27. kapitola

25.11.2015 19:20

 

O hodinu později leželi zády na jejich obří posteli, prudce oddechovali a drželi se za ruce.

„Jestli takhle bude probíhat celá naše dovolená, asi mě to zabije,“ konstatoval Greg a stočil svůj pohled na svého manžela.

„Jestli takhle bude probíhat celá naše dovolená, budu opravdu šťastný chlap,“ řekl Mycroft a zdvihnul se na loktu, aby mohl Grega políbit.

„Jsem rád, že jsem tě před lety neztratil, že jsme se opět setkali.“

„Nechci na to ani pomyslet. Být bez tebe je nepředstavitelné.“

„A přesto jsme to nějak deset let dokázali.“

„Pro mě to byly dny naplněné smutkem. Byl jsem na sebe naštvaný.“

„A já se za to nenáviděl.“

Greg se přitulil k Mycroftovi a políbil ho na krk.

„Už nikdy tě neopustím, slibuji.“

„A já taky ne, slibuji.“

Ještě jednou se políbili, než usnuli spokojeným spánkem.

...

Za pět dní už spolu leželi pod slunečníkem v hotelu. Bylo pravé poledne a teplota se pohybovala kolem třiceti pěti stupňů ve stínu.

„Díky za dovolenou Mycrofte. Je tu nádherně. Jen doufám, že to horko trochu povolí.“

„Dnes v noci ti žádné vedro nevadilo.“ usmál se Mycroft. Musel ale uznat, že vedro bylo velké a docela ho vysilovalo. Už ale věděl, že nesmí lézt na prudké slunce a často se chladit mraženým nápojem, nebude mít problém.

„Nepůjdeme se projít, lásko?“

„Až později odpoledne, teď bych to asi nedal. Šel bych si zaplavat do bazénu. Měli bychom se zchladit.“

Zaplavali si a pak se spokojeně rozvalili na lehátka na kraji bazénu. Mycroft vytáhl novou knížku a okamžitě se do ní začetl. Greg drobně dřímal a najednou se ocitl ve vodě.

„MYCROFTE!!!!“ zařval, když se vynořil a vyplival vodu. Nejraději by ho hodil do bazénu, ale přece jen se zabrzdil. Nechtěl pokoušet jeho srdce. Vymyslel si ale rafinovanější pomstu. Jestli jeho manžel něco nesnášel, byly to festivaly hudby. A poutač na jeden šikovný Greg viděl.

...

Večer podle toho taky vypadal. Greg zašel ve své pomstě tak daleko, že koupil lístky do první řady. Mycroft při dvouhodinovém představení vyloženě trpěl. Musel ale mlčet, protože si uvědomoval, že si tohle za svoji provokaci zasloužil.

Když šli z koncertu, drželi se za ruce a vychutnávali si klidný večer. Když došli do pokoje, zapípala Mycroftovi zpráva.

„Děje se něco zlato?“

„Naše dcery a moje matka pozdravují a závidí. Jinak se neděje nic,“ usmál se Mycroft.

„Jen je nech závidět. Tahle dovolená je naše.“

Greg si stál Mycrofta na postel a začal ho líbat. Noc byla dlouhá a vášnivá. Když ráno zaklepala hosteska se snídaní, nikdo jí neodpověděl. Položila tedy snídani na stůl a odešla. Teprve v deset hodin se Mycroft probral k životu. Měl hlad jako vlk a pokojem už voněla snídaně. Vstal a donesl jí až do postele, načež Grega probudil polibkem.

„Mhm… proč mě takhle nebudíš pravidelně?“ zavrněl ještě se zavřenýma očima a donutil manžela k úsměvu.

„Já se polepším, drahý. Dáš si něco k snídani?“

„Potřebuju šálek kávy.“

„Copak, špatně jsi spal?“ zeptal se Mycroft s úsměvem.

„Mám tě chválit nebo mluvit pravdu?“

„To se vzájemně vylučuje?“

„To se teda vylučuje. Vůbec jsem se nevyspal.“

Gregovo prohlášení bylo řečeno s vážným obličejem, vzápětí ale svalil Mycrofta do peřin. Polibek byl něžný a vyjadřoval přesně, co k sobě cítili.

„Sice jsem se nevyspal, ale tys byl skvělý,“ zašeptal Greg. Nakonec se z něžného polibku stalo něžné milování.

...

„Kvůli tobě jsem ani nesnídal, rovnou mě ženeš na oběd,“ prskal Greg naoko, když oba vstali z postele a mohli se oblékat k obědu.

„Můžeš si za to sám, byl jsi u toho taky,“ zavolal z koupelny Mycroft.

Když se konečně dostali do jídelny, bylo půl jedné. První, co oba požadovali, byl studený nápoj.

Po nádherně strávené dovolené se zase vrátili domů.