Gerbėjas

07.09.2014 13:29

,,Vraždy Chesapeakského rozparovače jsou velmi unikátní, ale čas od času se objeví někdo, kdo se snaží jeho vraždy kopírovat. Tyto vraždy jsou však jednoduché k rozpoznání. Chesapeakský rozparovač si ze svých obětí vždy vezme nějakou trofej, orgány. Jeho řezy jsou chirurgicky přesné a oběti jsou nakonec naaranžovány, jak by někteří mohli tvrdit, jako umělecká díla. Nevraždí v pravidelných intervalech. Nikdo neví, kdy opět udeří. Naopak napodobitelé nemají tak přesnou ruku a zanechávají za sebou příliš stop.ˮ

Will s vášní povídal o Chesapeakském rozparovači. Jeho milenec byl úžasný ve všem, co dělal, ve vraždění byl však přímo excelentní. Co ale nikdo nevěděl, bylo, že i on sám byl částečně Chesapeakský rozparovač. Pomáhal Hannibalovi jeho oběti zabít, několikrát dokonce vyňal orgány z těla oběti. A párkrát zabil úplně sám bez jakékoli Hannibalovy pomoci.

Hannibal ho trénoval, a proto nyní dokázal řezat s takovou přesností, že se jeho práce nedala rozpoznat od Hannibalovy. Obdivoval práci svého milence a byl hrdý, že může být její součástí.

Jeho studentům se práce jeho milence zřejmě moc nelíbila. Všichni vypadali zděšeně, vystrašeně a pár z nich zřejmě bojovalo s tím, aby v sobě udrželo snídani.
,,Jak už jsem říkal. Policie jej do dneška nedopadla. Nikdo neví, kdo to je, proč vraždí ani jak si své oběti vybírá. Všichni vědí jen jedno, je nebezpečný.ˮ

Will na sobě cítil ten známý pronikavý pohled, kterým ho obdarovával jen jediný člověk na celém světě. Vzhlédl a setkal se s pohledem jeho milence, který stál opřený o horní vchod. Hannibal ho očima vyzýval, aby co nejrychleji ukončil hodinu a věnoval se raději jemu.

Opět obrátil pozornost ke svým studentům a přemýšlel, co jim zadat za úkol.
,,Do příští hodiny chci, abyste sestavili jeho profil a zamysleli se nad jeho motivy. Máte volno.ˮ

Všichni se sbalili a pomalu odcházeli ven z učebny. Ani jeden z nich si naštěstí nevšiml Lectera. Když se místnost vyprázdnila, Hannibal sešel k němu a uvěznil ho ve svém náručí.

,,Zbožňuju, když o mně učíš. Je tak krásné, když mě někdo obdivuje. Zvláště, když má ten někdo na sobě tak překrásný oblek.ˮ
,,Parchante,ˮ zavrčel Will. Věděl, že Hannibalova přítomnost má nějaký důvod a to nejen, aby si poslechl, jak moc je nebezpečný. Samozřejmě, že Hannibala vzrušovalo, když o něm Will mluvil. Už několikrát takto stál v učebně a poté, co Will ukončil hodinu, vrhl se na něj jako zvíře. Zdálo se, že i dneska k tomu dojde.

,,Koho jsi zabil?ˮ zeptal se Will.
,,Nikoho, proč?ˮ
,,Lžeš, takhle nadržený jsi pouze po dobré vraždě, anebo když se ti zdá, že se mě někdo od tebe pokouší ukrást.ˮ
,,Nemůžeš se divit, když někteří tví studenti vypadají, jako by si tě chtěli vzít přímo v tvé učebně. Ani jeden z nich nemají potuchu, kolikrát jsem to udělal.ˮ
Hannibal fouknul na Willovo ucho. Will se otřásl.
,,Koho jsi zabil? Nebo bych se měl zeptat: Kdo bude naše večeře?ˮ
,,Někteří pacienti umějí být tak neslušní.ˮ

Will měl co dělat, aby neprotočil oči. Všichni si mysleli, jak je Chesapeakský rozparovač nebezpečný. Nikdo nevěděl, podle čeho si vybírá své oběti, protože spolu neměli absolutně nic společného. Will by chtěl opravdu vidět jejich výraz, kdyby se dozvěděli, že jejich rozparovač zabíjí jen kvůli tomu, že se někdo chová neslušně a neomluví se.

,,Vážně? Povídej mi o tom.ˮ
Hannibal se ušklíbnul a vzal Willa do náručí. Posadil jej na stůl a rozepnul mu poklopec. Jeho teplá dlaň se vloupala do Willových kalhot a Will lehce zavzdychal.
,,Byl to muž jen o něco starší než ty,ˮ začal Hannibal s vypravováním, zatímco pomalu přejížděl svou dlaní po Willově tvrdém penisu.,,Začal mi vyčítat, že kvůli mé terapii se s ním rozvedla jeho manželka, kterou mimochodem už dlouho týral. Snažil se mě udeřit. Vzal jsem jeho paži a zkroutil mu ji za zády. Bránil se a snažil se vysvobodit. Hloupý to člověk, myslel si, že má šanci mě porazit. Vykloubil jsem mu rameno a kopnul ho do břicha. Byl tak slabý, že už se nedokázal znovu postavit. I přesto však neustále mluvil a nadával. Udeřil jsem ho, aby upadl do bezvědomí a odvezl ho k nám domů.ˮ

Will sténal. Věděl, že nebylo úplně normální vyžívat se nad tím, jak jeho milenec zabíjel lidi, ale nemohl si pomoci. Zbožňoval Hannibala, miloval ho. Miloval způsob, jakým zabíjel své oběti. Miloval na něm úplně všechno. A navíc, kdo by dokázal odolat tomu přízvuku?

,,Odnesl jsem ho do sklepa a připoutal ho ke stolu. Počkal jsem, až se probudí. Byla by obrovská škoda ho zabít před hlavním chodem. Škoda, že jsi tam nebyl se mnou. Ten jeho výraz, když se probudil, byl k nezaplacení. Snažil se dostat z pout, ale nedokázal to. Nicméně to po chvíli vzdal a já se k němu přiblížil s nožem v ruce. Byl vystrašený jako malé dítě. Byl hodně sprostý, vyříznul jsem mu jazyk. Muselo to být hodně bolestivé bez jakýchkoli anestetik. Křičel, plakal, ale nebylo mu to platné.ˮ
,,Sadistický hajzle,ˮ zaklel Will.
,,Miluješ to.ˮ
,,Víc, než bych měl.ˮ

Hannibal z něho serval kalhoty i se spodním prádlem. Zima obalila celou spodní část jeho těla. Byla ovšem okamžitě zažehnána, když se Hannibal vklínil mezi jeho nohy a začal je hladit. Přitom se vyhýbal místu, kde ho Will potřeboval nejvíc.

,,Poté, co jsem vyříznul jeho jazyk, jsem ho rozříznul od krku po břicho. Docházelo nám maso, tak jsem z něj vyňal všechno, co ti chutná.ˮ
,,Jsi tak pozorný,ˮ protočil Will oči.
,,Pro tebe vždycky, mano meilė.ˮ
Hannibal zabořil své zuby do Willova krku a jeho ústa ochutnala tu sladkou krev, která kolovala v těle jeho milence.
,,Aš tave myliu, mano brangiausia, mano Will.ˮ
,,A já tebe, Hannibale.ˮ

Hannibalovo srdce začalo tlouci rychleji, přímo se rozzářilo nad Willovými slovy. Rychle si rozepnul vlastní kalhoty a vnikl do roztouženého Willa. Will byl stále ještě roztažený z velkého počtu jejich včerejších milování. Pohyboval se rychle. Už od chvíle, kdy se skalpelem dotkl těla toho neslušného pitomce, který zničil jeho poklidné ráno, netoužil po ničem jiném, než být uvnitř svého milence a povědět mu o jeho překrásné vraždě.

,,Poté, co jsem z něj vyňal téměř všechny orgány, zašil jsem ho. Nakonec jsem jeho tělo nabodnul na paroží a vystavil ho uprostřed lesa. Jsme si jistý, že ho brzy najdou,ˮ šeptal Hannibal Willovi do ucha, zatímco Will plul na vlnách slasti.

Miloval, když Hannibal mluvil při jejich milování. Jeho krásný hlas ho obaloval jako samet a donutil ho křičet slastí ještě dřív, než se ho vůbec Hannibal dotknul. Měl obrovskou úchylku pro Hannibalův hlas. Byl si jistý, že Hannibal to ví. Taky toho rád využíval, aby si ho co nejvíce podrobil. Ne že by Will kdy protestoval.

Hannibal ho pevně uchopil za boky a bral si ho jako hladové zvíře, které dostalo po dlouhé době najíst. Will se prohnul v zádech a začal se pohybovat proti němu. Věnovali se jen jeden druhému, takže si nevšímali věcí, které postupně padaly z Willova stolu.

Celou učebnou se linuly jejich společné vzdechy, stačilo, aby se někdo jen postavil ke dveřím a ihned by mu bylo jasné, co se uvnitř děje. Oba byli nadmíru vzrušení a to nejen kvůli vraždě, kterou Hannibal před chvílí vykonal. Dveře do učebny byly stále otevřené. Každou chvíli sem mohl někdo vejít. Ať už nějaký žák proto, že si tu něco zapomněl, nebo nějaký jiný učitel, který od Willa něco potřeboval.

Milovali se tady už několikrát a zatím je nikdo nepřichytil. Pokoušeli štěstí víc, než by měli. Will doufal, že jim to vydrží. Zaryl své nehty do Hannibalových zad. Celé jeho tělo se třáslo vzrušením a zoufale toužilo po vyvrcholení. Hannibal spojil jejich rty v jedny a obmotal svou dlaň kolem Willovy erekce. Stačilo pár přírazů a Will vyvrcholil.

,,Hannibale!ˮ vykřikl a jeho nehty se zaryly ještě hlouběji do Hannibalovy kůže. Hannibal zavrčel a nemilosrdně do něj pronikal, dokud nedosáhl vlastního vyvrcholení.
,,Williame,ˮ vzdychl měkce a svalil se na Willovo tělo. Will ho objal a přitiskl k němu své tělo. Vydýchávali se a adrenalin v jejich tělech se také pomalu vracel k normálu. Will slyšel, jak jejich srdce začala bít ve stejném rytmu, jako kdyby k sobě byla spojená. Oba je to uklidňovalo.

Hannibal naposledy sladce políbil Willa, než z něj opatrně vystoupil. Will sáhl do svého šuplíku a vytáhl odtud papírové kapesníky. Už od začátku jejich vztahu zjistil, že to bude velmi praktické a užitečné, vzhledem k Hannibalovým chutím.

Dali do pořádku nejen sebe, ale i stůl, který jim kolikrát posloužil místo postele.
,,Přijdeš dnes večer, drahý?ˮ zeptal se Hannibal.
,,Ne, musím se dnes večer postarat o psy. Příliš je zanedbávám,ˮ odpověděl Will.
,,Psi dostali přednost přede mnou, to je opravdu špatné.ˮ
,,Celý tento týden jsi dostával přednost ty. A přísahám, Hannibale, jestli jeden jediný pes zmizí nebo umře, useknu ti tohle,ˮ pohrozil Will a tvrdě uchopil Hannibalův penis.
,,Máš jediné štěstí, že tě tak miluju, jinak bys už dávno skončil na mém talíři.ˮ
,,Místo toho jsem skončil v tvé posteli.ˮ
,,Nějaké námitky?ˮ zeptal se Hannibal s pozdviženým obočím.
,,Ani v nejmenším,ˮ odpověděl Will a ještě jednou ho políbil.
...............

Překlad (by Google):

Gerbėjas = Obdivovatel
Mano meilė = Můj milovaný
Aš tave myliu, mano brangiausia, mano Will = Miluji tě, můj nejdražší, můj Wille