14. kapitola

08.09.2014 15:06

Mycroft si po jejich malé snídani na chvíli zdřímnul. Zdál se mu ten nejpodivnější sen.

...

Stál v černé místnosti. Byla prázdná. Tedy kromě něj a postavy u okna. Nemohl poznat, kdo to je. Kolem něj byla na podlaze a na zdi krev. Postava u zdi byla zakrvácená a z ruky jí tekla krev.

„Zklamal jsi mě,“ řekla postava.

Mycroft vůbec netušil, o čem to mluví.

„Co?“

Postava se otočila a Mycroft okamžitě poznal svého bratra, před kterým se náhle objevil Gregory.

„Jsi lhář,“ řekl Sherlock a probodl Gregoryho mečem. „Podvodník,“ pokračoval a zabodl Gregorymu nůž do nohy.

„Kvůli tobě všichni tví blízcí trpí.ˮ

Nůž přistál v Gregoryho druhé noze.

„Nezasloužíš si rodinu.“

Nůž do srdce.

„Nezasloužíš si nic.“

Nůž skončil v ruce.

„Vezmu ti všechno, na čem ti záleží. Budeš trpět. A já si tu bolest budu užívat.“

Gregory bolestně sténal a z očí mu stékaly slzy. Mycroftovo srdce se bolestně stahovalo. Proč tohle Sherlock dělal? Proč Gregorymu ubližoval?

„Jsi zrádce.“

Sherlock Gregorymu podřízl hrdlo a jeho tělo spadlo bezvládně na zem.

„Gregory!“ vykřikl zoufale, ale nebylo mu to nic platné.

Rozběhl se ke Gregoryho tělu, ale dříve než mohl něco udělat, přistál mu nůž v srdci a on se zhroutil vedle Gregoryho.

„Tohle je tvá smrt, Mycrofte Holmesi!“

Sherlockova tvář se změnila v tvář někoho jiného.

„Ty?“ vyšlo z něj překvapeně.

Osoba se jen ušklíbla a Mycroft unaveně zavřel oči. Chtělo se mu tak spát.

...

Mycroft se posadil s hlubokým výkřikem. Nevěděl, co se mu to sakra právě zdálo. Rozhodně z toho ale neměl dobrý pocit. Podíval se na Gregoryho, který seděl na kraji postele a třásl se.

„Gregory?“

Gregory se na něj otočil, oči plné slz, a k sobě si tiskl noviny.

„Mycrofte,“ zašeptal zoufale Gregory. To jediné mu stačilo k tomu, aby věděl, že je zle.

Jen o pár minut později vtrhla do jejich bytu policie a on byl zatčen pro velezradu. 

Ještě nikdy v životě se necítil zoufaleji.

...

Sherlock s Johnem se rozdělili. Sherlock se vydal za Antheou, která jim jako jedna z mála mohla pomoci sehnat informace a John se vydal za Gregem. Ale nenašel ho v práci a tak se musel vydat do jejich bytu.

Když mu po zazvonění nikdo nepřišel otevřít, zkusil vzít za kliku. Bylo odemčeno a tak vstoupil. Vydal se nejdříve do obývacího pokoje. Gregory seděl na zemi před krbem, objímal si rukama kolena a netečně zíral z okna.

„Gregu…“ oslovil ho potichu.

„Ach Johne… je mi hrozně!“

„Taky to je příšerné, ale neboj se, Sherlock jel za Antheou, ona nám pomůže. Jsem si jistý, že se ti Mycroft brzy vrátí.“

Gregory se rozbrečel a John si sedl vedle něj a objal ho.

„Nedokážu ho chránit,“

„S tímhle nemůžeš nic udělat,“

„Nemůžu tu sedět, musím se o něco pokusit!“ vyjel Gregory a začal se hrabat na nohy.

John ho ale zastavil. „Gregu, pojeď semnou k nám. Spolu něco vymyslíme.“ Detektiv jen kývl a nechal se vést.

...

Sherlock vtrhl bez klepání do kanceláře svého bratra. Dělal to tak vždycky a nemínil to měnit ani v tak zoufalé situaci, jako byla tato. Našel Antheu sedět za stolem a listovat v nějakém spisu.

„Dobrý den, pane Holmesi.“

„Pro mého bratra evidentně ne.“ odpověděl jí jedovatě, „Potřebuji, abyste mi pomohla.“

„Ráda, co potřebujete vědět? Posaďte se prosím.“

Sherlock si sedl do křesla a zadíval se na Mycroftovu sekretářku.

„Řekněte mi všechno, co víte a co souvisí s tímhle obviněním mého bratra. Nevěřím tomu.“

„Před chvílí jsem mluvila přímo s premiérem a také mi přišel seznam obvinění. Ani já nevěřím, že by se něčeho takového dopustil. Je tu ale jeden problém…“  

„Jaký?“

Anthea poklepala rukou na spis, který ležel na jejím stole.

„Tohle jsou fakta, pane Holmesi. Jsou dvě možnosti, buď se Mycroft skutečně dopustil toho, z čeho je obviněný nebo to na něj někdo velice chytře nastražil.“ Sherlock během její řeči bledl. Anthea však pokračovala. „Neexistuje jediný důkaz, na jehož základě by se dalo o Mycroftově nevinně pochybovat.“

„Jaké jsou to důkazy?“

„Tak především fakt, že měl tohle všechno na starost a neuhlídal únik informací a nezačal ho včas řešit. Pak svědectví několika lidí, kteří potvrzují, že se k tajným informacím dostali bez problémů. Nejvážnější je telefonní hovor s agentem FBI, který dokazuje výměnu. Už jsem to kontrolovala. Je to jeho hlas.“

„Znám jen dva lidi, kteří by toho byli schopní a kteří mého bratra nenávidí dost na to, aby se mu chtěli pomstít. James Moriarty a Magnussen.“

„Co budeme dělat, pane Holmesi. Pokud mu nepomůžeme, dostane doživotí.“

„Budu potřebovat přesný harmonogram toho, kdy se co ztratilo, pohyb osob kolem těch dokumentů a tak dále. Pošlete mi je domů. A také by možná bylo dobré zjistit, kde se můj bratr právě nachází.“

Anthea kývla a vrhla se do práce. Sherlock vstal a bez rozloučení odešel.

...

Mycroft seděl na kavalci v cele s hlavou v dlaních. Pořád ještě tomu nemohl uvěřit. Vůbec netušil, z čeho je obviněn a on nenáviděl, když něco nevěděl. Nikdo se s ním nebavil a jednali s ním jako s nejhorším zločincem. Lehl si na kavalec a dal si ruku přes oči, protože se mu zase začínala točit hlava a zvedal se mu žaludek. Nebyl ještě ani zdaleka v pořádku. Aby se uklidnil, začal myslet na Gregoryho. Na to, jak moc ho miluje. Najednou slyšel, jak se otevřely dveře. Když se podíval, kdo vstoupil do místnosti, zatmělo se mu před očima. Právě se ocitl tváři v tvář svému nejhoršímu nepříteli.