Kūrėjas

07.09.2014 16:01

Viděl, cítil krev. Byla všude, na zemi, na jeho oblečení, kapky létaly vzduchem. A uprostřed toho všeho ležel Will. Od krku po břicho byl rozříznutý a orgány mu trčely z těla ven. Jack jen pozoroval scénu před sebou. Nedokázal se pohnout.
U Willa se objevil nějaký muž v plášti.
,,Chceš mě dostat? To si tedy opravdu věříš. Vybral sis vojáka, který mě má za tebe najít. Nakonec ale stejně skončí takto.ˮ
Jeho noční můra, Chesapeakský rozparovač, se sklonil a začal lízat Willovu krev.
,,Ne!ˮ vykřikl, ale k ničemu to nebylo.

Jack se s trhnutím probudil. Unaveně si povzdychnul a protřel si oči. Chesapeakský rozparovač ho pronásledoval už i ve snech. Podíval se vedle sebe na Bellu, která stále tiše spala. Usmál se a pohladil ji po vlasech. Byl rád, že ji nevzbudil.

Noční můry o jeho nepříteli se mu zdávaly poslední dobou čím dál častěji. Nevěděl proč, jestli to bylo kvůli tomu, že ho brzy chytí, nebo že rozparovač chytí jeho. Upřímně doufal v to první. Chtěl rozparovače chytit a poslat za mříže. Netoužil se stát jeho obětí. Udělá všechno proto, aby toho parchanta chytil.

Přitáhl si k sobě Bellu a vdechl její vůni. Chytí Chesapeakského rozparovače a vynahradí jí všechny chvíle, které místo s ní strávil ve své kanceláři skloněný nad složkou papírů a krvavých obrázků.

,,Přísahám, že pro tebe opět udělám na zemi bezpečné místo pro nás,ˮ zašeptal a políbil ji do vlasů. Po chvíli se opět ponořil do svých snů. Tentokrát těch bez krve.

Will spokojeně seděl v Hannibalově klíně, zatím co ho starší muž krmil svými delikatesami. Hannibal mu do úst vložil další lžičku plnou jídla a Will ji s plně otevřenými ústy vděčně přijal. Obtočil kolem ní své rty a se zasténáním si vychutnával výjimečnou chuť Hannibalových pokrmů.

Kousek se mu zachytil na rtu. Hannibal neváhal a pozvedl Willův obličej. Olízl jeho rty a pak se jazykem probojoval mezi ně. Will mu zasténal do úst a objal jej. Po chvilce se však odtáhl.

,,Jestli budeme pokračovat, skončíme zase u sexu a já se zase nenajím,ˮ řekl Will.
,,Nějaký panovačný, drahý,ˮ usmál se Hannibal.
,,Musí existovat někdo, kdo ti nedá cokoli, co chceš.ˮ
,,Ale, Wille, vždycky mi dáš, co chci.ˮ
,,Ne bez menšího boje, nechci tě moc rozmazlovat.ˮ
,,Dal jsi mi sebe, rozmazlil jsi mě tím víc než dost.ˮ
,,Romantiku,ˮ povzdychl si Will a věnoval mu rychlý polibek. Kdykoli mu Hannibal začal říkat romantické věci, Will byl bezbranný, nedokázal mu za žádnou cenu odolat.
,,Přiznej se, miluješ to.ˮ
,,Víš, že ano. Taky to proti mně rád používáš.ˮ

Hannibal neodpověděl, ale úšklebek na jeho tváři mluvil za vše.

,,Oh, ty starý bastarde.ˮ
,,Ještě jednou mě nazveš starým, Williame, a naplácám ti vařečkou.ˮ
,,Oh, ano, prosím!ˮ zamrkal Will a Hannibal protočil oči. Jeho milenec byl někdy tak dětinský. S povzdechem vložil do Willových úst další kousek jídla.
,,Víš, že dnes máme naše první sezení?ˮ
,,Opravdu už dnes? Co budeme dělat?ˮ
,,Cokoli chceš, drahý.ˮ

Will se chvíli rozmýšlel.

,,Mohli bychom jít na lov.ˮ
,,Rád bych, ale raději bychom to měli nechat na později. Přeci jen hrozí nebezpečí, že se na nás přijede podívat strýček Jack.ˮ
,,Strýček Jack? Opravdu?ˮ zasmál se Will. Jeho milenec měl někdy až příšerný smysl pro humor. ,,Začínám přemýšlet, jestli opravdu nemáš nějakou úchylku, tatínku.ˮ

Hannibal protočil oči nad chováním svého mladého milence. Kdyby Will nebyl jeho milenec, už by dávno skončil na jeho talíři politý sladkou omáčkou.

,,Někdy mám obrovskou chuť tě zabít, Williame,ˮ zavrčel.
,,Promiň, cože jsi to řekl?ˮ hrál hloupého Will. ,,Říkal jsi zabít nebo ohnout o nejbližší nábytek. Je v tom totiž podstatný rozdíl.ˮ
Hannibal si jen povzdychl. Věděl, že když byl Will ve skvělé náladě, otravovat ho byla Willova priorita.
,,Dojez svou snídani, Williame. Poté se můžeme jít osprchovat.ˮ
,,Dostanu odměnu, když budu poslušný?ˮ zeptal se Will a svůdně zamrkal.
,,To záleží.ˮ
,,To záleží na?ˮ
,,Jestli se mnou půjdeš tento pátek na operu.ˮ
,,Nech mě hádat, ty starý rašple ti neustále dohazují své potomky a ty už se jich chceš jednou pro vždy zbavit.ˮ
,,Až na ten neslušný jazyk ano.ˮ
,,Vyzdobíš si mě a pak se budeš vytahovat se svým výtvorem?ˮ
,,To přesně mám v plánu.ˮ
,,Co když nás někdo uvidí a napráská nás Jackovi?ˮ
,,Dřív než stačí něco říct, jeho nebo její jazyk bude už dávno venku.ˮ

Will si olízl rty. Slyšet Hannibala mluvit o smrti, o vraždách, lidských orgánech, bylo zatraceně sexy. Přitáhl si ho blíž a vášnivě jej políbil. Když se po chvíli odtáhl, vyšlo z jeho rtů jediné slovo: ,,Ano.ˮ

,,Nechám ti ušít nový oblek. Mohl by sis k němu vzít ty diamantové manžetové knoflíčky.ˮ
,,Až příliš mě rozmazluješ,ˮ řekl Will a políbil koutek Hannibalových rtů.
,,Chodíš se mnou lovit, miluješ se se mnou v krvi, vidíš svět mýma očima. Rozmazluješ mě víc než já tebe,ˮ usmál se Hannibal a prstem přejel po Willových rtech.
,,Každý génius potřebuje publikum. Vybral sis mě, protože dokážu cítit jako ty a přitom být sám sebou.ˮ
,,Začínáš mě psychoanalyzovat, drahý?ˮ
,,Možná?ˮ ušklíbl se Will a Hannibal na to odpověděl jen jemným polibkem.
,,Být po tvém boku je to nejlepší, co se mi mohlo přihodit.ˮ
,,Cítím to naprosto stejně, tatínku.ˮ
,,Myslím, že se půjdu vysprchovat sám.ˮ
,,Ať tě to ani nenapadne, Lectere. Teď mě pěkně vezmeš do koupelny a donutíš mě křičet.ˮ
,,Jak si přeješ, drahý.ˮ

Jack stál v laboratoři a poslouchal, co jeho tým zjistil o nejnovějším místě činu rozparovače.

,,Na místě činu nebyly nalezeny žádné otisky. Opět po sobě důsledně uklidil. Je až neuvěřitelné, jak moc je důsledný ve své práci,ˮ sděloval Zeller výsledky.
,,Jednou udělá chybu,ˮ řekl Jack a tvrdě si za tím stál. Rozparovač někdy udělá chybu. A až ji udělá, Jack tu bude, aby ho dostal. ,,Musíme nechat Willa, aby se na vše podíval. Snad bude schopen nám říct více. Až příliš dlouho se hrabeme v případech rozparovače, nový pohled nám snad pomůže.ˮ

Sotva to Jack dořekl, začal mu zvonit mobil. Okamžitě hovor přijal.
,,Crawford.ˮ
,,Našli jsme další tělo. Vypadá to na Chesapeakského rozparovače.ˮ
,,Pošlete mi adresu, hned tam budeme.ˮ
,,Ano, pane.ˮ
Jack zavěsil a podíval se na svůj tým.
,,Máme další tělo. Sbalte si věci, vyrážíme.ˮ
Jack ještě rychle napsal Willovi a vydal se do garáží k autu.

Hannibal, oděný pouze v županu, seděl na jeho obrovské posteli. Will měl hlavu položenou v jeho klíně a kromě ručníku kolem pasu na sobě nic neměl. Hannibal něco hledal na svém tabletu a jednou rukou procházel Willovy mokré vlasy. Will v tu chvíli nemohl být spokojenější. Jeho radost ale zničilo zapípání mobilu.

Neochotně se zvednul a z nočního stolku vzal svůj mobil.
,,Crawford?ˮ zeptal se Hannibal.
,,Ano. Že prý jde o novou vraždu Chesapeakského rozparovače. Na téhle adrese jsme ale nikoho nezabili.ˮ
,,Takže další chudák, který kopíruje naše umění,ˮ povzdychl si. Will se sklonil a políbil ho.
,,Zjistíme, o koho se jedná, a pak z něj můžeš udělat své vlastní umění v celé kráse.ˮ
,,Jen pokud mi pomůžeš.ˮ
,,To bych si nenechal ujít za nic na světě.ˮ

Ještě jednou se políbili a Will vstal neochotně z postele.

,,Doufám, že za tři hodiny budu zpátky.ˮ
,,Je mi jedno, jak dlouho to bude trvat. Chci jméno.ˮ
,,Pro tebe všechno, lásko,ˮ zamrkal Will a nechal ze sebe spadnout ručník.

Otevřel skříň a vyndal z ní své věci. Hannibal se jich snažil zbavit, ale když mu Will řekl, že se někdy můžou hodit, Hannibal mu jich pár nechal. Tajně však polovinu z nich vyměnil za dražší a lepší. Will si toho všiml, ale věděl, že nemá cenu s Hannibalem argumentovat o penězích.

Pomalu na sebe navlékal své oblečení a Hannibal ho upřeně pozoroval. Kdyby nebyl Hannibal tak naštvaný na toho kopíráka, povalil by ho zpět do peřin a nenechal ho odejít.

,,Později, zlato,ˮ zamrkal Will.
,,Později, drahý.ˮ

Will s posledním polibkem odešel a nechal Hannibala samotného.

O hodinu později stál Will u místa činu a v žilách mu vřela krev. Byla to přesná replika jejich posledního zločinu. Vzhledově skoro stejná oběť, stejná pozice těla, všechno bylo stejné. Jak se někdo opovažuje kopírovat jejich umění?!

Stál na louce vedle Crawforda a pozoroval, jak na stole uprostřed louky leží nahé tělo mrtvé ženy. Břicho rozříznuté, orgány vyňaty, ale ne líp, než jak by to udělal Hannibal.

,,Tak co?ˮ zeptal se ho Crawford.
,,Tohle není Chesapeakský rozparovač. Je to někdo jiný. Zdá se, že se snaží rozparovače zaujmout. Za tímto činem se neskrývá zlost k oběti, ale respekt k rozparovači.ˮ
,,Super, další psychopat,ˮ odfrkl si naštvaně Crawford.
,,Znovu už tímto způsobem nezabije. Chtěl na sebe jen upozornit. Dát najevo, že rozparovače obdivuje. Teď začne zabíjet ve svém vlastním stylu.ˮ
,,To jsme teď opravdu nepotřebovali. Dokážeš sestavit jeho profil?ˮ
,,Ano. Tedy jestli nechceš raději požádat doktora Lectera,ˮ odfrkl si naoko naštvaně Will.
,,Wille! Jen se ti snažím pomoci.ˮ
,,Lecterem mi moc nepomůžeš. Oba moc dobře víme, že nemám rád, když se mi někdo snaží dostat do hlavy.ˮ
,,I když tomu nevěříš, tak i doktor Lecter se ti snaží pomoc. Myslím, že si tě celkem oblíbil. Dokonce vaše sezení zvýšil na dvě v týdnu.ˮ
,,Nadržený zmetek,ˮ pomyslel si Will.
,,Byl bych rád, kdybyste spolu vycházeli. Bylo by to pro tebe lepší, Wille. Lecter ti může pomoci, ale jen když ho necháš.ˮ
,,Fajn,ˮ povzdychl si Will otráveně.
,,Díky. Teď se pustíme do profilu.ˮ
,,Dej mi chvíli o samotě.ˮ

Jack odešel a Will zavřel oči. Nemusel ani použít svou empatii, aby věděl, o co vrahovi šlo. Obdivoval jeho a Hannibala, respektoval je. Chtěl to samé od nich, respekt, úctu. TO se mu rozhodně nedostane.

Will věděl, že toho muže (protože to byl samozřejmě muž) musejí co nejdříve dostat. Může vědět, kdo se skrývá za identitou Chesapeakského rozparovače a to pro ně není bezpečné.

I přes vše, co kopírák chtěl, to jediné, co dostane, je smrt. O to už se Will postará.
...........................

Překlad (by Google):

Kūrėjas = Imitátor

Diskusní téma: Kūrėjas

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek