7. kapitola

John naplnil poslední krabici a unaveně se svalil na zem. Přes slzy ani neviděl bílý strop jejich ložnice. Byly to už dva roky od Sherlockovy smrti, ale on stále doufal, že to nebylo skutečné. Pořád doufal, že se Sherlock vrátí, vysměje se mu do obličeje a pak spolu opět skončí v jejich posteli.

Jenže jeho naděje ho pomalu opouštěla, až ho opustila úplně. Teprve po dvou letech dokázal pravdě pohlédnout do očí. Sherlock byl mrtvý a neexistoval způsob, jakým by se mohl vrátit zpět.

John se tedy rozhodl konečně zabalit jeho věci a odnést je do horní ložnice. Jenže při balení se mu vrátilo tolik vzpomínek a on po celou dobu brečel a nyní ho bolelo celé tělo.

Chtěl se zvednout, ale nemohl. Zůstal na zemi ležet další hodinu, než byl konečně schopný se postavit a odnosit krabice pryč. Celou dobu měl ale divný poct, jako by tímhle Sherlocka podváděl.

Co ale mohl dělat? Jeho manžel byl mrtvý.

John si okamžitě vzpomněl na svého švagra. On aspoň věděl, že Sherlock je mrtvý, ale chudák Mycroft o Gregovi nic nevěděl. Od té doby, co Greg zmizel, ho nikdo neviděl ani o něm neslyšel.

Mycroft stále zoufale doufal, že Greg je živý a zdravý, ale i on po prvním roce přestával doufat. Jediné, co si nyní přál, bylo najít Gregoryho tělo a důstojně ho pohřbít. Jenže ani toto přání se mu zatím nesplnilo.

Oba byli zoufalí. Každou neděli se proto setkávali a pátrali. Pátrali po Gregoryho únoscích, pátrali po důvodech, proč se Sherlock zabil.

Pátrali už dva roky, ale nic neměli. Jediné, co jim zůstalo, byly snubní prstýnky, prázdné studené domy a bolavá srdce.

Čas rány zahojí…

Ne, nezahojí, jen je zalepí náplastí, která se stejně každou chvíli odlepuje.

...

Byl to den výročí jejich svatby. John zůstal ve své ordinace co nejdéle mohl, než se konečně odhodlal vyrazit domů.

Kdyby byl Sherlock naživu, John by do práce ani nešel. Zůstal by doma a celý den by se Sherlockem strávil v posteli.

Tak to dělávali každý rok. Milovali se od východu slunce po jeho západ. Teprve až když byli vyčerpaní a měli hlad, objednali si něco k jídlu a dali si pauzu.

Jakmile ale dojedli, přesunuli se do koupelny, poté do ložnice a začali znovu.

John nechápal, kde tenkrát brali tolik síly na jejich sex maraton, ale nestěžoval si, byly to nejkrásnější dny jeho života.

Nyní šel domů, co nejpomaleji mohl, stejně ale na Baker Street došel celkem brzo. Chystal se vejít dovnitř, ale uslyšel vibrovat svůj mobil. S povzdechem ho vytáhnul.

Čeká na tebe moje auto. Přijeď sem. Hned. Důležité. MH

S dalším povzdechem ho vrátil zpátky a nasedl do černého auta, které zrovna přijelo.

Zajímalo ho, co je tak důležité, že ho Mycroft potřebuje večer.

Pokud tedy…

John hluboce polknul.

,,Prosím,” myslel si, ,,že nenašli Gregoryho tělo.”

…

Po krátké cestě dojeli k Mycroftovu domu a John vystoupil. Vstupní dveře byly otevřené a tak vešel dovnitř. Uslyšel hlasy. Velmi známé hlasy.

Po slechu pokračoval do obývacího pokoje. Když tam došel, myslel, že ho klepne. Živý zatracený Sherlock Holmes a živý zatracený Greg Lestrade seděli na pohovce a bavili se s Mycroftem, který vypadal, jako by právě prošel infarktem.

,,Co to má sakra znamenat?!” zeptal se.

Sherlock s úsměvem vstal a rychlými kroky se dostal před něj.

,,Šťastné výročí, lásko,” řekl a políbil ho.

Po dvou letech bez těchto rtů se nyní málem roztekl blahem, ale naneštěstí pro Sherlocka, jeho racionální stránka byla nyní sakra naštvaná.

Odtáhl se a vrazil Sherlockovi. Sherlock se zapotácel a spadl na zem. John se chystal k dalšímu úderu, ale tentokrát byl zastaven Gregem.

,,Nech nás to vysvětlit.”

,,To bych byl sakra rád, kdyby mi někdo konečně řekl, co se to tu děje,” odfrkl si Mycroft s naštvaným pohledem na svého manžela.

Greg a Sherlock na sebe rychle pohlédli, než Greg pomohl Sherlockovi na nohy.

,,Pojďte se posadit a my vám všechno řekneme.”

John si jen povzdechl, než se posadil do jednoho křesla. Sherlock se se smutným pohledem raději držel dál. I Greg se raději nedotýkal Mycrofta.

Sherlock začal vyprávět.

,,Mně a Lestradeovi začali chodit výhružné vzkazy. Byly naprosto identické a tak jsme začali hledat odesílatele. Nakonec nás stopy zavedli až k muži, o němž jsme už jednou slyšeli - Moriarty. James Moriarty, infiltroval se do nemocnice svatého Bartoloměje pod falešným jménem, aby nás mohl sledovat.”

,,Poslal Sherlockovi pozvánku k setkání na střeše nemocnice. Věděli jsme, že jde hlavně po Sherlockovi a tak jsme vymysleli pár plánů úniku, kdyby se ho snažil zabít,” převzal Greg slovo. ,,Požádal jsem tvé lidi, Mycrofte, aby mi pomohli. Byli to oni, kdo fingoval můj únos. Jakmile jsem zmizel ze scény, mohl jsem pomoc Sherlockovi.”

,,Mně pomohli mí lidé, kteří zablokovali celou oblast. Moriarty vyhrožoval, že pokud se nezabiju, zabije tebe, Mycrofta a paní Hudsonovou. Pak se před mýma očima zastřelil a mě nezbylo nic jiného, než fingovat sebevraždu. Potřebovali jsme svědka, tebe Johne.”

,,Po celém tomhle divadle jsme odjeli pryč a zničili většinu Moriartyho organizace. Mrzí nás, že jsme vám museli ublížit.”

John si unaveně povzdechl, než vstal a odešel. Sherlock okamžitě vyskočil na nohy a následoval ho.

Mycroft a Greg osaměli.

,,Je mi to líto, Mycey. Kdyby tenkrát existoval nějaký jiný působ-”

,,Gregory, chránil jsi mého bratra a nás všechny, za to jsem ti vděčný. Nicméně mi bude ještě chvíli trvat, než se s tím vším srovnám.”

,,Mycrofte, křič na mě, jestli chceš, udeř mě, ale prosím, nebuď zticha.”

,,Dej mi, prosím, čas,” řekl nakonec Mycroft a odešel do ložnice.

Celou cestu na sobě cítil Gregoryho smutné oči. I když by svého manžela nejraději objal, musel se nejdříve smířit s tím, že je zpátky a že je živý.

…

Sherlock doběhl Johna až venku. Chytil ho za ruku a přitiskl si ho k sobě.

,,Mrzí mě to,” šeptal.

,,Nemohl jsi mi nechat nějaký vzkaz? Jedno jediné slovo, to je to, co by mi stačilo.”

,,Rád bych, ale musel jsi věřit, že jsem mrtvý. Drželo tě to v bezpečí. Neexistoval způsob, jak ti dát vědět, aniž by na to někdo nepřišel. Mrzí mě to, Johne, tak moc.”

,,Nejraději bych z tebe vymlátil duši.”

,,Právě jsem vstal z mrtvých.”

,,Můžu tě v klidu poslat zpátky.”

,,Jsi ten nejúžasnější manžel na světě.”

,,To je pěkné, stejně tě ale čeká celý měsíc na pohovce. Nepustím si tě do postele.”

,,Johne!”

,,Zapomeň.”

,,Johne!”