2. kapitola

14.09.2018 16:37

 

A/N: Skoro po roce přicházím s další kapitolou. Jaj :D

 

,,Vypadáš nechutně.”

Greg několikrát překvapeně zamrkal, než se vrátil zpět do reality. Unaveně si pozvedchl, když viděl Sherlocka.

,,Co zas?”

,,Jsi v práci, měl bys chytat zločince, ne myslet na sex a mého bratra,” odfrkl si Sherlock znechuceně.

Greg jen protočil oči.

,,Hlavně že ty nemyslíš na sex. Jo a zapni si kalhoty, když už jsme u toho.”

Sherlock zrudl a rychle si zapnul kalhoty, než se posadil naproti Gregovi.

,,Máš pro mě nějaký případ?”

,,Tady se někdo nudí,” ušklíbl se Greg.

,,Hele nech si to. Paní Hudsonová mi zakázala střílet do zdi a Johnovi se podařilo ukrýt všechny moje zbraně.”

,,Zbraně? Myslel jsem si, že máš jen jednu!”

,,To není podstatné,” mávl nad tím Sherlock rukou. ,,Prostě potřebuju něco dělat. John je v práci a Mycrofta otravovat nemůžu, protože mi vždycky začne explicitně vykládat o vše věcech, co spolu děláte v ložnici.”

Greg samolibě zamrkal a po tváři se mu rozlil široký úsměv. Sherlock byl upřímně rád, že se ti dva idioti usmířili a dokázali přivést jejich manželství zpět tam, kde byli, než se odehrály dva roky, o kterých ani jeden z nich už nechtěl mluvit.

,,Stále nechápu, jak se ti podařilo dostat se mu pod kůži.”

,,Stačilo jen zavrtět zadkem,” zamrkal Greg.

Sherlock si znechuceně odfrkl.

,,Dám ti nějaké odložené případy, platí?”

,,Doufám, že aspoň nějaké zajímavé.”

,,To posuď sám,” řekl a podal mu hromadu spisů, kterou se mu podařilo vyhrabat z archivů. Bylo těžší a těžší Sherlocka zabavit. John ho prosil, aby vytáhl aspoň nějaké staré případy, aby se taky někdy pořádně vyspal do práce. Každodenní večerní sex ho pomalu, ale jistě vyčerpával.

,,Snaž se prosím tě nikoho nezabít.”

Sherlock protočil oči a s dramatickým otočením odešel z jeho kanceláře.

Greg si jen povzdechl a v duchu politoval Johna. Jop, Greg si rozhodně vybral toho lepšího, chytřejšího, krásnějšího a více sexy Holmese. Bez pochyby.

Ve dvanáct mám přestávku. Nechceš se zastavit?

Mám přivést oběd, nebo jen sebe? MLH

Víš, že skvělému jídlu nikdy neodolám.

Přivezu tedy obojí. Ale nebude to zadarmo. MLH

Pokud mi přivezeš i ten pistáciový koláček, který tak zbožňuju, postarám se o to, aby z tebe dnes večer byl opravdu OPRAVDU šťastný muž a spokojený manžel.

Myslím, že jsme domluvení. MLH

<3 <3 <3

Jop, rozhodně si vybral toho lepšího Holmese.

Sherlock si odfrkl a hodil další složku na stůl. Netrvalo mu to ani čtyři hodiny a všechny případy měl vyřešené. Scotland Yard opravdu dost často vypadal jako partička amatérů, kteří trávili čas pitím kafe a jedením sladkého pečiva k snídani.  

Nicméně teď zase neměl co na práci a dost se nudil. Rozhodl se, že by bylo nejlepší vstát a projít se po Londýně. Byl si jistý, že jeden z jeho poskoků bude mít určitě nějaké informace, které by vedly k zajímavému případu.

Oblékl si svůj kabát a šálu a vydal se ven na ulici.

A okamžitě se zarazil.

Sherlock nebyl osoba, kterou by bylo lehké překvapit. Pokud už se tak stalo, musela to být opravdu bomba.

A jednu takovou bombu teď Sherlock viděl.

Před domem paní Turnerové stáli dva muži ve vášnivém objetí a ještě vášnivěji si vyměňovali sliny. Normálně by něco takového bylo Sherlockovi jedno.

Problém ovšem byl v tom, kdo ti dva muži byli.

,,To není možné,” zašeptal s vytřeštěnýma očima.

Muži se od sebe konečně odtáhli a chtěli se vydat do domu paní Turnerové, když jejich zrak padl na něj.

,,Sherlocku, jak rád tě vidím.”

,,Jak?”

Moriarty se spokojeně ušklíbl a přitulil se k Moranovi, který si ho okamžitě přitiskl do svých paží.

,,No, jak to říct. Jsem mnohem lepší herec než ty, Sherlocku, na to nikdy nezapomínej.”

,,To je dost možné, ale nafingovat svou vlastní smrt je docela umění,” odfrkl si Sherlock.

,,Oh, děkuji. Měl jsem velkou pomoc.”

Moriarty se lehce otočil směrem k Moranovi, který se na něj díval s takovou láskou v očích, až se z toho chtělo Sherlockovi zvracet. Pak se ovšem Moriarty zpět otočil.

,,Měl bych ti poděkovat. Ty i Lestrade jste nás zbavili velké zátěže. A taky jsme nikomu nemuseli dávat výplatu a raději si zajet na dovolenou, což bylo ještě větší plus.”

,,Jak jsi to sakra přežil?!” domáhal se Sherlock.

,,To je na dlouhé povídání,” mávl Moriarty rukou.

,,Které bych si rád vyslechl.”

,,Ale já ti to neřeknu,” zamrkal Jim. ,,Už musíme běžet, potřebujeme si dovybavit byt. Jsem tak rád, že z nás budou sousedi. Měli bychom si někdy dát dvojité rande, nebo trojité, pokud se na to bude tvůj bratr cítit. Měj se.”

Moriarty s Moranem vešli do domu a nechali Sherlocka stát na ulici.

Moriarty byl živý.

Moran, jeho pravá ruka, byl také živý.

Dva roky, které on a Lestrade strávili snahou zničit celou Moriartyho organizaci, byly k ničemu.

Všechno, co dělali, bylo k ničemu.

A aby se mu vysmáli, nastěhovali se ti dva parchanti přímo vedle nich.

Jestli existovalo něco horšího než to peklo, které musel on a Lestrade zažít při jejich misi, nejspíše to začalo vyplavávat na povrch.

Vrátili se do noční můry.

Byli opět na stejném místě.

Sherlock vytáhl mobil a spěšně napsal svému bratrovi a švagrovi.

Urgentní! Setkání ve 221B za hodinu a půl. Máme problém. SWH

Poté si přivolal taxíka a vydal se do nemocnice pro Johna. Nepustí svého manžela z dozoru. Ne teď, když mají vedle sebe nastěhované dva vrahy.

John byl příjemně překvapený, když našel v ordinaci svého manžela. Když si ale všiml výrazu v jeho tváři, zastavil se.

,,Co se děje, lásko?”

,,Máme problém. A já nemám jediné ponětí, co budeme dělat.”

V ordinaci nastalo ticho.

,,Moriarty a Moran bydlí vedle u paní Turnerové. Podle paní Hudsonové se tam nastěhovali nedávno. Otázka zní proč teď a co po nás chtějí.”

Mycroft, Lestrade a John na něj překvapeně hleděli, téměř zamrzli v pohybu. Jako první se pohnul Lestrade, který se tiše prošel až k oknu a téměř zoufale se o něj opřel.

,,Takže dva roky, které jsme strávili ničením jeho organizace, byly vlastně úplně k ničemu?”

,,Pravděpodobně ano,” přikývl Sherlock.

Tohle bylo horší, než si kdokoli z nich uměl představit.

,,Myslím, že bude nejlepší konfrontovat Moriartyho přímo,” ozval se Mycroft.

Všichni se na něj překvapeně podívali.

,,V tuto chvíli nemáme co ztratit. Zatím se ani jednoho z nás nepodařil zabít. Musíme zjistit, co po nás chce.”

Greg se otočil od okna a vrátil se k nim.

,,Mycroft má pravdu. Musíme zjistit, co po nás chce. Nedokážu žít zase v nejistotě.”

Mycroft svého manžela objal.

Téma dva roky a poté, bylo něco, o čem ani jeden z nich nechtěl mluvit. Pro všechny čtyři to bylo dosti bolestivé období, na které neradi vzpomínali. Chtěli klid.

Klidu jim ovšem nebylo přáno.

Uslyšeli výbuch.

Jen chvíli poté se roztříštilo sklo v okně a dovnitř vletěla malá bomba. Všichni čtyři se bez zaváhání rozběhli do kuchyně, kde se před výbuchem skryli.

Nic neskončilo.

Jejich noční můra pokračovala dál.

Diskusní téma: 2. kapitola

:D

ThePavlaBlog | 14.09.2018

Tak tohle bude dobré

Re: :D

Aliya Midnight | 14.09.2018

Hlavně se budu snažit nepsat kapitolu zase rok :D

<3

Paulett | 14.09.2018

Proč mám pocit, že je v tom Jim nevinně?

Re: <3

Aliya Midnight | 14.09.2018

Něco na tom bude :D

Přidat nový příspěvek