9. kapitola

Plánujete lepší a lepší vraždy mé drahé osoby. Doporučuju vám navštívit novou rubriku ASS, myslím, že se vám bude líbit.

,,Moriarty se mnou rozehrál hru. Bohužel jsem nevěděl, jak moc daleko chce až zajít, aby vyhrál. Nejprve na mne svalil vinu za některé své činy, chtěl mě potopit a to se mu skoro i podařilo. Pozval mě na střechu nemocnice svatého Bartoloměje k ukončení naší hry. Začínal jsem tušit, o co mu jde, a proto jsem s Mycroftem vymyslel plán, jak celu tuto hru přežít.”

,,Mycroft? Mycroft v tom jel taky?!” zeptal se nevěřícně John.

,,Ano, všechno ti povím, Johne. Teď ale zpět k nemocnici. Moriarty mi vyhrožoval, že zabije každého, na kom mi záleží, pokud ze střechy neskočím. Zabil by vás, měl na vás namířené snipery. S Mycroftem jsme vymysleli třináct únikových východů a já podle svého uvážení vybral ten nejlepší. Moriarty si prostřelil hlavu a mně nezbývalo nic jiného, než skočit. Napsal jsem Mycroftovi krycí jméno plánu a čekal, až se všichni postaví na svá místa.”

,,A až já přijedu,” odfrkl si John.

,,Nevěřil bys, že jsem opravdu mrtvý, a to by pro tebe bylo opravdu nebezpečné. Ano, počkal jsem, až přijedeš a pak se plán spustil do pohybu. Zabavil jsem tě a ostatní mezi tím připravovali scénu. Když jsem skočil, srazil tě cyklista, aby nám poskytl víc času. Molly v tom jela taky a z okna vyhodila mrtvolu, která mi byla podobná. Já zatím dopadl do nafukovací matrace. Rychle jsem se přemístil a nahradil mrtvolu na zemi. Mí společníci rozlili po zemi krev a namaskovali mě tak, abych vypadal mrtvý.”

,,A kdes byl celou tu dobu?!”

,,Snažil jsem se rozbít Moriartho síť. Podařilo se mi to, ale ne úplně. Musel jsem se vrátit do Londýna, Mycroft mě zavolal zpátky kvůli něčemu důležitému.”

,,Opravdu? Co je důležitější než rodina, že ses vrátil zpátky?”

Sherlock se smutně podíval na svého manžela, který překypoval zlostí.

,,Johne, jde o Mycrofta a Grega. Chápu, že jsi na něho naštvaný, ale tolik toho pro mě udělal, že jsem se musel vrátit zpět. Nebýt něj už jsem kolikrát mrtvý. Navíc tohle bylo opravdu důležité.”

,,Co se děje?” zeptal se Hamish, který byl doteď zticha.

,,Greg se od Mycrofta před týdnem odstěhoval. Na Mycrofta toho bylo moc a nevědomě od sebe odstrkoval Grega. Greg se neustále vinil za mou smrt a myslel si, že ho viní i Mycroft, nezvládl to a odstěhoval se. Jsou to idioti, ale zaslouží si být spolu.”

,,Nevěděl jsem, že Greg se odstěhoval.”

,,Není to něco, čím by se Mycroft chlubil. Je z toho opravdu špatný a já ho nerad vidím v takovém stavu. Chci se pokusit napravit to, co můj bratr pokazil.”

John se chtěl na Sherlocka zlobit, ale nyní, když se dozvěděl o okolnostech jeho „smrti“ a okolnostech jeho návratu, nedokázal to. Mycrofta a Grega mu bylo líto a skutečnost, že se Sherlock chtěl pokusit je dát opět dohromady, nemohl se zlobit.

,,Ty idiote! Nemohl ses aspoň ozvat?!”

,,Nešlo to, Johne, já-”

,,Mlč, Sherlocku,” zastavil ho John. ,,I když se za to na sebe zlobím, odpustím ti. Nejprve si ale musím vše urovnat v hlavě. Chápu tvé důvody, to ale neznamená, že nejsem naštvaný. Bohužel, jak jsem už řekl, nakonec ti vždycky stejně odpustím.”

,,Miluju tě, Johne, kdyby nebylo Moriartyho a toho všeho, nikdy bych vás neopustil,” Zoufalství proniklo do jeho hlasu a John si povzdychl.

Vstal ze svého křesla a šel k Sherlockovi, ten ho napjatě pozoroval. Zastavil se těsně před ní, sklonil se a něžně Sherlocka políbil. Sherlock se ovšem s krátkým polibkem nespokojil. Začal Johna vášnivě líbat a John mu polibky s radostí oplácel. Bylo to tak dlouho, co se naposledy políbili.

Ani jeden nevěnoval pozornost Hamishovi. Hamish věděl, že se ti dva teď budou usmiřovat a odešel proto raději do svého pokoje. Byl otřesený návratem svého otce, byl ovšem rád, že je zpátky doma. Vrtalo mu ovšem hlavou, jak bude Alex reagovat, že jeho otec je živý.

…

Greg se po dlouhém pracovním dni vrátil zpět do svého malinkatého bytu. Byl unavený a nechtěl nic jiného, než osprchovat se, něco sníst a společně s lahví piva zakotvit před televizí. Jenže kdy rozsvítil světla, jeho plány byly zničeny.

Když rozsvítil světla, uviděl Sherlocka sedět na jeho pohovce. Protřel si oči a doufal, že se mu to jen zdá. Ale nezdálo.

,,Sherlocku?! Co to má doprdele znamenat?!”

,,Taky tě rád vidím, Gregu. Nechápu, proč ses vrátil zpět do této díry.”

,,Na tohle jsem se tě neptal,” odfrkl Greg. Jeho pohled sklouznul k Sherlockovu odhalenému krku. ,,To tě napadl upír nebo co?” zeptal se s pozdviženým obočím.

,,Ne, tohle bylo jen vřelé přivítání od Johna.”

,,Divím se, že tě nepraštil.”

,,Praštil mě několikrát.”

,,A pak s tebou zalezl do postele, jako vždycky.”

,,Nejsem tu, abych probíral můj sexuální život.”

,,Ne, jsi tu, aby ses mi vysmál, že jsem byl hlupák a naletěl na tvou fingovanou smrt.”

,,Ne, jsem tu, abych spravil vše, co jsem svou smrtí pokazil.”

Greg se na něj překvapeně podíval, nicméně nic neřekl a pozorně Sherlockovi naslouchal. Sherlock mu povyprávěl vše, o tom, jak s Mycroftem vše plánovali, co se tehdy stalo i proč ho Mycroft zavolal zpátky.

,,Mycroft o tom celou dobu věděl?”

,,Ano. Dohodli jsme se, že bude lepší, když o tom nebude vědět moc lidí, nechtěli jsme, aby vám někdo ublížil. Mycroft ti nechtěl lhát, musel to však udělat pro mě. Miluje tě a trápí se. Chápu, proč jsi ho opustil, Mycroft se mi se vším svěřil. Měl bys s ním promluvit.”

 ,,Nevěří mi, neřekl mi pravdu, i když viděl, že se trápím.”

,,Možná by ses měl přestat litovat a radši něco s Mycroftem udělat. Chová se někdy jako idiot, ale bez tebe je jako ztracený pejsek.”

Greg jen němě stál a pozoroval Sherlocka. Po dlouhé chvíli ticha však promluvil.

,,Vynechává mě ze svého života. Mám strach, že jednou pro něj nebudu dost. Už několikrát mi lhal kvůli své práci a skrýval přede mnou mnohá tajemství. Pokaždé slíbil, že už to znovu neudělá, ale stále se to opakuje. Představ si, kdyby John odjel na konferenci a někdo ti pak řekl, že žádná konference nebyla a tvůj manžel byl bůhví kde.”

,,Řeknu ti to na rovinu, v tomto ohledu je Mycroft debil. Musíš ho ale pochopit, celou dobu byl sám, před tebou nikoho neměl. Byl zvyklý se starat jen o naše rodiče a mě. My jsme se ho nikdy neptali na jeho práci a ani on se nesvěřoval. Mít někoho dalšího v jeho životě je pro něj nezvyk.”

,,Dokonce i po dvaceti letech?”

,,I po dvaceti letech. Mycroft je jiný, ale to je důvod, proč sis ho vzal, ne?”

Greg si povzdychl, ale přikývl.

,,Zítra si s ním promluv. Dej mu ještě jednu šanci. Nechceš přeci jen tak zahodit vaše manželství. Mycroft je opravdu špatný z toho, že jsi ho opustil. Konečně pochopil, jak moc tě potřebuje.”

,,To mu došlo opravdu brzo.”

,,Prosím, promluv si s ním.”

Greg se zmohl jen na přikývnutí. Miloval Mycrofta i přes všechny ty lži a tajemství. Nebyl schopný ho navždy opustit.

,,Dobrá, zítra mu zavolám.”

,,Děkuju. Možná by bylo dobré, kdybys zavolal i Johnovi, chybíš mu.”

,,Ty moc dobře víš, proč jsem se mu vyhýbal.”

,,Ano a bylo to od tebe pošetilé. Věř mi, nikdy bych nedovolil, aby se idiocie Donovanové a Andersona stala příčinou mé smrti.”

,,Od tvé smrti se dost změnili, oba litují toho, co udělali.”

,,Trochu pozdě, ale aspoň něco rozumného ve svém životě udělali.”

Greg se zasmál a pak opět zvážněl.

,,Dobrá tedy, zavolám Mycroftovi a Johnovi.”

,,Víš, když nebudeš zítra tak paličatý, jsem si jistý, že i tebe napadne upír.”

,,Mycroft spíš připomíná hladovou kočku.”

,,Nikdy nebyl psí člověk,” ušklíbl se Sherlock a otočil se ke dveřím. ,,Udělej mého bratra opět šťastným, zaslouží si to,” poprosil nakonec a odešel. Greg se za ním ještě chvíli díval, ale pak se jen posadil na pohovku a vytáhl z kapsy svůj mobil a napsal zprávu, dokud měl odvahu.

Sejdeme se zítra? Potřebuju s tebou mluvit?

Jistě, Gregory, cokoli, jen mě prosím vyslechni. MH

Greg si povzdychl a protřel si své unavené oči. Byl příliš starý na tolik stresu.

Zítra v devět v naší kavárně. Přijď včas.

Nikdy bych se nezpozdil. Miluju tě, Gregory, opravdu. Tohle je pro mě důležité. MH

I já tě miluju.

Greg to Mycroftovi nechtěl ulehčovat, ale byl příliš unavený, aby dával Mycroftovi jeho vlastní medicínu. Zítra na to bude času dost.