28. kapitola

03.12.2015 19:28

 

Mycey, můžeš pro mě něco udělat prosím? GLH

Mycroft byl zrovna uprostřed zajímavé scény v knížce, kterou překládal, když mu zapípala zpráva od manžela.

Máš čas a chceš sex po telefonu? :) To bychom opravdu mohli. MLH

To já vždycky. Ale teď je to vážné. GLH

A co se děje? MLH

Pozvi Antheu na kávu a uvidíš sám. GLH

Je mi to jasné drahý. Ještě dneska jí napíšu. Ale taky bys pro mě mohl něco udělat. MLH

Hm? GLH

Ještě jednou se navoníš tím, co dnes ráno a budu si muset pořídit zbrojní pas. Každý na tobě může určitě nechat oči. MLH

:P GLH

Mycroft jen zavrtěl hlavou. Zatímco on seděl doma, jeho Gregory byl stále všem na očích. Aby si nemusel připustit, že je to žárlivost, raději napsal zprávu Anthee a pozval ji na kávu.

...

Strávili spolu příjemné odpoledne, ale přesto se Mycroftovi zdála jeho bývalá asistentka velmi unavená a bez nálady.

„Jak se ti spolupracuje s novým šéfem?“

„Nic moc. Nemá systém a bojí se premiéra.“

„Systém si musí vytvořit a uvědom si, že nikdo nebude jako já. Tak mu dej šanci, ano?“

Jen na něj beze slova zírala. Přesně totiž vystihl její obavy a pocity.

„Než se člověk zpracuje, trvá to dlouho, takže se mu spíš snaž pomoct. Nemá to teď rozhodně jednoduché.“

Anthea se smutně usmála. Bylo jí jasné, že Mycroft má asi pravdu, ale nebylo to vůbec jednoduché. Proto jednoduše kývla.

„A jak se máš ty?“ zeptala se po dalším loku kávy.

„Přišel jsem na to, že být doma má i svoje výhody,“ usmál se její bývalý šéf.

...

Druhý den ráno chystal John snídani. Měl volno, takže si dal záležet. Najednou se otevřely dveře a v nich stál Sherlock oblečený ve svém kabátu a uvazoval si šálu kolem krku.

„Dobré ráno, kam se chystáš?“ pozdravil ho John.

„Psal mi Lestrade, že mě chce na místě činu. Jdeš taky?“

John jen postavil konvici na stůl a natáhl se pro vlastní kabát. První polibek si dali až v taxíku, který je vezl na místo činu.

...

Mrtvola ženy ležela obličejem v potoce. Sherlock si k ní klekl, aby si tělo a jeho okolí dokonale prohlédl. John s Gregem mu stáli za zády. Pak místo činu procházeli a dívali se kolem. Během té hodiny, co strávili v okolí mrtvé, přišlo Gregovi šest zpráv.

„Vzkaž mému bratrovi, ať tě neotravuje, máme práci,“ zavrčel Sherlock při pípnutí sedmé. Greg jenom drobně zrudnul a schoval mobil do kapsy.

„To ti vážně píše celou dobu Mycroft?“ zeptal se John svého nejlepšího kamaráda, když spolu na chvíli osaměli. Sherlock si šel nabrat vzorky vody a půdy.

„Píše mi denně spoustu zamilovaných zpráv, každý den mě budí polibkem, nosí mi snídani do postele a o večerech ani nemluvím. Šel prostě do sebe.“ usmál se Greg zamilovaně.

„Nebo jednoduše žárlí a bojí se,“ vrátil ho John z oblak na zem.

„Co tím chceš říct?“

„No ono je to celkem pochopitelné. Vžij se do jeho kůže. On je celé dny doma a jen čeká, až ty se vrátíš. A taky ví, kolik se kolem tebe motá lidí. Nejde ani tak o to, že by ti nevěřil, ale nevěří těm ve tvém okolí.“

„Co mám dělat?“

„Tak zatím to únosnou mez nepřekračuje. Ale mohl bys ho nějak potěšit nebo vás nechat společně prožít něco hezkého. Myslím, že by ho to trochu uvolnilo.“

Greg jen kývl hlavou a odepsal na zprávu.

...

„Ahoj holky,“ pozdravil Greg večer své dcery sedící kolem kuchyňského stolu. Když mu odpověděly, dal každé pusu a pohladil je po hlavě. Bylo pro něj skoro neuvěřitelné, že trojčatům je jedenáct let a Nicole sedmnáct měsíců. Protože už bylo sedm večer, odnesla Vicky svoji malou sestru spát a chvíli poté odešly všemi tři také do postele. Greg vložil použité nádobí do myčky a odešel se osprchovat. Stále přemýšlel nad tím, co mu řekl John. Naprosto podvědomě sáhl do poličky a použil svoji kolínskou. Byla to ta, kterou používal už, když se s Mycroftem poznali a moc dobře věděl, co s Mycroftem dělá. Oblékl si tmavě zelenkavé pyžamo a šel za manželem.

...

Mycroft po sobě zrovna dočítal poslední kapitolu překladu knihy, když se k němu zezadu přitisklo tělo.

„Ahoj lásko,“ zašeptal mu do ucha Greg a políbil ho na něj. Mycroft okamžitě ucítil kolínskou svého manžela. Když se s ní navoněl, miloval ho Mycroft snad ještě víc.

„Ahoj drahý. Promiň, zabral jsem se do toho nějak moc. Ale mám to hotové.“

„To je ta detektivka z dvora Olivera Cromwella?“

„Ano, to je ona.“

Mycroft vstal a něžně Grega políbil.

„Jak jsi se dnes měl?“

„Nic moc. Mrtvola dívky. Devatenáct let, po smrti velmi brutálně znásilněná. Spousta podezřelých a žádná stopa. Jen na ni vrah položil pampelišku. Jo a pozdravují tě John se Sherlockem.“

„Děkuji,“ usmál se Mycroft a začal vést Grega do ložnice. Celou noc strávili přitulení blízko k sobě.

...

Ráno Grega probudil něžný polibek. Usmál se a přitáhl si Mycrofta k sobě. Teprve, když ho pustil, otevřel oči.

„Dobré ráno, lásko. Hned se mi lépe vstává, když mi dáš tak sladký polibek, ještě než otevřu oči.“

Mycroft trochu zčervenal a pak mu podal šálek kávy. „No snažím se.“ Greg ho pohladil po tváři a šálek si vzal. Mycroft pak vstal, aby vyprovodil dcery do školy a aby nakrmil Nicole. Greg seděl na posteli a přemýšlel. Měl pro manžela dárek, ale potřeboval, aby na něj přišel, až odejde do práce. Nakonec se natáhl pro mobil.

Sherlocku, prosím tě, zavolej v devět Mycroftovi a zdrž ho tak dvacet minut. Díky. GLH

Ale necháš mě prohlédnout si tělo v márnici! SHW

Ok. GLH

Greg se nachystal a za pět minut devět, už seděl s manželem a svou holčičkou na gauči a loučili se.

„Vrátím se snad kolem třetí hodiny.“

„Dobře, drahý. Dneska už se snad u překladu nezaseknu.“

Když se políbili, zazvonil Mycroftův mobil. Podle melodie Mycroft poznal, že volá Sherlock a tak se rychle rozloučil s Gregem a šel čelit bratrovým řečem.

Gregory ještě jednou zašel do ložnice a vytáhl ze svého nočního stolku dárek pro manžela. Nechal mu zarámovat jejich společnou fotku a postavil mu ji v pracovně na stůl. Pak odešel do práce.