5. kapitola

23.09.2018 17:58

 

A/N: Trošičku sladší kapitola, ale dlužím Vám ji pěkně dlouho, takže se asi zlobit nebudete. Zatím jsem to po sobě nekontrolovala, trošku dneska nestíhám. 

 

Siger si povzdechl, samozřejmě že Vánoce v jejich rodině nemohly probíhat normálně. Ne, normálně to prostě nešlo.

A i když mu partneři jeho synů vehementně slibovali, že na své partnery dohlédnou, Meghan je všechny odtáhla do kuchyně a Siger zůstal se svými syny v obývacím pokoji sám. A ti se samozřejmě nemohli nechat na pokoji.

,,Jak jde dieta, bratře?” nezapomněl se zeptat Sherlock, když si Mycroft nabídl Hannibalova cukroví.

,,Hahaha, bratře. Můžu tě ujistit, že skvěle. Gregory mi pomáhá cvičit každý večer v naší posteli. Mám více než dost pohybu,” ušklíbl se Mycroft a spokojeně se cpal.

Zbytek jeho rodiny si nechutně odfrkl a Siger (ne poprvé) pomyslel, že by bylo lepší, kdyby byl tehdy neplodný a nepřispěl tak ke stvoření tří satanů.

Jedna část Sigera doufala, že se stihnou pozabíjet mezi sebou, aby on a Meghan mohli klidně dožít. Zatím ale takové štěstí neměl, spíš to vypadalo, že dřív oni přivedou do hrobu jeho.

,,Můžete už sakra mlčet?” protočil Quillan oči nad svými staršími bratry idioty.

,,Tohle je přesně ten důvod, proč jsem se odstěhoval tak daleko,” poznamenal Will a v duchu vzpomínal na své chlupaté miláčky, které musel nechat doma.

,,A teď ses nastěhoval zpět, což tedy vůbec nechápu,” zavrtěl Quillan hlavou. ,,Já bych byl hned pryč od těhle dvou.”

Teď to byl Will, kdo zavrtěl hlavou.

,,Oba víme, že to není pravda. Máš tady Jamese a ten z práce jen tak neodejde.”

Quillan souhlasně přikývl a povzdychl si.

Will měl (skoro) vždy pravdu.

,,No tak, svátky rychle utečou a vrátíme se domů.”

,,To určitě,” odfrkl si Sherlock. ,,Čas tady ubíhá šíleně pomalu. Jen si vzpomeňte, jak dlouho jsme tady byli minulý rok.”

,,S vaším velmi optimistickým přístupem to tady opravdu uteče pomalu,” utrousil sarkasticky Siger. ,,Proč musím mít vždycky na starosti tu horší společnost?”

,,Tím chceš říct, že bys tady měl raději Johna místo mě?” zeptal se Sherlock s pozdviženým obočím.

,,Sherly, nejsem si jistý, že je v této místnosti někdo, kdo by se mnou nesouhlasil.”

Sherlock si naštvaně překřížil ruce na hrudi.

Siger by si nejraději dal panáka, což v přítomnosti jeho synů nebylo neobvyklé. Po zkušenostech z minulého roku ho však veškerá chuť přešla.

,,Radši mi řekněte, na čem teď pracujete. O všech čtu v novinách, ale do očí mi ani jeden z vás nikdo neřekne.”

Mycroft a Quillan se na něj podívali. Jejich práce byla tajná a nikdo o ní nemohl vědět.

,,Když to můžete říct Gregovi a Jamesovi, tak já to tAky můžu vědět,” uzemnil je Siger.

Všichni čtyři se tedy raději pustili do vyprávění.

…

Mezitím v kuchyni Meghan zpovídala přítele svých synů. Obzvláště ji zajímala jedna věc.

,,Tak Gregory, kdy bude svatba? Jste zasnoubení skoro rok a nikde nic.”

Greg si v duchu povzdechl a zbývající obsazenstvo mu poslalo soucitné pohledy.

,,Měli jsme s Mycroftem spoustu práce.”

,,Ale to máte pořád. Chci se dočkat aspoň jedné svatby než umřu.”

Meghan se podívala na všechny přísným pohledem, který neznamenal nic jiného než: ,,do roka budou všichni mí chlapečci ženatí, jasné?”.

,,Hlavně si musíte nechat dostatek času na přípravu. Svatba není jen tak. Přípravy zaberou spoustu času. Mohla bych vyprávět. Moji svatbu jsem plánovala rok a půl, aby bylo vše do nejmenšího detailu perfektní.”

Gregory se na ni vyděšeně podíval. Nic takového jeho a Mycrofta rozhodně nečekalo.

Kdyby mohli, skočili by si o přestávce na úřad a vše vyřídili.

Za to by je ovšem Meghan zabila.

I tak nechtěli velkou svatbu - počítali jen se svojí rodinou a pár známými.

Celý den měl být přeci jen o nich dvou, ne o ozdobách či přehnaných maličkostech, na kterých ke konci dne vůbec nezáleželo.

Jejich svatba měla vést k jediné věci, že on a Mycroft vstoupí do svazku manželského.

O nic jiného nešlo.

Vysvětlit to Meghan by bylo bohužel nemožné.

,,S Mycroftem si o všem chceme po Vánocích v klidu popovídat. Jakmile se na něčem dohodneme, dáme vám vědět.”

,,No proto,” přikývla Meghan spokojená s odpovědí.

Greg si oddechl. Aspoň na chvíli bude mít pokoj.

Meghan se otočila ke zbytku.

,,Můžu letos čekat další zasnoubení?”

Jen se usmáli a pokrčili rameny.

Možná byli v běžném životě nebezpeční muži, ale ani jeden z nich nemohl (bál se) říct Meghan ne.

…

Po společné večeři byli konečně propuštěni do svých pokojů, všichni si tak mohli po dlouhém dni plném otázek oddechnout.

,,Tvá matka mě dnes zpovídala kvůli naší svatbě,” řekl Greg, jakmile se za nimi zavřely dveře.

Mycroft si povzdechl a svalil se na postel.

,,Omlouvám se, Gregory, něco takového jsi neměl podstoupit sám.”

,,Zní to, jako by mě tvá matka mučila.”

,,A ne snad?” zeptal se Mycroft s pozdviženým obočím. ,,Najdi mezi tím deset rozdílů.”

Greg se zasmál a lehl si vedle Mycrofta, přičemž propletl jejich prsty.

,,Měli bychom pomalu začít plánovat. Tvá matka je opravdu nedočkavá, byla by nejraději, kdyby příští rok oženila všechny.”

,,To už není náš problém. S pomocí Anthey něco vymyslíme. Chtěli jsme jen malou svatbu, myslím, že nebude problém ji naplánovat v kratším časovém úseku.”

Greg přikývl a políbil Mycrofta něžně na krk. Mycroft spokojeně zasténal a přitulil se ke svému snoubenci ještě blíže.

,,Kdo myslíš, že nakonec podlehne tvojí matce a zasnoubí se jako další?”

Mycroft se zamyslel.

,,Upřímně řečeno, nakonec se oženíme všichni. Můžeš to vidět i na ostatních. Sherlock a John jsou spolu už dlouho, ale svatbu zatím nezvažují. Quillan je z nás nejmladší, nemyslím si, že se tak rychle požene do manželství. A William s Hannibalem? U nich bych se moc nedivil. Hannibal je dost majetnický. Prozatím si myslím, že to budou buď oni nebo Sherlock s Johnem. Ale třeba se vše ještě vyvine jinak. Nemluvili jste o tom při nějakém tom vašem setkání, při kterém nás tak rádi pomlouváte?”

,,Vlastně ne, ptali se mě jen jak jsme na tom s naší svatbou. Nikdo z nich se ale o ničem nezmínil. Možná naše svatba bude spouštěčem pro ostatní. Víš, jak vždycky na svatbě všichni změknou a přestane jim fungovat mozek.”

,,S mými třemi bratry můžeš počítat s tím, že co nejdříve po obřadu si najdou nějaké osamocené místo a nechají si mozek z hlavy vyšukat.”

Greg se zasmál nad slovy svého budoucího manžela.

,,Máš naprostou pravdu, lásko.”

,,Nedivil bych se, kdyby to dělali už teď.”

,,Uhm...možná bychom se k nim měli přidat. Nechceme přece vyčnívat z davu,” řekl Greg a přetočil se nad svého manžela.

Mycroftovy ruce okamžitě sjely k pásku u jeho kalhot a začaly jej uvolňovat.

,,Někdo je tady nedočkavý,” zamrkal Gregory a nechal si kalhoty sundat.

,,Potřebuju tě hned teď. Uvnitř mě.”

,,Tvé přání je mi rozkazem, veličenstvo.”

Mycroft protočil oči, ale v další vteřině mu Gregory zacpal ústa těmi svými.

Veškeré myšlenky se mu pak vytratily z hlavy.

…

,,Jsou na mě zlí,” postěžoval si Sherlock a stulil se na Johnův klín.

John se jen usmál.

Připadal si, že někdy měl místo přítele roztomilé koťátko.

,,Jen tě škádlí stejně jako ty je,” řekl John a vysloužil si lehce naštvaný pohled od Sherlocka. S mrknutím ho pohladil po citlivém místě a užíval si pohled na Sherlocka, který slastí přivřel oči a spokojeně zavrněl.

Opravdu jako kočka.

,,Když už jsme u rodiny, tvá matka začíná dost řešit Mycroftovu a Gregovu svatbu.”

,,Vím, co bych nechtěl,” ušklíbl se Sherlock.

,,Mám takový nepříjemný pocit, že brzy do svatby začne hnát i nás ostatní.”   

Sherlock se více přitulil k Johnově ruce, která začala hladit jeho vlasy.

,,Má matka je tím posedlá pokaždé, když se sejde s tou bandou FBI agentek, které si myslí, že vědí o všech všechno. Za chvíli se z toho zas vzpamatuje.”

,,FBI agentek?” zeptal se zmateně John.

,,Našich postarších sousedek,” zamrkal Sherlock. ,,Možná sis ještě nevšiml, ale když jsme letos i vloni projížděli vesnicí, hýbaly se v určitých domech záclony. V těch domech bydlí její kamarádky. Jsou až příliš zvědavé pro jejich vlastní dobro. Tak jsme si pro ně vymysleli takovouhle přezdívku. Lepší špionáž bys těžko pohledal.”

John se zasmál.

,,Hlavně aby tvou matku opustilo to svatební šílenství. Lituju Grega, ale sebe ještě víc.”

Sherlock se na něj zmateně podíval. John ho okamžitě pohladil po tváři.

,,Neboj, chci si tě vzít, ale nechci, aby mi pořád stál někdo za zády a nutil mě do něčeho. Nemusíme se hrnout do svatby, protože se žení Mycroft s Gregem.”

,,Seš si nějak jistý, že ti řeknu ano.”

,,Ano, znám tě totiž moc dobře. Vím, co máš rád, co nenávidíš, jak moc mě miluješ.”

Johnova ruka sjela do Sherlockova klína.

,,Johne, prosím!”

,,Jsi můj, Sherlocku, a jednoho dne to bude oficiálně černě na bílém.”

,,Miluju tě.”

,,A já tebe.”

Oblečení tradičně létalo vzduchem, stejně jako vášeň a láska.

Nyní tam však přibylo ještě něco.

Slib.

Slib, že jednoho dne z nich budou manželé.