63. kapitola

23.07.2016 22:18

 

A/N: Omlouvám se, že jsem skoro týden nic nepřidala. Měla jsem odpolední a ani ráno jsem neměla moc času :( Mám ještě míň času, než když chodím do školy. Omlouvám se a budu se snažit se apoň trochu polepšit.

 

„Už stárnu nebo co! Takhle se přehlédnout,“ prskal Mycroft už za hodinu. Vicky ho ve spolupráci se svými sestrami zahnala do kouta. Nepodíval se pořádně na karty ve svojí ruce a holky toho hned zneužily.

„Měl sis dát pozor zlato. Teď se z toho už těžko vyhrabeš,“ rýpal Greg.

Nakonec to Mycroft ustál. Sice těsně, ale ustál a znovu se na něj sesypaly jeho dcery. A pak se k nim přidal ještě Greg.

„Zítra už konečně můžu do bazénu. Můžeme jít?“ zeptal se Vicky v tom klubku těl, které stvořili.

„Pokud si vezmete rukávky, plovací kruh a kačenky.“

„Tati, já jsem se ptala vážně.“

„Jasně, že můžete,“ usmál se Greg. „Jen dejte pozor na Nicky. Pokud půjde.“

„Budu nachystaná hned ráno.“

„Fajn zlatíčka, je jedenáct, měli byste jít spát,“ řekl Greg při pohledu na hodinky.

„To platí i pro mě?“ ozval se Mycroft.

„No pro tebe především.“

„Zlatíčka, musíte slézt, bývalý šéf inspektor vydal rozkaz a já musím poslechnout,“ řekl Mycroft teatrálně. Za chvíli už na něm přistál polštářek z křesla. Holky se se smíchem odešly umýt.

„Takhle spokojeného už jsem tě dlouho neviděl, Gregory.“

„Mít tě konečně doma a holky taky je fajn. Už jsem vás potřeboval kolem sebe. Nabíjíte mě energií.“  

Začali se na koberci vášnivě líbat a pak Gregoryho ruce zajely pod Mycroftovu košili. Jen ale narazily na obvaz, zmizely a Greg se odtáhl.

„Promiň,“ zašeptal.

„Gregory prosím, už neubližuj sobě ani mě. Oba se chceme milovat, tak v čem je problém?“

„Nemůžeme. Ublížilo by ti to. Nebuď jako malý kluk.“

„Doktor řekl, že podle toho, jak mi bude. Poslyš, zítra pojedeme spolu do nemocnice. Stejně musím na prohlídku a uvidíme, co nám doktor řekne. Ano?“

„Dobře, Myci. Fajn.“

...

Když se ráno probrali, byli stulení k sobě a drželi se tak pevně, jako by měl ten druhý odejít pryč. Vstali a vydali se do kuchyně pro snídani. Zaslechli ale rozhovor dcer, tak se skrčili vedle sebe za dveře.

„Mám vzít něco k jídlu a pití nebo si koupíme tam?“ ptala se Mary.

„Nebudeme to zbytečně tahat. Navíc mám chuť na Mojito,“ odpověděla Vicky.

„Jo to si dáme. Doma si ho udělat nemůžeme. Nemáme rum,“ ozvala se i Caty. „Tady je jenom whisky a nic jiného.“

„Cože?“ divila se Nicky.

„Ale prcku, tátové schovávají whisky jednak v baru, a pak taky v knihovně.“ poučila svoji nejmladší sestru Caty. Vicky ještě pokračovala.

„Spodní patro v knihovně. Jedna láhev je za Aristotelem a druhá za Victorem Hugem. Když jsme na to ve třinácti přišly, poprvé jsme se opily. Měl nás hlídat strýček Sherlock, ale věnoval se tenkrát případu a my jsme šmejdily po bytě. Táta se pak divil, že nemá co pít.“

Pak byl slyšet chechot a najednou se rozhostilo ticho, protože dcery odešly.

„Gregory, to snad… to prostě není možné.“

„Co konkrétně lásko? Že doma nezávisle na sobě schováváme pití a to ještě kousek od sebe? To, že nám na to dcery přišly a opily se? To, že tvůj bratr místo hlídání vyšetřoval?“

„Všechno dohromady.“

Mycroft si sedl v kuchyni ke stolu a hlavu zabořil do dlaní. Nemohl prostě uvěřit tomu, co slyšel. Uniklo mu tolik věcí.

„Myci, nemysli na to. Raději se nasnídej a půjdeme se oblékat. Nechtěl bych do nemocnice přijít pozdě,“ řekl Greg a přisunul mu snídani.

...

Do nemocnice dorazili kupodivu na čas a mohli jít rovnou k doktorovi. Ten Mycrofta prohlédl a pak je vyzval, aby se posadili.

„Jak se máte, pane Holmesi?“

„Dobře. I když mám dny, kdy musím odpočívat víc, tak celkově je mi fajn,“ odpověděl Mycroft podle pravdy.

„Vaše testy tomu skutečně napovídají. Tak jen tak dál a bude se to zlepšovat,“ usmál se doktor.

Mycroft se nervózně zavrtěl na židli a oslovil ho.

„Doktore, já se chci zeptat, jestli mohu provozovat sex?“

„Jak jsem vám říkal. Neměl byste čtrnáct nebo lépe dvacet dní po operaci. Tak se toho zkuste držet,“ odpověděl doktor a měl co dělat, aby se nesmál, když viděl, jak Mycroftovi tuhne obličej.

„Ale to je deset dní.“

„Přestaň! Chováš se jako dítě, co chce mít hračku dřív než na Vánoce,“ zavrčel Greg a vstal. „Děkujeme, doktore. Dovedu vám ho zase za týden.“

Vzal Mycrofta za ruku a odtáhl ho pryč. Dohodli se, že si skočí na oběd do restaurace a doma uvaří večeři. Tak teď seděli a čekali, až jim donesou jídlo.

„Nemám se ještě na chvíli vrátit do práce, ať tě to nepokouší?“ zeptal se Greg a napil se chladné vody. Mycroft nemohl pít víno a on se rozhodl se zdržet také.

„To se spíš já pojedu někam rekreovat. Sám.“

„Teď se vážně chováš jako malé dítě. Nebo hůř jako Sherlock. Přestaň mě štvát nebo se do té práce vrátím a budu spát na pohovce.“

Teď už se Greg vážně mračil, protože byl po dlouhé době blízko k tomu, aby se na manžela opravdu naštval.

„Já chápu, že mě chceš. Nemysli si, že já tebe ne. Chci a moc. Jenomže jde o tvoje zdraví, tak už si to konečně uvědom,“ usmál se a vzal manžela za ruce.

„Promiň. Jen jsem bez tebe byl málokdy tak dlouho.“

„Začneme jezdit s holkama na výlety, ať se zabavíš.“

„Dohodnuto, drahý. Snad to pomůže.“

...

John poslední týden v podstatě strávil v práci. Nechtělo se mu ani chodit domů za věčně otráveným Sherlockem. A Hamish doma nebyl, protože se stále nevrátil od vody. John udělal to, co v minulých letech hodně krát. Napsal zprávu Gregovi, jestli by nešel na pivo. Dohodli se na osmou večer. Bylo hezky a tak seděli na zahrádce.

„Vypadáš naštvaně. Sherlock pořád prudí s tím, že mu Dimmock nebude dávat případy?“

„Ale no jo no. Ještě to nerozchodil, i když už spolupracuje na druhém případu. Myslím, že mu spíš vadí to, žes mu neřekl, že odcházíš.“

„Jeho jsem se rozhodně ptát nehodlal. To mi můžeš věřit.“

„Jsou to tvrdohlavci. Oba dva. Sherlock se s tím srovná, ale časem,“ usmál se John. Bylo mu jasné, že se Greg rozhodl a nehodlal o tom s nikým diskutovat. „A co ty? Vypadáš utahaný a to je zvláštní, když už nepracuješ.“

„Ani mi nemluv,“ mávl rukou Greg. „Mycroft se chová jako malé dítě. Pořád by chtěl sex a přitom moc dobře ví, že po té operaci nemůže. Celý týden jezdíme s holkama na výlety, ale nepomáhá to. Už aby to bylo za námi.“

„Taky to nemáš jednoduché co? Mimochodem, půjdete na ten večírek k expremiérovi? Sherlockovi se moc nechce, tak asi budeme doma.“

„My půjdeme. Všechno je lepší než zůstávat doma. Už se musím sprchovat jen v ledové vodě. A Mycroft s tím taky začal. Je to děs.“

Ještě chvíli poseděli a pak se vydali domů ke svému Holmesovi.

...

„Sherly, budeme doma nebo půjdeme na ten večírek?“ zeptal se John po příchodu.

„Určitě mám náladu někam chodit,“ zavrčel Sherlock. Byl stulený v klubíčku na gauči. John ho jen políbil na ucho a šel dělat večeři. Byl za to docela rád, protože se mu nikam nechtělo.

...

Greg s Mycroftem na večírek šli a kupodivu je to oba docela bavilo, takže se vrátili až po půlnoci. Druhý den ráno prohlásily dcery, že chtějí jeden den bez otců a zmizely v Pevnosti poznání, kde se daly v pohodě strávit čtyři dny v kuse. Otcové doma společně seděli u kávy, když se ozval zvonek. Gregovo obočí vylétlo hodně vysoko, protože za dveřmi stál šéf inspektor Dimmock. Pozval ho dál a nabídl mu kávu.

„Co tu děláš? Chceš s něčím poradit?“ zeptal se jemně ironicky svého nástupce.

„To není přesné. Jdu vás oba vyslechnout.“

Teď se na sebe Greg s Mycroftem nechápavě podívali.

„Jak vyslechnout?“

„Jako svědky.“

„Svědky čeho?“ zeptal se Mycroft, který do té doby mlčel.

„Účastnili jste se včera večírku u expremiéra?“ odpověděl Dimmock otázkou a když přikývli, ptal se dál. „Dneska brzo ráno jsem ho zatkl za vraždu Edwarda Sullyho.“

„Prosím?“ ozval se Mycroft.

„Nevšiml jste si tam vyřezávané španělské truhly?“

„Ne, nevšiml.“

„Dnes ráno při úklidu v ní komorník našel Sullyho mrtvolu. Krev vytekla na koberec. Expremiér byl zamilovaný do mladé paní Sullyové.“

„Tvoje hypotéza je, že zabil Sullyho kvůli tomu, že mu pálil za ženou a pak ve stejném pokoji pořádal večírek pro sto padesát lidí?“ zeptal se Greg.

„Ano, tak se mi to jeví,“ kývl Dimmock.

„Zcela špatně,“ zavrtěl Greg hlavou. „Takový idiot to zase není.“

„Tak mi s tím pojď pomoct, protože mě nic jiného nevychází.“

„Ani náhodou. Ale Sherlock ti pomůže rád a tím pomůžeš mně, aspoň přestane otravovat.“

Dimmock se zasmál a rozloučil. Mělo mu být jasné, že odmítne a jít za Sherlockem rovnou.

...

Jak se dalo čekat, Sherlock skočil po případu jako vyhladovělá ryba po žížale a na celý den zmizel. John si mohl v klidu oddychnout a trochu doma uklidit, protože byt nesl následky dlouhodobé nezaměstnanosti Sherlocka Holmese. Konečně domů dorazil taky Hamish, protože Alexova babička měla narozeniny a on jí jel s rodiči popřát.

...

Mycroftovi zapípal mobil a tak se pro něj natáhl. Pracoval zrovna na další knize, pro svého kamaráda. Když si zprávu přečetl, rovnou vstal.

„Sherlock se mnou chce mluvit, tak za ním pojedu,“ oznámil a začal se oblékat.

„Fajn, lásko, jen na sebe dej pozor.“

Mycroft líbnul jemně manžela na spánek a rychle odešel.

...

V osm v Diogenovi. ;)

Tuhle zprávu dostali John i Greg v pět hodin odpoledne. Nechali dětem vzkaz a vydali se do Mycroftova klubu. Už je tam znali, takže se bez problémů dostali dovnitř. Své milované polovičky našli až v zadní místnosti u kulatého stolu. Oba u něj seděli a měli před sebou sklenici s džusem. Dostali každý od manžela pusu na tvář. Greg i John si sedli vedle svého manžela.

„Tak se děje?“ zeptal se John, když se ani jeden z Holmesů neměl k vysvětlování.

„Vyřešil jsem případ.“

„Sherlocku vynech nepodstatné.“

„Hele, bývalý šéf inspektore, jestli tě to nezajímá, můžeš odejít,“ zavrčel Sherlock. Greg se jen zasmál, podal ruku manželovi a propletl s ním prsty.

„Bylo to vlastně jednoduché. Jako obvykle milostný trojúhelník. Jenom ne ten, co si ho postavil ten tvůj nástupce.“

„Vím. To mu trochu nevyšlo. Jenom idiot by strčil mrtvolu do truhly a pak tam pořádal večírek. Ale to je jenom nezkušenost. Pokračuj.“

„No o tu Sullyho manželku byl zájem vždycky a dokonce o ní byl jeden souboj. V té jejich hale tak před pár lety byl šermířský souboj. Fakt ji milovalo víc chlapů a dokonce jeden šedesátník. No a ten se přátelil i se Sullym.“

„On ho navedl, aby na expremiéra žárlil co?“

„Bratříčku, ty přece jen nestárneš,“ pochválil Sherlock Mycrofta a pokračoval ve vysvětlování. „Je to přesně tak. Mimochodem je to plukovník naší armády a seznámili se u ministra vnitra. Tak plukovník poradil Sullymu způsob, jak zjistit, jestli je mu žena nevěrná. Jako odjel na služební cestu a schoval se u expremiéra v domě. Konkrétně v té truhle. Jen si tam musel udělat dírky kvůli dýchání a koukání ven. No a během večera mu propíchl hlavu kordem skrz jednu z těch dírek. Chtěl paní Sullyovou jen a jen pro sebe. Nechal jsem ji zatknout a tím ho vylákal z díry. Jen trochu mával kordem, ale rychle ho zneškodnili. Žádný složitý případ.“

„Skvělá práce,“ pochválil Sherlocka Greg upřímně. „Jen nechápu, na cos potřeboval Mycrofta.“

„Kvůli zrušení imunity pro paní Sullyovou, aby ji mohli zatknout,“ vysvětlil Mycroft.

„Johne, nepůjdeme domů, ať tam není Misha sám?“ zeptal se Sherlock a John souhlasil. Rozloučili se a odešli.

„Bratříček měkne,“ poznamenal Mycroft a napil se džusu.

„Co tím myslíš?“

„Je natěšený na post případový sex, jak tomu říká a nechtěl mě provokovat, tak rychle zmizel.“

Greg Mycrofta objal a přitáhl si ho co nejblíž.

„Pozítří ráno jdeš na prohlídku. To už vydržíš.“

„To si nejsem tak jistý, Gregory. Jsem na tom už tak, že potřebuji třikrát denně studenou sprchu, abych se uklidnil. To je ponižující. A ani ledová voda mi moc nesvědčí.“

Greg ho objal a pohladil po zádech.

...

Hamish se opravdu tu noc vůbec nevyspal, protože Sherlock s Johnem oslavovali konec případu a Sherlockova období nudy. Když si tiskl polštář k uším, vzpomínal na to, jak mu bylo dobře s Alexem na vodě.

...

Mycroft říkal Gregovi pravdu jen částečně. Musel se sprchovat ledovou vodou, ale ne třikrát, ale už nejméně pětkrát. Už ho to opravdu docela ponižovalo. Dal by cokoli za to, jen aby na svém těle mohl cítit manželovy ruce. A to nebyla planá slova, ale fakta. Tak moc byl zoufalý, že se to snad nedalo vydržet.

A pak konečně nadešel ten den. Mycroft šel sám k doktorovi na prohlídku (protože Grega zdrogoval prášky na spaní a přivázal si ho k posteli), jen aby konečně slyšel ta vytoužená slova: „Zdáte se být v pořádku, pane Lestrade-Holmesi. A ano, myslím, že se opět můžete vrhnout do víru vášně, jestli víte, co tím myslím.“

A Mycroft věděl, moc dobře to věděl. Co nejrychleji spěchal zpět domů, kde na něj Gregory čekal v jejich vyhřáté posteli. Byli doma sami a mohli si užívat.

Greg byl přivázaný Mycroftovými kravatami, Mycroft se ale rozhodl, že ho tak nechá, kdyby se náhodou jeho manžel rozhodl k nějaký protestům.

Pomalu ze sebe stáhl všechno oblečení, než si sedl na svou polovinu postele. Z nočního stolku vytáhl tubu s lubrikantem a následně si natřel prsty. Rozkročil se a pomalu nimi začal do sebe pronikat. Nejprve jedním prstem, pak druhým a nakonec třetím.

I přes svou zoufalost s ničím nespěchal. Bylo to už tak dlouho, kdy v sobě měl naposledy Gregoryho, tak se raději pořádně připravil.

Když byl spokojený, vytáhl ze sebe prsty a rozkročil se nad svým stále spícím manželem. Začal ho líbat na krku a pomalu postupoval k jeho nahé hrudi až k jeho klínu. Greg ze spánku vzdychal.

„Teď už mi neunikneš,“ ušklíbl se pro sebe a rukou třel svého manžela, aby se mini-Gregory konečně probral k životu.

„Mycrofte,“ zasténal Greg.

Mycroftův škleb se ještě rozšířil. Ještě více se nad Gregem rozkročil a pomalu začal sedat na jeho klín. Potěšeně vzdychal, když cítil, jak ho manžel dokonale vyplňuje. Spokojeně zaklonil hlavu dozadu a na chvíli zavřel oči. Bože, tohle mu tak chybělo.

„Mycey,“ zasténal opět Greg.

Mycroft otevřel oči a pohlédl na svého manžela. Greg se pomalu probouzel ze svého spánku. Vytřeštil oči, když konečně pobral, co se to vlastně děje.

„Gregory,“ vyslovil Mycroft tiše, než se začal pomalu pohybovat. Nadzvedával boky a prudce jimi přirážel zpět. Bral si to, po čem tak dlouhou dobu toužil.

A Greg vrážel tvrdě do něj. Bylo to tak dlouho, co byl uvnitř svého manžela a jen těžce odolával své touze, když se mu Mycroft tak nabízel.

Netrvalo dlouho a oba vyvrcholili se jménem toho druhého na rtech. Mycroft se pak zhroutil na Grega, který se spokojeně smál.

„Miluju tě.“

„Já tebe taky.“

„Skvěle, teď mě rozvaž.“

Nyní to byl Mycroft, kdo se spokojeně smál.