Andělíček

Věnováno: Izzie

Hamish se s ladností pohyboval po pokoji a zpíval si spolu s rádiem, které měl zapnuté. V rukách držel ozdoby, kterými postupně zdobil stromeček před ním. Nedokázal tomu uvěřit. Toto budou první Vánoce, které stráví s Alexem v jejich vlastním bytě.

Jejich otcové neměli z jejich vztahu tu největší radost, nakonec však usoudili, že pokud jsou jejich děti šťastné, neměli by jim do toho vstupovat. Alex a Hamish je chtěli pozvat na Vánoce, ale oba páry odmítli jejich pozvání s tím, že když jsou konečně pryč z domu, udělají si romantické prázdniny pro sebe.

Alex a Hamish byli za jejich odmítnutí docela rádi, aspoň budou mít více času na sebe. Momentálně se nacházeli v líbánkové fázi a měli neustálou potřebu se toho druhého dotýkat. Aspoň jednou za den skončili v posteli a spánek s tím neměl nic společného.

Hamish ucítil, jak teplé ruce sevřely jeho boky a následně rty políbily jeho krk.

,,Vypadáš tak šťastně,” řekl Alex.

,,Jsem šťastný,” zamrkal Hamish.

,,Měl bych žárlit nebo mám na tom podíl?”

,,Ty? Ty vždycky.”

Alex si ho otočil k polibku. Po chvíli ho pustil a podíval se na stromeček.

,,Je krásný, lásko.”

,,Vybral jsi krásný strom.”

,,A ty jsi ho krásně nazdobil.”

,,Ještě tomu něco chybí,” řekl Hamish a ukázal na andělíčka, který byl položený na stole. ,,Pojď, pověsíme ho společně.”

Alex přikývl. Vyzdvihl Hamishe nahoru a ten mu s úsměvem obmotal nohy kolem pasu. Následně vzal andělíčka ze stolu a přistoupil ke stromečku s Hamishem v náručí.

Hamish ho opatrně přidělal na vrchol.

,,Perfektní, jako ty,” řekl Alex a Hamish se začervenal.

,,Jen díky tobě,” odpověděl a obmotal ruce kolem Alexova krku.

,,Veselé Vánoce, Misho.”

,,Veselé Vánoce, Lexi.”

S připitomělými úšklebky se políbili, zatímco na ně se shora s úsměvem shlížel andělíček.