About life

27.01.2018 19:18

 

A/N: Teď máme období sladkých povídek, než zas naskočí depresivní věci. Nebo spíš než zase přestanu zveřejňovat :D

 

,,Někdy přemýšlím, co by se stalo, kdybych tě nikdy nepotkal.”

Jim překvapeně odtrhl zrak od knihy, kterou právě četl, a podíval se na svého milence, jehož hlava mu ležela v klíně.

,,Sebby, nechci ti brát iluze, ale pravděpodobně bys ležel v nějaké zapadlé uličce uchlastaný k smrti.”

Sebastian se zasmál. Jim měl naprostou pravdu. Poté co ho vykopli z armády, byl na dně. Žil pro ten adrenalin, který mu práce vojáka přinášela. Miloval střílení, zbraně byly jeho láskou, které se mohl jako voják plně oddávat. Armáda prostě byla ta pravá práce pro něj.

Jenže naneštěstí připadal svým nadřízeným až moc nebezpečný pro své okolí. A tak ho vykopli a on se ocitl zpět v Londýně bez jediné potuchy, co by měl dělat se svým životem.

Žil tedy chlastem.

Když se jednou v noci vracel ze své obvyklé ,,večeře’’, našel ho Jim a nabídl mu práci, která mu mohla dát víc než armáda.

Sebastian by byl naprostý idiot, kdyby odmítl.

,,Pak je víc než dobře, žes mě našel včas,” usmál se a rukou si přitáhl Jima k sobě. Lehce ho líbl na rty, než se Jim opět odtáhl a vrátil se ke své knize.

,,Máš jediné štěstí, že jsi tak skvělý sniper, jinak bych tě nikdy nenajal.”

,,Zapomněl jsi dodat, že jsem krásný.”

Jim jen protočil oči a praštil ho knihou po hlavě.

,,Ticho, tygře.”

Sebastian pro sebe zamrkal.

,,Jak si přeješ, šéfe.”