Bratři

30.12.2014 18:02

 

Hannibal se starostmi pozoroval Willa, jak neustále sem a tam přechází po jeho kanceláři. Měli spolu opět ,,sezení“, což od doby, kdy se jejich vztah změnil na partnerský, znamenalo, že si spolu povídali o všem možném, nebo se jen objímali a líbali.

Dnes však Will nebyl ve své kůži a Hannibal se obával, co mohlo Willa tak vyvést z míry.

,,Děje se něco, Wille?ˮ zeptal se opatrně.

,,Včera mi přišel dopis.ˮ odpověděl Will a konečně se zastavil u okna.

,,Bylo v něm něco nepříjemného?ˮ

,,Ne nepříjemného, spíš nečekaného.ˮ

,,A to co, mohu-li se zeptat?ˮ

,,Tetička a strýček chtějí, abychom k nim přijeli na vánoční svátky.ˮ

,,My?ˮ podíval se Hannibal překvapeně na Willa.

,,Ano, vědí o nás. Pravděpodobně jim to řekl Mycroft.ˮ

,,Mycroft?ˮ

,,Jejich syn.ˮ

,,Aha, ty k nim nechceš jet na Vánoce, Wille?ˮ

,,Připadám si tam vždy jako vetřelec.ˮ

,,Jsou tvoje rodina, takto bys neměl přemýšlet.ˮ

Will si opět povzdychl a otočil se k Hannibalovi. Musel mu říct všechno, jestli chtěl jeho pochopení.

,,Potom, co má matka umřela, a otec se upil k smrti, si mě k sobě vzala sestra mojí matky. Adoptovali mě a odvezli si mě s sebou do Anglie. Celou dobu se ke mně chovali jako k vlastnímu. Jenže sami měli tři syny a já si vždy připadal, že tam nepatřím. Oni jsou jiní než ostatní lidé.ˮ

Hannibal se zvedl z křesla a popošel k Willovi. Přitáhl si ho do náruče a pohladil ho po zádech.

,,I my dva jsme jiní. Jsme si jistý, že tě rádi uvítají u sebe doma. A já s tebou rád pojedu.ˮ

,,Opravdu? To nemusíš, jestli nechceš. Nechci ti ničit, tvé plány.ˮ

,,Toto není žádné ničení plánů. Víš, že jsi pro mě tím nejdůležitějším na světě a Vánoce chci oslavit s tebou, kdekoli.ˮ

,,Děkuji.ˮ šeptl tiše Will a položil svou hlavu na Hannibalovu hruď. Hannibal si ho přitiskl blíž k sobě a něžně jej hladil po vlasech.

,,Můžu mít prosbu?ˮ ozval se po chvilce Will.

,,Cokoliv.ˮ

,,Až tam přijedeme, prosím, snaž se mít s mými bratry trpělivost a pokus se je nezabít.ˮ

,,Nemohl bych zabít někoho z tvé rodiny.ˮ odporoval Hannibal.

,,To si jenom myslíš.ˮ ušklíbl se Will. ,,Mí tři bratři, Mycroft, Sherlock a Quillan, jsou géniové. Mycroft má tendenci špehovat lidi a unášet je. Pracuje pro britskou vládu, i když v podstatě on je britská vláda. Je neskutečně inteligentní a při jednom pohledu na tebe o tobě dokáže všechno říct. Sherlock je konzultující detektiv, je taky hrozně chytrý a taky dokáže číst lidi. V lednici uchovává části lidských těl.ˮ

Hannibalovy oči se zableskly sympatií.

,,Toho budu mít rád.ˮ

,,Jenže on je nejí, on na nich pouze experimentuje.ˮ

,,Jaká to škoda.ˮ

Will ignoroval komentář svého partnera a raději pokračoval v představování svých bratrů.

,,Rád experimentuje. Je tvrdohlavý a taky hodně neslušný, jestli tě někdo dokáže naštvat, pak to bude on.ˮ

,,Jsem si jistý, že to nebude tak hrozné.ˮ

,,Aby ses nedivil. A nakonec Quillan, je mladší než já. Je to strašný šílenec do počítačů. Ani já ani on nedokážeme číst lidi. Rozumíme lidským pocitům, ale nejsme společenští. Naše rodina je divná.ˮ    

,,Ať je to jakkoli, slibuju, že tam pro tebe budu.ˮ

,,Děkuji.ˮ

,,Pro tebe všechno, drahý.ˮ

…

Když se James vrátil z nákupu domů, Q stále pracoval na svém počítači. James se snažil nežárlit, ale někdy to bylo opravdu těžké, když Q většinu času věnoval svému počítači než jemu.

Položil nákup do kuchyně a posadil si v obýváku vedle Q. Políbil ho do vlasů a vytáhl z kapsy obálku, která ležela ve schránce.

,,Něco ti přišlo, lásko.ˮ

Q odtrhl oči od monitoru a rychle přejel pohledem po obálce.

,,A sakra.ˮ zaklel tiše Q a odložil laptop stranou. Převzal od Jamese obálku a okamžitě ji otevřel.

Drahý Quillane,

Rádi bychom, abys i se svým přítelem přijel na Vánoce domů. Tvé matce se stýská po svých malých chlapečcích a já jí chci nějak potěšit. Přijeď prosím. Děkuji.

S láskou, Siger Holmes.

 

,,Kruci, takže tohle budou zase rodinné Vánoce. Zase chtějí, abychom si s bratry hráli na šťastnou rodinku.ˮ stěžoval si pro sebe Q.

,,Bratry? Ty máš bratry?ˮ podíval se překvapeně James.

,,Ano. ˮ

,,A kdy jsi mi o nich hodlal říct.ˮ

,,Pravděpodobně nikdy, moc spolu nevycházíme a každou chvíli máme chuť se navzájem zavraždit.ˮ

,,Teď přeháníš.ˮ

,,Ne.ˮ Q se zcela vážně podíval na Jamese, až z toho Jamesovi sklaplo. ,,Ale tentokrát se mnou pojedeš taky, tak se nemusím bát, že se mě budou snažit oddělat ve spánku.ˮ usmál se spokojeně Q a odešel do kuchyně.

,,Kruci, do čeho se to chci sakra přiženit?ˮ pomyslel si James zhrozeně.