Gauti išdorotus

Jack vešel do laboratoře, jen aby našel jeho tým, jak o něčem zapáleně diskutují. Will stále vedle nich a občas se i do debaty zapojil. Jack byl rád, že se Will zapojuje do společnosti. Od začátku jeho terapie s doktorem Lecterem začal dělat malé pokroky, které ale byly jasně znát. S pocitem, že se Willovi daří líp, se mu každý den dobře spalo.

,,Zjistili jste něco?ˮ zeptal se.

,,Vrah rozhodně není chirurg. Krk nebyl rozřezán velmi přesně, i tak nevypadá na začátečníka. Rozhodně bych souhlasil s tím, že je výrobcem nástrojů. Byl opatrný a měl rukavice, nenechal na oběti jedinou stopu,ˮ řekl Brian.

,,V krvi byly stopy po drogách. Oběť nejprve uškrtil, teprve až poté z ní udělal toto,ˮ řekl Jimmy.

,,Měli bychom prohledat všechny hudební obchody. Výběr bych zúžil na ty, které prodávají vlastnoručně vyrobené nástroje,ˮ řekl Will.

,,Dobře, souhlasím,ˮ přikývl Jack. ,,Beverly, najdi nám prosím všechny obchody. Zítra je všechny projdeme. Wille, rád bych, abys nám pomohl.ˮ

,,Fajn,ˮ souhlasil Will.

,,V tom případě je rozhodnuto. Jimmy a Briane, snažte se ještě něco najít. Wille, zítra se dostav, přidělím ti policisty. Máte rozchod.ˮ

Jack odešel a oni zůstali v laboratoři zase sami.

,,Dobře, chlapci, jdu pracovat. Ahoj, Wille!ˮ rozloučila se Beverly.

,,Ahoj, Beverly!ˮ

,,Já jdu taky, zítra,ˮ kývl Will na Jimmyho a Briana.

,,Měj se!ˮ pozdravili ho oba.

Will se s úsměvem otočil. Moc dobře viděl, jak ti dva okamžitě spojili své ruce. Will Jimmyho, Briana a Beverly považoval za své přátele. Byl opravdu rád, že Jimmy a Brian jsou spolu. Už předtím si všiml jejich pohledů a tušil, že spolu něco budou mít, i tak byl rád, že se jeho předtuchy potvrdily.

Odešel z budovy ven a šel ke svému autu, když v tom mu v kapse zavibroval mobil.

Zítřejší představení bylo zrušeno a přesunuto na dnešek. Je v pořádku, když si naši schůzku uděláme dneska? Pokud ano, o půl sedmé tě vyzvednu.

Will se usmál a okamžitě odepsal.

Hodí se mi to. Už se těším. Nějaké speciální požadavky na to, co bych si měl obléct?

Za chvíli mu přišla odpověď.

Ne, jen si ohol tu příšernost z tváře.

Rozkaz :)

Přestaň na mě používat ty usměvavé tváře, Williame Grahame.

Nebo co, naplácáš mi na zadek? :D

Udělám mnohem víc.

Už se nemůžu dočkat :)

Will s úsměvem vstoupil do auta a odjel domů. Na dnešní večer se musí připravit.

…

Když Will přijel domů, pustli své psy ven, aby se mohli jít proběhnout. Zatím co před domem vesele skotačili, on jim nalil čistou vodu a misky jim naplnil granulemi. Poté se vydal do své ložnice a ze skříně vyndal oblek, který pro něj nechal Hannibal ušít. Byl jednoduchý, černý, ale Will v něm i přesto vypadal neodolatelně. Tedy tak to aspoň Hannibal říkal. Buďme ale upřímní, Hannibal by mu řekl, že vypadá skvěle ve všem, nejlepší ovšem je, když je nahý.

Will se svlékl a vešel do sprchy, kde na sebe spustil proud horké vody. Zavřel oči a relaxoval. Po chvilce vzal šampon a nanesl si ho na vlasy. Chvíli počkal, než šampon opět smyl. Dále si vzal sprchový gel, který si rozetřel po celém těle. Chtěl se dnes pro Hannibala opravdu důkladně připravit, proto také v koupelně strávil více než půl hodiny. Smyl ze sebe i sprchový gel a vypnul sprchu. Obmotal si kolem pasu ručník a přešel k umyvadlu.

Z poličky vedle něj vytáhnul pěnu na holení a holicí strojek. Věděl, že Hannibal opravdu miluje, když je oholený a jeho brada a tváře jsou krásně jemné. S povzdychem si nanesl pěnu na tvář a, jak by řekl Hannibal, začal se zbavovat té příšernosti na své tváři. Když byl hotový, vyšel z koupelny.

,,Krásnější pohled jsem v životě neviděl,ˮ podotknul někdo a Will se překvapeně otočil. Na jeho posteli ležel na břiše Hannibal a na tváři měl svůj nejvíce potěšený výraz.

,,Co tu děláš? Málem jsem z tebe dostal infarkt.ˮ

,,Omlouvám se.ˮ Hannibal vstal a přešel k Willovi. Jemně si ho přitáhnul do náručí a tváří se otřel o Willovu. ,,Hm, slíbil jsem si, že si tě sám obleču.ˮ

,,Ne že bys to musel konzultovat se mnou,ˮ protočil Will oči.

Hannibal se jen usmál a políbil ho. Poukázal na dveře Willovy skříně, na které byly zavěšeny dva černé vaky na oblečení.

,,Jsou v nich obleky. Chtěl jsem tě vidět v tom tmavě šedém, ale myslím, že ho necháme na jinou příležitost. Přeci jen v tom černém vypadáš překrásně.ˮ

,,Ty si prostě všechno musíš dělat po svém, že?ˮ zavrtěl Will hlavou.

,,A právě proto mě tak miluješ.ˮ

,,Ne, za mou lásku může tvoje jídlo.ˮ

,,Oh, Wille, právě jsi zranil mé city.ˮ

,,Opravdu? Co s tím tedy uděláš?ˮ

Hannibal ho shodil na postel a obkročmo si na něj sedl, zatím co Willovi držel ruce za hlavou.

,,Tvé jediné štěstí je, že nemáme tolik času, jinak bys dneska pěkně kulhal,ˮ zašeptal Willovi do ucha a olízl jej. ,,Až přijdeme dnes večer ke mně domů, ošukám tě tak tvrdě, že se zítra ani nepohneš.ˮ

Will samovolně nadzvedl boky a snažil se otřít o Hannibalovo tělo. Hannibal se jen zasmál.

,,Trpělivost, drahý. Do večera času dost.ˮ

Slezl z Willa a vzal černý oblek, který si už Will připravil.

,,Je na čase tě obléct a vyzdobit, má lásko.ˮ

Will ze sebe provokativně sundal své jediné oblečení. Hannibalovy oči okamžitě zamířily do jeho klína. Pak se ovšem vrátily zpět k jeho tváři.

,,Nejprve práce, pak zábava.ˮ

Will si povzdychnul, ale z postele nevstal. Hannibal mezitím vytáhnul ze šuplíku spodní prádlo a tmavé ponožky. Přesunul se opět k Willově posteli.

,,Šup, šup, Wille,ˮ popohnal svého milence a jen tak pro své potěšení ho lehce plácnul po zadku.

Will se nedobrovolně postavil a začal se oblékat. Hannibal vzal bílou košili, kterou koupil speciálně pro tuto příležitost. Oblékl ji Willovi a pak ji pomalu začal zapínat. Když byla košile na svém místě, pomohl Willovi do kalhot. Upravil jej a kolem krku mu uvázal motýlka. Stačilo ještě navléct sako a jeho výtvor byl skoro hotový.

Hannibal odešel do koupelny pro hřeben a trochu učesal Willovy vlasy.

,,Přísahám bohu, že jestli mi do vlasů dáš nějaký gel, rozbiju ti hubu,ˮ vyhrožoval Will.

,,Neměj strach, lásko.ˮ

Dodělal poslední úpravy a poodstoupil, aby si mohl prohlédnout svůj výtvor. Nemohl být spokojenější. Will vypadal překrásně. Byl si jistý, že dnes sklidí mnoho žárlivých pohledů. Nevadilo mu to. Will byl jeho, stejně jako on byl Willův.

,,Spokojený?ˮ zeptal se Will.

,,Jsi perfektní.ˮ

,,Když jsi mě oblékl, mám teď obléct já tebe?ˮ

,,Je to spravedlivé.ˮ

Will se ušklíbl a pomalu začal zbavovat Hannibala oblečení, které měl nyní na sobě.

..............................................

Překlad (by Google):

Gauti išdorotus = Oblékání