11. kapitola

A/N: Chesapeaský rozparovač štve Jacka a Jack štve všechny kolem sebe :D

Jack postával u dalšího místa činu. A jeho nervy už pomalu přetékaly. Za poslední tři dny toto byla čtvrtá vražda Rozparovače. Zdálo se, že od doby, co Will oslepl, se Chesapeakský rozparovač naplno rozjel.

Jackovi byla jedna věc jasné, Rozparovač věděl o tom, co se Willovi stalo. A jestli zvýšený počet vražd nebyl jedním důkazem, druhým byl fakt, že všechny oběti neměly oči. Rozparovač se mu vysmíval. Vysmíval se mu za to, že ztratil další svou figurku, další možnost ho chytit.

Jack už toho měl plný zuby. Nechtěl nic jiného, než toho parchanta dostat za mříže, ale místo toho, aby se k němu dostával blíž, se od něj každým okamžikem vzdaloval. Jack už nevěděl, jak ho chytit.

Jeho jedinou nadějí byl Will a Hannibal. Will teď ovšem byl nepoužitelný a s Hannibalem se nerozešli zrovna v nejlepším. Jenže nyní už neměl na výběr, musel je oba opět dostat k tomu, aby pracovali na tomto případu. Jestliže se Rozparovač utrhne ze řetězu, můžou očekávat nové tělo každý den. A Jack tomu musel zabránit.

Když Beverly, Jimmy a Brian dokončili svou práci a posbírali vzorky, Jack je vzal stranou.

,,Byl bych rád, kdybyste navštívili Willa,” řekl jim.

,,A proč?” zeptala se Beverly a zkřížila si ruce na prsou.

,,Potřebuju, aby opět pracoval na tomto případu.”

,,A to asi jak? Je slepý, těžko něco pozná z fotek.”

,,Třeba by na něco přišel, kdybyste mu popsali místo činu, Beverly. Ještě ho nesmíme odepisovat.”

,,Ale ty jsi ho odepsal hned ten den, kdy oslepl,” připomněl mu Brian.

,,Je mi jedno, v jakém je stavu, dokud je schopný nám pomoc při případu.”

,,Myslím, a to mluvím za všechny, že se do toho nechci plést,” řekl Jimmy.

,,Ano, zvláště když je s doktorem Lecterem. Ten chlap umí být strašidelný, když chce,” dodal Brian.

,,Tak si s ním běžte aspoň promluvit. Do dvanácti vás chci zpátky v laboratoři,” řekl Jack a odkráčel pryč.

,,Toto nedopadne dobře,” zavrtěla Beverly hlavou.

,,Ano, poslat na sebe Lecterův hněv,” přikývl Jimmy.

,,Tak pojďte, máme volné dopoledne a já ještě neměl snídani. Vytáhneme Willa ven. Už musí být určitě znuděný z těch Lecterových jídel,” rozhodl Brian a Jimmy s Beverly ho poslušně následovali do auta.

…

Will seděl v Hannibalově obýváku a snažil se učit Braillovo písmo. Hannibal mu koupil tabulku s celou abecedou, aby se Will mohl brzy vrátit ke čtení, které tak miloval. Hannibal byl více než ochotný Willa zásobovat knihami pro slepé.

Hannibal seděl vedle Willa a v ruce držel svou vlastní knihu. I když se snažil plně soustředit na čtení, stejně očkem občas zalétnul k Willovi. Pozoroval jeho odhodlání se co nejdříve naučit číst. Jen ten soustředěný výraz na Willově tváři ho nutil k úsměvu. Jeho milenec byl bojovník a Hannibal na něj nemohl být pyšnější.

Jejich idylku ovšem narušil otravný zvuk zvonku. Hannibal s povzdychem zaklapl knihu a odešel ke dveřím. Jaké bylo jeho překvapení, když za nimi nalezl Jackův tým.

,,Dobrý den, je tady Will?” zeptala se Beverly.

,,Ano, pojďte prosím dál.”

Hannibal je nechal vstoupit do jeho domu a dovedl je do obýváku.

,,Wille, máš tady návštěvu,” oznámil Willovi a opět se posadil vedle něj. Byl rád, že někdo přišel Willa navštívit, avšak zároveň měl obavy, aby s tím neměl něco společného Jack.

,,Ahoj, Willy,” ušklíbl se Jimmy.

,,Co tady děláte?” zeptal se překvapeně Will, když zjistil, kdo jsou jeho návštěvníci.

,,Mysleli jsme si, že tě vytáhneme na snídani, ale vypadáš, že už jsi snídal,” odpověděl Brian.

,,To je sice pravda, ale myslím si, že Will by stejně rád šel,” řekl Hannibal.

,,Opravdu?”

,,Ano, Wille. Určitě už musíš být unavený z mé společnosti.”

,,To ne-”

,,Běž. Já půjdu zatím nakoupit. Naše zásoby jídla se značně zkracují.”

,,Tak dobře,” přikývl nakonec Will.

,,Zajdu ti pro svetr a bundu.”

Hannibal byl v mžiku zpátky a teple Willa oblékl. Nakonec ho s krátkým polibkem předal Jimmymu, Brianovi a Beverly.

,,Do oběda vám ho dovezeme,” oznámila Beverly, než se za nimi zavřeli vstupní dveře.

Hannibal jen přikývl. Byl v domě sám a to znamenalo, že může dokončit rozdělanou práci. Vydal se tajnými dveřmi do sklepa, kde mu přivázaný na stole ležel velmi znepokojený muž.

,,Pane Morrisi, byl jste velmi hrubý muž. Co s tím uděláme?”

…

,,Tak ven s tím, proč jste pro mě přišli?” zeptal se Will. Seděl v autě vpředu s Beverly a nervózně si poklepával na stehno.

,,Jak řekl Lecter, chtěli jsme tě vytáhnout ven,” odpověděl Brian.

,,Blbost, je všední den a vy nemáte volno. Těžko můžete mít volno, když už byly nalezeny tři-”

,,Nyní už čtyři.”

,,Čtyři těla Rozparovače. Jack by vás nenechal. Takže v tom má prsty on.”

,,Promiň, Wille. Jack opět otravuje. Nechtěli jsme tě do toho zatahovat, ale když už nám dal celé dopoledne volno, mysleli jsme, že bude pěkné, když se všichni pojedeme nasnídat,” řekla Beverly.

,,Jack vám dal volno? To není možné. Co chce?”

,,Chce, aby ses podíval na ty čtyři případy.”

,,Podíval? A jak asi?”

,,Myslí si, že když ti je popíšeme, budeš schopný na něco přijít. Po nás chtěl, abychom tě k tomu přemluvili.”

,,Typický Jack,” zamumlal Will. ,,Proč nepřijde sám?”

,,Ví, že jsi na něj naštvaný. Navíc se asi nechce pohádat s Lecterem.”

,,Já už s tím nechci mít nic společného,” zavrtěl Will hlavou. ,,Už toho bylo dost. Proč mi nedá pokoj?”

,,Protože s Rozparovačem prohrává. Dokud ho nechytí, pokoj nedostaneš. Zvlášť když Rozparovač ví, co se ti stalo.”

,,Cože?”

,,Všechny jeho oběti jsou teď bez očí. Rozparovač o tobě ví.”

…

Hannibal již naporcoval svou další oběť, orgány uklidil do ledničky a mrazáku. Oběť už zmrazil a nyní jen čekal na to, až bude Will večer spát, aby ji mohl vystavit. Když byl hotový s úklidem svého sklepa, vrátil se zpět do kuchyně, aby začal připravovat oběd.

Byl rád, že Willovi přátelé ho na chvíli vytáhli z domu. Ne jen kvůli tomu, že mu dali čas, aby někoho zabil. Aspoň Willovi dokázali, že ho stále počítají jako jejich přítele, že ještě pořád k nim patří.

Pro Willa bylo takové ujištění velmi důležité. Potřeboval vědět, že nemusí spoléhat pouze na něj. Měl přátele, kteří o něj měli zájem. Byl ten stejný Will jako před tím.

Hannibal měl oběd téměř hotový, vydal se proto do jídelny, aby prostřel stůl. Měl v plánu Jackův tým pozvat na oběd, proto prostřel pro pět lidí. Když bylo vše hotové, zazvonil zvonek.

Hannibal se vydal ke dveřím, kde už čekal Will se svými přáteli.

,,Vedeme vám ho zpátky,” oznámila Beverly.

,,Děkuji, slečno Katzová. Nechcete zůstat na oběd? Navařil jsem až příliš jídla. Jen já s Willem to nesníme.”

Beverly, Brian a Jimmy se na sebe podívali, než přikývli a vstoupili s Willem do domu.

,,Vítej doma, Wille,” přivítal Willa Hannibal. Sklonil se a vtiskl mu malý polibek.

,,Díky,” usmál se Will a sundal ze sebe bundu, kterou Hannibal následně pověsil.

,,Prosím, následujte mě,” řekl Hannibal ostatním. Vzal Willa za ruku a všechny je vedl do své jídelny.

Jackovu týmu málem spadla čelist, když viděli všechno to skvěle vypadající jídlo, které už bylo nandáno na talířcích. Hannibal posadil Willa, než si sedl vedle něj do čela stolu. Beverly se posadil vedle Willa a Jimmy s Brianem si sedli naproti nim.

,,Prosím, pusťte se do toho,” pobídl je.

Všichni se do jídla hladově pustili. Hannibal dal Willovi do ruky příbor a navedl ho k talířku.

,,Díky.”

,,Nemáš zač.”

Will začal jíst, ale už po pár prvních kouscích se začal cítit trochu divně. Hannibalovo jídlo bylo úžasné jako vždy, ale něco prostě nebylo správně. Ta chuť masa se trochu lišila od toho, na co byl Will zvyklý.

,,Je něco špatně, Wille?” zeptal se ho Hannibal.

Will si uvědomil, že přestal jíst.

,,Ne, jen jsem se trochu zamyslel,” odpověděl a začal opět jíst.

Asi se mu to jen zdálo. Jídla, která dřív pojídal, nebyla zrovna nejkvalitnější. Možná to bylo kvalitou masa. Hannibal si potrpěl na to nejkvalitnější ve všech oblastech jeho života. To bude asi důvod, proč se mu zdá maso jiné.

Will hodil všechny své myšlenky za hlavu a jen si užíval skvělé chuti pokrmu. Hannibal byl úžasný kuchař. Teď, když se Willovy smysly a chutě zostřily, dokázal Hannibalovu kuchyni ocenit ještě více.

,,Dáte si někdo dezert?”

…

Beverly, Brian a Jimmy po hodině odešli. Celou dobu vychvalovali jídlo, které snědli. Will si byl jistý, že Hannibal se celou dobu usmíval a jeho ego rostlo rychlostí světla.

Nyní seděl v Hannibalově kuchyni a poslouchal, jak Hannibal skládá nádobí do myčky.

,,Užil sis svůj malý výlet?” zeptal se Hannibal.

,,Ano. Bylo to příjemné. Skoro.”

,,Budu hádat - Jack?”

,,Ano. Donutil je, aby mě přesvědčili k navrácení se k FBI. Myslí si, že když mi dost detailně popíše oběti a místa činu, budu mu schopen určit vraha.”

,,Jack se pomalu žene do záhuby. Nejhorší je, že s sebou bere spoustu lidí. Pokud mu to dovolíš, budeš jej následovat.”

,,Nechci se k tomu vrátit, už toho bylo dost.”

Hannibal se potěšeně usmál. Dokázal Willa odpoutat od Jackova vlivu.

,,Pokud nechceš, nedovolím mu, aby tě dále obtěžoval. Je to tvůj život. Máš právo ho prožít podle sebe.”

,,Zas tak svobodný nejsem,” odfrkl si Will a schoulil se do kuličky.

,,Ale máš přátele, kteří se o tebe postarají, máš mě.”

Hannibal si klekl před Willa a vzal jeho tvář do dlaní.

,,Ještě stále jsi svobodný člověk,” zopakoval Hannibal a přitiskl k sobě jejich rty.

To celé ale byla lež. Will se osvobodil od Jacka, jen aby padl do náruče jemu. A Hannibal neměl v úmyslu ho ze svých spárů kdy pustit. Will byl jen jeho.