Atskyrimas

07.09.2014 15:56

Hannibal po jejich malém dostaveníčku odešel a Will se připravil na poslední hodinu tohoto dne. Will miloval učení, ale už se nemohl dočkat, až se bude moci vrátit domů ke svým psům a kdo ví, možná pak obdaruje Hannibala jedním dlouhým sexy telefonátem.

Řady studentů opět začaly naplňovat jeho učebnu. Skryl svůj potěšený úsměv a zapnul svou prezentaci, která se objevila na zdi za ním.

Studenti okamžitě zmlkli a věnovali mu veškerou svou pozornost. Mezi studenty byl pokládán za jednoho z nejlepších učitelů a také nejpřísnějších. Studenti ho měli rádi a respektovali ho.

Will zhasnul světla a pustil se do učení.

Když Will skončil, vzal si své věci a odešel na parkoviště ke svému autu. Čekala ho dlouhá cesta zpátky domů. To mu ale nevadilo. Líbilo se mu bydlet daleko od lidí, izolovaný ve svém vlastním světě.

Teď, když byl ve vztahu s Hannibalem, se však dlouhá vzdálenost zdála být překážkou. Will věděl, že jednou možná nadejde čas, kdy se spolu nastěhují. Zatím mu však vyhovovalo toto uspořádání. Miloval sice Hannibala nadevše, ale sám potřeboval trochu času o samotě, aby se sám smířil s temnotou, ve které začal žít.

I když s Hannibalem zabili už několik desítek lidí, stále to pro něj bylo strašidelné. Ne to, že někomu vzal život, s tím byl naprosto v pořádku. Co ho však opravdu trápilo, bylo, že se po každé vraždě cítil tak živý. Kdykoli, kdy cítil, že život pod jeho rukama uniká, cítil se neuvěřitelně silně. Měl kontrolu nad životem a smrtí. A miloval to.

Will přijel ke svému domu, vzal si své věci a vystoupil z auta. Jeho psi okamžitě poznali, že se jejich páníček vrátil, a začali nadšeně štěkat. Will odemknul dveře a pustil je ven. Všichni na něj začali skákat. Byli rádi, že ho opět vidí.

Will každého pohladil a vešel do domu. Nasypal jim do misek granule a dal jim čistou vodu. Psi se na jídlo nadšeně vrhli a Will je s úsměvem pozoroval. Nevzdal by se jich za žádnou cenu. Byla to jeho malá rodina. Nevzdal by se jich ani kvůli tomu prokletému kanibalovi, kterého tak miloval.

Nechal psy jíst a šel si připravit věci na další den. Vešel do své ložnice a sundal si ten předražený oblek, který mu vnutil jeho milenec. Pověsil ho na ramínko a uložil ho do bezpečí skříně. Místo něj si na sebe oblékl rifle a tričko.

Přesunul se do obýváku, posadil se ke svému notebooku a začal vytvářet prezentaci pro příští hodinu. Jeho najezení psi se kolem něj posadili a spokojeně odpočívali. Byli rádi, že je jejich páníček opět doma.

Will svou práci rychle dokončil. Odložil notebook stranou a roztáhnul se na pohovce. Okamžitě na něj skočil jeden z jeho menších psů. Zasmál se a pohladil ho. Vtom se však ozval jeho hladový žaludek.
,,Teď je řada, abych se najedl já, hoši.ˮ

Vstal a psi zvědavě zvedli hlavu. Když viděli, že jde jen do kuchyně, opět ji sklonili a odpočívali.

Will připravil jídlo, které ho Hannibal naučil před pár dny. Použili na to maso z jedné otravné Willovy kolegyně, která neznala své místo a neustále se ho snažila svádět, i když jí vysvětlil, že je zadaný a má přítele, kterého velmi miluje.

Teď ovšem neměl lidské maso, ale použil normální vepřové. Změna ingrediencí mu čas od času rozhodně neuškodí.

Hannibal seděl ve svém křesle u krbu. Očima hypnotizoval plameny a v ruce držel sklenku vína. Když se mu večer nechtělo kreslit nebo číst, sedl si ke krbu a prostě relaxoval. Nyní mu ale připadalo, že je něco špatně. Celý dům byl až moc tichý, prázdný. Zdá se, že bez Willovy přítomnosti to tu bylo až moc prázdné.

Povzdychnul si. Od té doby, co byly s Willem spolu, cítil neukojitelnou prázdnotu, kdykoli byl sám. Věděl, že to bylo dětinské. Nemohl být s Willem přeci pořád. Za chvíli by ze sebe zešíleli a pravděpodobně se pozabíjeli. I tak ho to otravovalo.

Opět si povzdychl a naráz vypil celou skleničku. Přešel do kuchyně a podíval se na svou sbírku vizitek. Využije času a aspoň obnoví zásobu masa. A přitom vytvoří velkolepý dárek pro Willa.

Vytáhl vizitku muže, který se ho snažil ošidit v obchodě a navíc byl hrubý k zákaznici před ním. Vydal se do sklepa pro své vybavení, plastový oblek a mrazicí box na orgány. Vše si vzal a vydal se k autu.

Will se najedl a uklidil po sobě nepořádek. Rozhodl se, že dnes půjde brzy spát, aby mohl odjet dřív a stavit se za Hannibalem. Vydal se do koupelny. Vysvlékl se a stoupnul si pod proud horké vody. Potěšeně si vzdychl. Jestli bylo něco, co by jeho sprchu mohlo udělat ještě příjemnější, byl by to jeho přítel.

Jen když si vzpomněl, co spolu skoro každou noc dělali, jeho penis se začal probouzet k životu. Zavřel oči a pomalu se začal dotýkat svého vzrušení. Představoval si, že jsou to Hannibalovy ruce, které se ho dotýkají. Představoval si, že Hannibal teď stojí za ním, ve tváři má svůj šibalský úsměv a vyžívá se ve Willově slasti.

Nechal svou mysl pracovat na plné obrátky.

Hannibal byl za ním a tvrdě jej přitisknul ke studeným kachličkám. Nebyla mu zima. Ze zadu ho zahřívalo Hannibalovo pevné tělo a navíc na ně padala horká voda.
,,Mano gražus Will,ˮ zašeptal mu jeho snový Hannibal do ucha a lehce jej zkousnul.
,,Hannibale.ˮ

Hannibalovy ruce projížděly po celém jeho těle. Jedna ruka se vrátila k jeho páteři a začala sjíždět od krku dolů těsně následovaná Hannibalovými ústy. Kde se ho nejprve dotknul prstem, se za chvíli objevily jeho rty.

Prudce se vypjal, když ucítil prsty kolem svého otvoru. Lehce ho dráždily, dokud se k nim nedostala Hannibalova ústa. Jazykem projížděl kolem toho úzkého vstupu, až nakonec vsunul jazyk do jeho těla.

,,Hannibale! Hannibale!ˮ sténal Will.
,,Pššt, mano mylimasis,ˮ zašeptal Hannibal, než se opět vrátil k jeho zadku.

Will se snažil udržet se, ale byl příšerně vzrušený. Sjel rukou tam, kde ji nejvíce potřeboval. Byl tak zatraceně blízko. Jedna Hannibalova ruka se připojila k jeho a společně pracovali na jeho vyvrcholení.

,,Hannibale!ˮ zakřičel Will a vyvrcholil.

V tu chvíli se vrátil zpět do reality. Hannibal zmizel. Nyní stál ve sprchovém koutě sám a zhluboka se vydýchával. Jeho ruku i zeď před ním pokrývalo jeho sperma. Unaveně se opřel čelem o zeď a spokojeně se usmál. Rychle se umyl a vyšel ze sprchy. Utřel se ručníkem a oblékl si čisté boxerky a vytahané tričko.

Spokojený se sebou pohladil své psy na dobrou noc a všude zhasnul světla. Přesunul se do ložnice a spokojeně se zachumlal pod přikrývku. Nemusel strávit den nebo noc s Hannibalem, ale i přesto ho měl vždycky u sebe.

Byl v jeho srdci a v jeho hlavě. Byl všude, kde ho Will potřeboval. Zavřel oči a spokojeně usnul.

Hannibal stál uprostřed zakrvavené místnosti a spokojeně pozoroval své dílo. Muž položený na jídelním stole, břicho naprosto rozřezané se střevy trčícími ven. S úšklebkem zabalil orgány do sáčku a vložil je do boxu.

Odešel z domu pryč a přišel ke svému autu. Sundal si ze sebe svůj oblek a dal ho spolu s boxem do kufru. Spokojený se svým úlovkem se vydal zpět domů, když vtom ho něco napadlo. Proč neudělat Willovi překvapení? Zamířil do Wolf Trap.

K Willově domu přijel pár minut před půlnocí. Vzal si z kufru box a vydal se ke dveřím. Z kapsy vytáhl klíček od Willova domu a potichu odemknul dveře. Někteří Willovi psi se probudili, když však poznali, že se jedná o přítele jejich páníčka, a nevěnovali mu pozornost. Hannibal za sebou zamknul.

Vešel do kuchyně a uklidil maso z boxu do lednice. Dále použil Willovu koupelnu. Rychle se svléknul a poskládal svůj oblek na pračku. Ještě rychleji se vykoupal a jen ve spodním prádle se vydal do Willovy ložnice. Přilehnul si k němu a přitáhl si ho k sobě. Will spal spokojeně dál a ani si ho nevšiml.

Hannibal ho políbil na čelo a obmotal kolem něj své paže.
,,Aš tave myliu, Will,ˮ zašeptal, než upadl do Morfeovy náruče.
...................................

Překlad (by Google):

Atskyrimas = Odloučení
Mano gražus = můj krásný
Mano mylimasis = můj milovaný
Aš tave myliu = Miluju tě

Diskusní téma: Atskyrimas

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek