4. kapitola

08.09.2014 14:45

„Mycrofte? Mycrofte!“

Mycroft s sebou trhl a otevřel oči. Byl zmatený. Nevěděl, kde je.

„Tohle je nebe?“

Gregory si nemohl pomoci a omylem mu ujela ruka. Mycroft se na něj překvapeně podíval, když mu Greg vrazil facku.

„Mycrofte Holmesi! Ty stupidní idiote! Co sis sakra myslel, že děláš, chytráku?!“

Mycroft jen nečinně hleděl. Nebyl mrtvý. Nebyl v nebi. A Gregory tu byl s ním. Stačil jediný pohled na něj a Mycroft poznal, že tu byl už nějakou dobu. Nedokázal uvěřit, že s ním zůstal. Proč se na něj nevykašlal stejně, jako se on vykašlal na něho.

„Gregory… proč jsi zůstal?“ vypadlo z něj.

Gregoryho oči potemněly. Vzal Mycroftovu tvář do svých dlaní a políbil ho.

„Miluju tě, ty idiote. Slibuji, že už tě nikdy neopustím.“

„Ale už jsi mě opustil.“

„Protože ses choval, jako naprostý blbec. A pro tvou informaci, stejně to bylo k ničemu. Sherlock se tu objevil.“

„Takže už to víš?“

„Ano a John taky. Odešel se Sherlockem zpět na Baker Street. Pochybuju, že od nich do večera uslyšíme.“

Mycroft se pousmál. Watson odpustil jeho bratrovi. A zdá se, že i Gregory mu odpustil.

„Miluju tě, Gregory, moc. Je mi líto, že jsem ti musel lhát.“

„Jsem naštvaný, protože jsi mi nevěřil natolik, abys mi to pověděl. Na druhou stranu chápu, že to muselo zůstat pro všechny tajemstvím. Bože, co s tebou budu dělat?“ povzdychl si Gregory a protřel si oči. Na tohle byl až moc starý.

„Prosím, hlavně mě už neopouštěj. Vrať se ke mně. Nechci být už sám.“

„Myslíš to vážně?“

Mycroft přikývl. Byl vysílený.

„Pak tedy se vrátím.“

Mycroft zívl a Gregory si nemohl pomoci, ale musel ho pohladit po tváři.

„Miluju tě. Odpočiň si. Až se vzbudíš, budu tu stále s tebou.“

„Slibuješ?“

„Slibuji.“

Mycrofta ta slova uklidnila. Zavřel oči a již brzy se ponořil zpět do říše snů.

„Vy Holmesové jste vážně idioti,“ zaklel Gregory. Vstal a šel pro sestřičku, aby ji oznámil, že se jeho drahý probudil. Musel dát vědět, ještě Sherlockovi a Johnovi. Věděl, že volat jim by byl stupidní nápad, proto jen napsal krátkou zprávu.

Mycroft se probudil. Je v pořádku. Stav se za ním. GL

Když se později vracel zpět do Mycroftova pokoje. Usednul do své židle a vzal Mycrofta za ruku.

Dostal důkaz, jak moc znamená pro Mycrofta jeho vlastní bratr. Co všechno je pro něj ochoten podstoupit, obětovat. A kolik nepodstatných hloupostí je schopen udělat, jen aby zachránil něco cenného. S takovouto opravdu přijde brzo do hrobu.

„Jsi idiot, ale možná proto tě tak miluju.“

 „A já tebe,“ ozvalo se najednou z postele. Gregory na židli překvapeně poskočil.

„Nemáš náhodou spát, drahý?“ zeptal se Mycrofta.

„Ach Gregory, omlouvám se, za to, co se stalo. To, že jsem ti neřekl, že Sherlock žije, nebylo z nedůvěry, ale protože jsem tě chtěl chránit.“

Gregory vstal a políbil Mycrofta na ústa. Pak sjel na jeho krk na místo, kde byl jeho milenec obzvlášť citlivý. Začal ho tam líbat a kousat. Mycroft zavzdychal a chtěl si Gregoryho přitáhnout blíž, ale nemohl, protože jeho ruce byly upevněné k posteli.

„Gregory… prosím, odvaž mě!“ zaprosil tiše.

„To já nemůžu. Ale měl by ses opravdu vyspat. Nevypadáš vůbec dobře a potom, cos do sebe nalil a cos se sebou udělal, se vůbec nedivím!!“

„Neviděl jsem v tu chvíli jiné řešení. Ale slibuji, že už to nikdy nezopakuji!“

„Ne, to nezopakuješ, už tě nespustím z očí.“ zasmál se Gregory a políbil svého milence.

„Co vlastně provádí Sherlock?“

Gregory se zašklebil. „Předpokládám, že jsou s Johnem v posteli a nikdo je odtamtud nějakou dobu nedostane. Ale pokud vím, John má ráno zase službu. Tak uvidíme, jestli nastoupí.“

„Chci domů,“

„Tak to ani náhodou! Ještě potřebuješ být tady a já se potřebuju nastěhovat zpátky.“

Mycroftovy oči se v tu chvíli rozzářily. Pochopil, že to Gregory s návratem myslí opravdu vážně. Už ho nechtěl nechat samotného.

„Uvidíme, co ti zítra řekne doktor, ale teď by ses měl opravdu vyspat. Potřebuješ to.“

„Ty taky,“ namítl starší Holmes.

„Nezkoušej to zamluvit. Mám tě políbit jako Šípkovou Růženku a říct ti pohádku abys usnul nebo co?“

„Ano,“ odpověděl jednoduše Mycroft.

Gregory si povzdechl a přilehnul si k Mycroftovi. Opatrně ho objal a políbil. Mycroft se mu spokojeně stulil do náruče. Po dvou letech zase cítil klid, pohodu a jistotu, kterou mu dával Gregory. Jeho Detektiv Inspektor mu dal novou šanci. Gregory začal Mycroftovi vyprávět o jejich vztahu. Jak a kde se poznali, kdy dostal poprvé polibek a zavzpomínal i na jejich poprvé. Mycroft během vyprávění opravdu usnul a Gregory si toho všiml, až když skončil. Políbil Mycrofta na čelo a usnul také.