19. kapitola

20.09.2014 18:31

Takže, mám nový počítač, dostala jsem k němu i Office na rok zdarma. Paulett mi poslala opět ŽjP, takže díky ní vám můžu zveřejnit další kapitolu. Zítra si jedu pro data ze starého notebooku. V pondělí, jelikož budu odpoledne doma, vám zveřejním poslední kapitolu Iliuzije a její epilog. Jak už víte, pojedu se školou na výlet Francie-Belgie-Lucembursko, takže tu celý tden nebudu, vrátím se asi kolem jedné hodiny ráno v neděli a pak budu celý den prát a žehlit. Je mi líto, že se teď toho tolik kazí, ale já za to nemůžu. Pokusím se předastavit další díly ŽjP, ale nic jiného tu zatím nepřibude.

 

Za čtvrt hodiny vešel Mycroft k Angelovi a přisedl si k Sherlockovi.

„Co chceš, bratříčku?“

„Kam spěcháš? Lestrade končí až za hodinu a půl.“

„Do toho ti nic není!!!“

„Každopádně ti vracím, co jste si u nás zapomněli. Doufám, že jste si na naší posteli užili!!“

„Asi jako vy na naší.“ odpověděl Mycroft a vzal si od Sherlocka pouta.

„Dvacátého šestého se žením. Potřebuji svědka a také někoho, kdo pronese projev.“

„A co já s tím?“

„Budeš to ty.  A pokud to neuděláš, unesu Johna a vrátím ti ho až za měsíc.“

„Parchante!!!“

Mycroft se jen pousmál.

„Dobře, dobře, udělám to.“

„Díky bratříčku, zatím se měj.“

...

Mycroft vyšel ven a podíval se na hodinky. Do konce Gregoryho práce zbývala ještě hodina a tak se rozhodl zastavit se v klubu. Nasedl do svého černého auta a rozjel se tam. Protože se nemohl zdržet moc dlouho, vzal si jen noviny a sedl si do křesla ke krbu. Ostatní členové seděli ve vedlejší místnosti.

Najednou mu někdo promnul ztuhlá ramena, políbil ho na krk a přejel po něm k uchu, do kterého se něžně zakousl.

„Když na sobě máš tenhle oblek, mám chuť ho z tebe servat. Jsi v něm tak hrozně sexy…“ Rty, které Mycroft tak dobře znal, se vrátily k prozkoumávání jeho krku. Zavřel oči a vychutnával si slast, která se rozlévala jeho tělem. Najednou rty zmizely z jeho krku a on otevřel oči. Před křeslem klečel Gregory a usmíval se na něj. Mycroft se k němu sklonil a políbil ho. Gregory mu začal rozvazovat kravatu a sundávat sako.

„Gregory… tady nemůžeme…“

„Ticho lásko!“ umlčel ho Gregory a přitáhl si ho znovu do polibku. Pak vstal a vytáhl na nohy i Mycrofta. Dovedl ho k pohovce na druhé straně místnosti, kam ho povalil a lehl si na něj. Pak vylovil ze své kapsy pouta a připevnil ruce svého milence k opěradlu.

„Ach Mycey, za to dnešní provokování v smskách si tohle zasloužíš!“ zašeptal a začal Mycroftovi rozepínat kalhoty. Ten se chvěl po celém těle a neustále se hryzal do rtů, aby nebyl příliš hlasitý. Jakmile ho Gregory začal připravovat, jeho kontrola se pomalu hroutila.

„Dost! Už dost!“ zasyčel, protože už dráždění nemohl vydržet. Chtěl Gregoryho hned v sobě a bylo mu jedno, jestli je někdo uslyší nebo někdo přijde.

Lestrade ho tedy poslechl a napíchl se na něj. Když se začal pohybovat, oba sténali stále rychleji. Cítili vzrušení a adrenalin, protože když Gregory přicházel, nezavřel za sebou dveře. Greg začal Mycrofta laskat a ten během chviličky vyvrcholil a to stačilo, aby Greg vyvrcholil také.

„Miluju tě,“ zašeptal a políbil svého milence.

„A já tebe, Gregory.“

Greg svého milence odpoutal, utřel kapesníkem a začal ho upravovat. Mycroft následoval jeho příkladu.

Když byli hotový, vyšli spolu z klubu a nechali se odvést domů.

....

John přišel domů a uviděl Sherlocka s houslemi v ruce.

„Ahoj lásko, komponuješ?“

Sherlock se zatvářil podivně.

„Jen přemýšlím, co bych mohl zahrát Mycroftovi na svatbě.“

„Vymysli hymnu pro Scotland Yard.“

Sherlock se usmál a přešel k Johnovi. Přitáhl si ho do náručí a políbil ho.

„Těším se na tvůj projev.“

„Odkud tohle víš?“

„Mycroft není sám, kdo používá štěnice.“

Mladší Holmes vykulil oči a zasmál se. „Lestrade dal mému bratrovi štěnici?“

„No jasně… on mu ji dal mockrát.“

„To jsem zvědav, co udělá, až na to přijde.“

John místo odpovědi Sherlocka políbil. Pak spolu strávili příjemný večer, který završili nádherným milováním.

...

Greg s Mycroftem na sobě leželi na gauči a vychutnávali si višně v čokoládě.

„Drahý…“

„Copak, lásko?“

„Jak jsi věděl, kde dnes budu?“

Gregory se pousmál. „Štěnice lásko, štěnice.“

Mycroft nejdřív v klidu ležel, než mu došlo, co mu jeho drahý řekl.

„Co prosím?“

„Ale nic, lásko. Chceš ještě?ˮ

„Jaká štěnice?!ˮ

„Taky tě musím mít pod dozorem. A teď jez.ˮ

„Nenávidím tě,“ odfrkl si naštvaně Mycroft.

„Ne, lásko. Miluješ mě.ˮ Gregory se nahnul a políbil ho na tvář.

„Někdy o tom pochybuju.“

„Mám tě snad jít přesvědčit do ložnice o opaku?ˮ pozdvihl Greg obočí.

„Myslím, že by to pomohlo,“ přikývl nakonec Mycroft.

Greg vstal a podal Mycroftovi ruku. Mycroft ji s radostí přijal a nechal se jím odnést do postele.

…

 Protože Mycroft neměl tolik práce jako Gregory, plánoval s Antheou pilně svatbu. Doma pak Gregoryho o všem informoval a Gregory se sám rozhodl, jestli s jejich návrhem souhlasí, nebo chce něco jiného.

Konečně nadešel den D.

Svatba se konala na Holmesovském panství, protože Maminka a Tatínek Holmesovi si vždycky přáli, aby se na něm oženilo aspoň jedno z jejich dětí, a jak známe Mycrofta, nebyl schopný odolat svým rodičům.

Mycroft s Gregem se rozhodli splnit pravidlo, že se před svatbou neuvidí. John vzal Grega do hospody, kde se naprosto opili. Mycroft se Sherlockem zůstali na panství a hráli spolu různé hry. Není potřeba říkat, že to dopadlo špatně, protože Mycroft pokaždé vyhrál a Sherlock snášel prohru velmi těžce.

I přes tyto problémy byli budoucí manželé na panství a oblékali se. Rozhodli se pro černé obleky, bílé košile a motýlky.

Chtěli mít prostou malou svatbu. Měli pozvaných jen pár lidí. Antheu, která je bude oddávat, Sherlocka, Johna, Pana a Paní Holmesovi, Pana a Paní Lestradeovi, Sally Donovanovou, která si s Antheou byla jaksi blízká, Molly a Andersona (i přes Sherlockovo stěžování).

Všechno bylo připravené a všichni hosti už byli na místě.