Deštníky

Věnováno: Nicolette Snow

Mycroft s sebou nosil deštníky vždycky y téměř všude. Všechny vždycky zajímalo, jestli v nich ukrývá zbraně, nebo jsou to jen nevinné deštníky držené v zajetí Mycrofta Holmese.

Gregory nebyl výjimkou, zajímalo ho, co jeho přítel ukrývá. Jednoho večera dostal příležitost to prozkoumat. Svého rozhodnutí však později litoval.

…

Poté co Mycrofta utahal jejich milováním ke spánku, převaloval se v posteli neschopen usnout. Když tu se náhle v jeho hlavě opět přehrála konverzace, kterou měl toho dopoledne se Sally.

,,Vsadím se, že v těch deštnících má samopaly. Proč by si je jinak bral s sebou v červenci ven?”

,,Ne, jen je vždycky připravený.”

,,Blbost, sám tomu nevěříš, Gregu.”

A Greg tomu nevěřil.

Opatrně se vymotal z postele a odešel z ložnice. Namířil si to ke dveřím na konci chodby, za kterými se skrývala Mycroftova šatna.

S hlubokým nádechem je otevřel a vešel dovnitř. Bylo tu všechno, obleky, kabáty, trička, rifle, boty. Na jedné zdi byly pověšeny deštníky, bylo jich tam asi deset. Každý byl jiné bravy s jiným vzorem. Greg je začal pomalu prozkoumávat.

Málem dostal infarkt, když zjistil, že v každém z nich se ukrývá nůž nebo malá zbraň. Vrátil vše na své původní místo a spěšně se vrátil do ložnice. Vklouzl pod přikrývky a Mycroft se k němu okamžitě přitulil.

,,Kde jsi byl?” zeptal se unaveně.

,,Na záchodě drahý. Spi dál.”

Mycroft přikývl a za chvíli opět nevnímal. Greg si povzdechl, možná je na čase, aby mu někdo řekl, co přesně jeho milenec dělá.