4. kapitola

26.05.2018 22:12

 

A/N: Uf, je to tady ;) Skoro po roce.

 

Siger obvykle miloval Vánoce. Když byli jeho hoši malí, bylo to období, kdy společně sledovali pohádky nebo hráli hry. I když se stále trochu popichovali, trávili spolu šťastné chvilky, na které rád vzpomínal.

Ty doby byly už dávno pryč.

Stále miloval své syny, ale kdyby aspoň na chvíli vydrželi bez vzájemného popichování, udělalo by to jeho starý život o dost snazší.

Jenže jeho chlapci byli prostě nepoučitelní a nevydrželi ani deset minut bez jakékoli urážky na adresu svého sourozence. To většinou vyvrcholilo ve velkou hádku, ze které měl Siger jen migrénu a naštvanou manželku.

Nejjednodušší by bylo, kdyby strávil Vánoce pouze se svou manželkou, ale Meghan je vždy pozvala, zvlášť protože to bylo jediné období, kdy mohla být celá rodina pohromadě.

A Siger se samozřejmě vždy přizpůsobil, jelikož jestli mu padesát let strávených s Meghan něco dalo, pak že spokojená manželka je základ spokojeného manželství.

Jel s Meghan na velké nákupy, aby bylo celé vánoční svátky co jíst. Poslušně nachystal stromeček do stojanu a pod přísným dozorem Meghan ho nazdobil.

Teď, když bylo vše nazdobené a připravené, zbývalo jediné.

Čekat, až jeho hoši přijedou.

Jako první se na Holmesovice sídlo dostavili Hannibal a Will. Hannibal se letos rozhodl přiklonit si Meghan a Sigera více na svoji stranu, aby měli pozici oblíbenců a v případě jakýchkoli problémů se co nejvíce vyhnuli Meghanině hněvu.

Napekl a navařil pár svých specialit, protože během poslední návštěvy u Holmesů zjistil, že téhle rodině se dá nejlépe zavděčit jídlem nebo vraždou.

A to druhé ještě na dlouhou dobu nepřipadalo v úvahu.

Od svého příjezdu do Londýna držel celibát, co se týče vražd. Nicméně na příští rok už měl sestavený plán obětí a nemohl se dočkat, až se jich bude moci postupně zbavovat.

Sice mu neskutečně chybělo lidské maso, ale co se dá dělat. Hlavní pro něj bylo, že mohl nakrmit Willa. Vidět Willův slastný výraz po každém ukousnutí jeho jídla ho neuvěřitelně naplňovalo.

,,Nemyslím si, že byl dobrý nápad brát tolik jídla,” poznamenal Will a kritickým pohledem přejel tři krabice plné tradičního litevského cukroví a hromadu plastových dóz, které Hannibal v žádném případě nemohl nechat doma.

,,Nesouhlasím. Tvým bratrům to na chvíli zavře pusu,” odpověděl Hannibal, zatím co v kufru auta balil krabice do tašek.

Will se upřímně zasmál.

,,Učíš se rychle. Bohužel to může skončit katastrofou. Víš, jak rád Sherlock popichuje Mycrofta kvůli jeho váze. Zase se pohádají.”

,,John slíbil, že si ho ohlídá.”

,,Ano a jak?” zeptal se Will s pozdviženým obočím.

Hannibal vzhlédl od krabic a ďábelsky se na Willa usmál.

,,Celibát.”

Will se ušklíbl a pomalu se přiblížil k Hannibalovi.

,,Mám tak skvělého přítele.”

Prsty lehce přejel po Hannibalových rtech a pak k jeho čelisti. Nakonec pomalu sjel k části krku, kterou nezakrýval jeho velmi drahý kabát.

Hannibal takové škádlení samozřejmě nemohl vydržet a přitáhl si Willa co nejvíce k sobě a vášnivě ho políbil před domem jeho adoptivních rodičů.

Will v koutku své mysli věděl, že by se od sebe měli odtrhnout, ale Hannibal ho k sobě tiskl a veškeré racionální myšlenky zmizely z jeho hlavy.

Odmítali se od sebe odtrhnout.

Tedy dokud neslyšeli Meghanin nadšený výkřik.

,,Willy! Hanni!”

Hannibal si povzdechl a v duchu si musel zopakovat, že příbuzní se nejí. Naneštěstí.

Will si všiml vražedného pohledu svého přítele a lehce ho kopl do nohy s varovným výrazem. Tyhle Vánoce tady nikdo nezemře.

,,Tetičko, jak se máš?” usmál se Will nevinně a pevně chytl Hannibala za ruku.

,,Oh, skvěle! Jsem tak ráda, že zase budu mít celou rodinu doma! Tak se mi po vás stýskalo. Budete se muset stavovat častěji, teď když bydlíte v Londýně.”

Will jen přikývl a rychle změnil téma.

,,Už přijeli i ostatní?”

,,Jasně že ne,” protočila Meghan oči. ,,Quillan s Jamesem by měli dorazit za chvilku, ale Mycroft se Sherlockem...těžko říct.”

Will jen protočil oči. Typické.

,,S Hannibalem vynosíme věci z auta. Mohla bys nám, prosím, zatím nachystat čaj?” zeptal se a Hannibal vděčně stiskl jeho ruku, kterou celou dobu držel.

,,Ale určitě. Hlavně si pospěšte, ohřála jsem vám oběd.”

Meghan se spokojeně vrátila zpět do sídla a Hannibal si povzdechl.

,,Doufám, že dnes večer aspoň dostanu nějakou odměnu.”

,,Pokud budeš hodný chlapec a spapáš oběd a večeři od tetičky, večer bude sex a ráno ti ho vykouřím.”

,,To zní fér,” přikývl Hannibal.

,,Ještě aby sis stěžoval.”

Společně odnesli všechny nakoupené dárky plus vše, co Hannibal připravil, a usídlili se v obýváku, kde čekali na příjezd ostatních.

Zde je přivítal i Siger, který vypadal z dalších rodinných Vánoc stejně nadšený jako oni.

Blýskalo se na krásné časy.

John miloval svého manžela, opravdu ano. Někdy si ovšem nebyl jistý, jestli si náhodou nevzal malé dítě, protože tak se jeho manžel choval většinu času.

,,Sherlocku, musíme jít. Za chvíli pro nás přijede Greg s Mycroftem,” řekl postavě skryté pod přikrývkou.

,,Nechci. Mám hodně experimentů. Chci být doma s tebou,” ozvalo se tlumeně.

,,Já vím, lásko, ale je to tvoje rodina. Dokážeš si představit, jak by byla maminka zklamaná?”

A dokáže si vůbec představit, jak moc by ho ostatní zabili, kdyby se z celé téhle vánoční aféry vyvlíkl?

Sherlock by musel přijít na sakra dobrý způsob, jak ho oživit.

,,Lásko, vylez z postele,” nabádal John něžně svého drahého manžela, který ho v tuto chvíli neskutečně vytáčel.

,,Nechci.”

John si povzdechl a unaveně si promnul spánky. Na tohle neměl čas.

,,Odjedu tak či tak. Je na tobě, jestli pojedeš se mnou, nebo jestli strávíš svátky sám.”

Sherlockova kudrnatá hlava konečně vylezla z pod přikrývek.

,,To bys neudělal,” přimhouřil oči Sherlock.

,,Znám Meghan až moc dobře a nechci čelit následkům, který určitě přijdou, jestli se aspoň jeden z nás neukáže. Je jen na tobě, jak chceš strávit tyhle svátky.”

Sherlock chvíli rozmýšlel, než ze sebe odhodil přikrývku a dramaticky odešel do obýváku, zatím co si tiše mumlal o manželech, kteří by své povinnosti měli brát sakra vážně.

John raději ustlal, než následoval svého manžela do obýváku.

Společně vzali veškeré svoje kufry, pořádně vše zamkli a vydali se před dům, kde už na ně čekal Mycroft a jeho luxusní auto.

,,Snažíš se předhonit Hannibala a Jamese?” zeptal se Sherlock s pozdviženým obočím, když nasedl do auta.

Greg sedící za volantem se od srdce zasmál.

,,Jo, ale neříkej jim to,” odpověděl místo svého manžela, který se na něj naštvaně podíval. ,,No co, je to pravda.”

,,Čeká nás další zajímavý rok,” povzdechl si John.

,,Měli jsme zůstat doma,” zamumlal Sherlock.

,,Na to zapomeň!” okřikli ho Mycroft a Greg současně. ,,V tomhle držíme spolu, je to jasné?!” dodal Greg.

,,Fajn,” protočil Sherlock oči a pohodlně si opřel hlavu o Johnovo rameno. Téměř vrněl, když John začal něžně masírovat jeho hlavu.

Mycroft chtěl pronést pichlavou poznámku, ale Greg ho včas zarazil, když ho štípl do stehna.

Když se naštvaně otočil na svého manžela, Greg jen pokrčil rameny a s malým úsměvem na rtech je vezl do Holmesova panství.

Diskusní téma: 4. kapitola

Kapitola 5.

Agent009 | 21.08.2018

Prosím piš dál

Další kapitola

MikeyAiken | 15.08.2018

Jsem neskutečně vděčná, že pokračuješ v téhle dokonalé sérii! Děkuju! :3

:)

Paulett | 31.05.2018

Jsem fakt zvědavá, jestli by John odjel a Sherlocka tam nechal :D

Přidat nový příspěvek