím, nebudeš vědět ani své jméno!“

Najednou ho přestal líbat i hladit a to se Sherlockovi nelíbilo. John se ale začal pomalu svlékat a slavný detektiv z něj nemohl spustit oči. John si toho byl dobře vědom a úmyslně své svlékání protahoval. Pak převrátil Sherlocka na břicho a vzal do ruky bičík.

„Tak znovu, jak jsi to udělal?“

„Johne… já nemůžu…“

Na Sherlockův zadek a snesly dvě rány bičíkem. John se sklonil a políbil obě zarudlá místa. Hned potom ovšem přidal další dvě rány.

„Byl to plán, jak se zbavit Moriartyho, musel jsem to udělat, jinak by zabil tebe, Lestrada a paní Hudsonovou…“

„Miluju tě a jsem ti vděčný za záchranu života.“ políbil ho John zezadu na krk.

„Ale jak jsi to udělal?“ s každým slovem dostal Sherlock další ránu.

John si nadvládu užíval. Mohl si se slavným detektivem dělat, co chtěl a to bylo něco úžasného.

„No když jsem ti volal, tak jsem pak zavěsil a skočil.“

„To vím, byl jsem tam…“ John políbil Sherlockovy rány a čekal, co z něj vypadne dál.

„Johne, to bys asi nepochopil…“ Po těchto slovech se na Sherlockův zadek snesl déšť ran bičíkem. A tentokrát ho John nešetřil. Přestal teprve za hodnou chvíli, když uviděl, že je zadek před ním celý červený. Z jedné ranky se dokonce spustil tenoučký pramínek krve.

„Prostě jsem skočil a byl jsem domluvený s Mycroftovými lidmi, kteří mě chytili do žíněnky, mezitím tě ten cyklista srazil na zem. Pak už to bylo jen divadlo.“

Toto sdělení ze sebe Sherlock vysypal v rekordním čase. Johnovo bití ho sice bolelo, ale hlavně byl příšerně vzrušený a musel se stále otírat o matraci.

„Vidíš, že to šlo…“ uculil se John a otočil Sherlocka na záda. Moc dobře si všiml, jak na tom je, ale rozhodl se ho ještě trochu potrápit. Nejdříve si dopřál jeden dlouhý pohled na slavného detektiva. Jeho zápěstí byla již trochu odřená od pout, ruce se chvěly spolu s celým tělem a Sherlockův penis byl velmi tvrdý. John ho pohladil bičíkem.

„Proč jsem o tom nesměl nic vědět?“

„Johne…“

„Mám s tebou provést to, co vzadu, abys spolupracoval?“

Nedočkal se odpovědi a tak se John sklonil k Sherlockovým bradavkám a začal je kousat a olizovat, zatímco bičíkem stále dráždil Sherlockův penis. Slavný detektiv nad sebou ztrácel kontrolu. Tohle dráždění prostě nešlo vydržet. Za chvilku se již pod doktorem kroutil jako žížala a zvuky, které vydával, muselo být slyšet až na ulici.

„Bylo to kvůli utajení, musel jsem zničit Moriartyho organizaci a hrozilo nebezpečí vyzrazení!!“ zahulákal nakonec. John se nad ním jen zasmál.

„No vidíš, že to jde.“ pochválil Sherlocka, políbil ho a nakonec nasedl na jeho penis. V tu chvíli oběma vypl mozek. Dokázali myslet jen na toho druhého. John se na Sherlockovi pohyboval a ten se snažil do Johna přirážet.

Najednou se Johnovi zatmělo před očima a vyvrcholil. Sherlock již také nevydržel dlouho a brzy ho následoval. John se na Sherlocka svalil a oba oddychovali. Pak se John natáhl na stolek pro klíč a odpoutal svého milence, který se mu okamžitě stulil do náruče.

„Johne…“

„Ano?“

„Miluju tě“

„A já tebe, Sherlocku.“

Po tomto ujištění se k sobě přitulili a usnuli.