Medžioklė

Trvalo dva týdny, než kulhání naprosto odeznělo. Hannibal byl na lov naprosto připravený a příležitost se naskytla téměř okamžitě. Když nakupoval, narazil na muže, který obtěžoval prodavačku. Ochranka ho sice odvedla pryč, ale při cestě mu z kapsy vypadla peněženka. S peněženkou plnou dokladů, nebylo vůbec těžké muže vyhledat.

Hannibal počkal do jedenácti, než se vydal na cestu. Oblékl si svůj plastový oblek, sbalil své nářadí, chladící box a odjel k domu oběti. Před půl dvanáctou byl u cíle. Měl štěstí. V okolních domech se nesvítilo, zřejmě všichni spali. Vystoupil z auta, vzal si své věci a opatrně se vloupal do domu své budoucí oběti.

Nevšiml si auta, které ho celou dobu pronásledovalo.

…

Muže našel v obýváku. Ležel na pohovce a hlasitě chrápal. Po podlaze se válely prázdné lahve od piva. Měl zapnutou televizi, která měla zapnutý zvuk na maximum. Skvělé, aspoň ho nikdo neuslyší křičet, kdyby se náhodou vzbudil.

Otočil muže na záda a vytáhl skalpel. Rozřezal košili, a pak pomalu rozřezal jeho hruď. Muž ospale zamrkal očima.

,,Kdo kurva jste?!ˮ zeptal se.

,,Tvá smrt,ˮ ušklíbl se Hannibal a otevřel jeho hruď. Muž zakřičel bolestí, ale přes televizi ho nebylo skoro slyšet. ,,Nevyčerpával bych všechnu energii na křik. Přece jen toho máme na programu mnoho. Přemýšlím, co si vezmu. Plíce? Srdce? Žaludek? Nějaké nápady?ˮ

,,Psychopate! Pusť mě!ˮ

,,To nebylo pěkné oslovení,ˮ řekl Hannibal a skalpelem ho bodl do stehna.

Muž hlasitě zakřičel.

,,Zmrde!ˮ

Hannibal skalpelem otočil a zavrtával ho hlouběji. Jeho uši si vychutnávaly bolestné výkřiky.

Jak dlouho asi bude trvat, než to prase začne prosit o život?

Nechal skalpel, kde je, a zabořil ruce od jeho břicha. Důkladně si prohlédl všechny orgány. Jediné, co by se opravdu dalo sníst, bylo srdce. Povzdychl si a vytáhl skalpel.

,,Víš, měl bys za sebou zavírat dveře, nebo tě někdo přistihne při činu,ˮ ozvalo se a Hannibal sebou překvapeně trhnul. Ze stínů vylezl jeho drahý Will. Na sobě měl svůj vlastní plastový oblek, který dostal od Hannibala.

,,Oh, drahý, co tu děláš?ˮ zeptal se a stoupnul si, aby pořádně svého milence přivítal. Objal ho a políbil na čelo.

,,Řekl jsem si, že by bylo pěkné, tě zase jednou sledoval při práci,ˮ odpověděl Will.

Hannibal se usmál a políbil ho pořádně.

,,Proč jen pozorovat? Rád bych tě viděl, jak mu vyřízneš srdce,ˮ nabídl.

,,Ne. Dnešek je jen tvůj,ˮ odmítl ho Will.

,,Jak myslíš, lásko.ˮ

Hannibal se vrátil zpět ke své oběti. Pomalu mu začínal ničit žebra, aby se mohl dostat k srdci. Muž křičel bolestí a prosil o život.

,,Prosím! Prosím! Ne!ˮ

Ještě chvíli křičel, pak ale kvůli bolesti upadl do bezvědomí.

,,Škoda, myslel jsem si, že vydrží déle,ˮ povzdychl si Hannibal a pomocí svého lékařského vybavení si razil cestu k srdci.

Will svého milence pečlivě pozoroval. A byl zatraceně vzrušený. Vidět Hannibala zabíjet bylo stejné, jako vidět Hannibala vraždit. Měl opravdu co dělat, aby Hannibala nepovalil na zem. Od této myšlenky ho odváděla skutečnost, že by zde lehce mohli zanechat své DNA. On nechtěl skončit ve vězení, navíc s tím, že by se Hannibala nemohl dotknout.

Hannibal vyňal srdce a uložil ho do mrazicího boxu.

,,Co s ním uděláš?ˮ zeptal se Will a poukázal k oběti.

,,Uvidíš,ˮ zamrkal Hannibal.

Hannibal tělo posadil na pohovku. Odešel do kuchyně, než se vrátil s noži a vidličkami. Pomalu je začal zapichovat do těla.

,,Kde je obvyklá elegance?ˮ

,,Dneska mám sadistickou náladu.ˮ

,,Vždycky necháváš své oběti křičet.ˮ

,,A tebe taky.ˮ

Will protočil oči. Hannibal pokračoval ve své práci. Když byl hotov, vzal kousek papíru, který v domě naše a tužku. Byl čas nechat strýčkovi Jackovi vzkaz.

Jak je, Jacku? :)

,,Opravdu tam vidím smajlíka, nebo potřebuju brýle?ˮ

,,Ne, lásko. Opravdu tam je.ˮ

,,A mně za něj nadáváš!ˮ

,,Je to neslušné.ˮ

Will se nadechoval k obraně, ale nakonec jen vydechl.

,,Právě jsi vyhlásil Jackovi válku.ˮ

,,Kterou prohraje.ˮ

,,Egoisto.ˮ

,,Nemá šanci vyhrát proti nám dvěma.ˮ

,,Moc dobře víš, jak lehké je udělat chybu,ˮ řekl Will tentokrát velmi vážně.

Hannibal se k němu přiblížil a pohladil ho po rameni.

,,Dokud mám tebe za mými zády, abys mě chránil, ničeho se nebojím.ˮ

Will se natáhl a políbil ho.

,,Dokonči to, ať odtud můžeme vypadnout.ˮ

,,Cokoli si přeješ, lásko.ˮ

Hannibal si sbalil věci a lístek připíchl k hlavě oběti. Zkontroloval, jestli nezanechal stopy.

Spokojený se svou prácí s Willem odešel.

…

Každý svým autem se vrátili zpět do jeho domu. Vysvlékli se z plastových obleků. Hannibal uložil srdce do ledničky. Očistil své nářadí a box a uklidil je.

Bylo už pozdě večer, ale oba muži přetékali adrenalinem. Odklidili se do sprchy a navzájem se umyli. Věnovali si jemné dotyky a ještě jemnější polibky, dokud nebyli oba čistí a nevoněli úplně stejně.

Po dlouhé sprše se jen v ručníkách přesunuli do ložnice. Veškerá laskavost opadla a nahradila ji divoká vášeň. Will shodil Hannibala na postel a rychle si nad něj klekl. Prudce si ho přitáhl za vlasy a kousnul je do rtu. Hannibal zavrčel jako divoké zvíře a pevně chytil Willa za boky.

Will spokojeně zavzdychal. Po tomto toužil celý večer. Odhodil ručníky stranou a klínem se třel o Hannibalův. Hannibal velmi ochotně nadzvedával boky proti němu. Divoce proti sobě přiráželi, dokud Will nezatlačil Hannibalovy boky dolů.

,,Slíbil jsem ti to,ˮ řekl a bez jakékoli přípravy se napíchnul na Hannibalův penis.

,,Wille, oh bože.ˮ

Will se na něm začal rychle pohybovat a Hannibal zatínal prsty do jeho boků. Bylo jasné, že na nich budou obrovské modřiny. Ani jednomu to nevadilo.

,,Prašom, Will!ˮ křičel Hannibal bezmocně a přirážel proti němu. Šest dnů, co naposledy ochutnal teplo a těsnost Willova těla, co se naposledy zabořil do těla, které pro něj znamenalo tak mnoho.

,,Prašom! Prašom! Prašom!ˮ

,,Hannibale, bože, Hannibale!ˮ

Hannibal se s výkřikem udělal a Will ho jen o pár vteřin později následoval. Will se unaveně svalil na Hannibalovu hruď a snažil se utišit své splašené srdce. Hannibal zatím prsty procházel po jeho mokrých vlasech a namotával si je na své prsty.

,,Miluju tě,ˮ zašeptal.

,,A já tebe.ˮ

Hannibal ze sebe Willa něžně sundal a natáhl se pro deku, aby je oba přikryl. Will se k němu spokojeně přitulil.

,,Zítra budeš mít hodně práce.ˮ

,,To ano, ale Jack to bude mít ještě horší.ˮ

,,To má za všechna zničená rande.ˮ

,,Jestli tohle bylo za rande, pak radši ani nechci vědět, co dostane za všechna vyrušení při sexu,ˮ zasmál se Will.

,,Večeři,ˮ usmál se zlomyslně Hannibal a Will ho políbil.

,,Nazval bych ho chudákem, ale oba víme, jak moc dobře umíš vařit.ˮ

,,Ano, chudákem ho opravdu nazvat nemůžeme.ˮ

Will zívl a zavřel oči.

,,Pojďme spát. Už tak je dost pozdě.ˮ

,,Jak si přeješ.ˮ

Ještě jeden polibek na dobrou noc a oba spali jako zabití.

…

Ráno se Will vzbudil nevyspaný a s obrovskou bolestí v jeho pozadí. I přes tyto potíže měl ale skvělou náladu. A Hannibal dokonce pro jednou snížil svoje hranice a přinesl jim snídani do postele. Opravdu, to ráno nemohlo být krásnější. Dokud nezazvonil mobil.

,,Halo?ˮ

Hannibal ho začal líbat po ramenech a po hrudi.

,,Ahoj, Wille. Potřebuji tvou pomoc.ˮ

,,O co jde?ˮ zeptal se a usmál se na Hannibala, který na něj mrknul.

,,Máme tu vraždu. Nejspíš Chesapeakský rozparovač. Potřebuju, abys to potvrdil.ˮ

,,Dobře, budu tam. Napiš mi adresu.ˮ

,,Díky, Wille.ˮ

Will odložil mobil a podíval se na Hannibala.

,,Tak co máš dneska v plánu?ˮ

,,Pár pacientů a měl bych pozvat Jacka na večeři. Budeš dnes se svými psy?ˮ

,,Ano, začínám je dost zanedbávat.ˮ

Will dojedl snídani a začal se oblékat. Hannibal ho jen spokojeně pozoroval.

,,Jsi nádherný, můj drahý.ˮ

Will protočil oči, ale políbil ho.

,,Uvidíme se zítra.ˮ

,,Ano, zítra.ˮ

,,Snaž se neprozradit.ˮ

,,Neboj se.ˮ

,,Až moc dobře znám tebe a tvé ego.ˮ

,,Tak to rozhodně víš, co se stane, jestli tady ještě chvilku zůstaneš.ˮ

,,V tom případě raději odejdu.ˮ

,,Nech mě tě doprovodit.ˮ

Will s Hannibalem šli dolů ke vstupním dveřím. S posledním polibkem se rozloučili a Will odjel na pro něj až moc dobře známé místo činu.

…

Will zaparkoval na stejné místo jako včerejšího večera. Vystoupil a šel k policistovi, který strážil za páskou. Vytáhl svůj odznak a policista mu s přikývnutím pásku nadzvedl. Venku už na něj čekal Crawford.

,,Wille.ˮ

,,Jacku.ˮ

,,Pojď za mnou.ˮ

Will ho následoval do domu a snažil se tvářit překvapeně, když uviděl mrtvolu. Byla přesně v takové pozici, v jaké jí nechali.

,,Tak co?ˮ

,,Je to on,ˮ přikývl Will.

,,Vidíš ten papírek?ˮ pokynul Jack k lístečku, který byl stále připevněn k hlavě oběti.

,,Dělá si z nás srandu. Toto není jeho obvyklý způsob vystavování obětí. Buď to tak udělal schválně, nebo neměl čas.ˮ

,,Někdo ho vyrušil?ˮ

,,Možná, ale spíš bych řekl, že ne. Kdyby ano, byly by tu dvě oběti. Řekni mi o něm víc.ˮ

,,Jméno naší oběti je Joseph Martin. 42 let. Alkoholik, dvakrát byl v léčebně, ale vždy se k pití vrátil. Rozvedený, bezdětný. Naposledy ho viděli včera kolem osmé v hospodě, v deset šel domů. Našla ho sousedka. Nikdo nic neviděl ani neslyšel. Jediné, co mu chybí, je srdce.ˮ

,,Měl bys udělat rozbor toho lístku, jestli na něm nejsou otisky. Víc nic ti k tomu říct nemůžu. V tomto případě změnil z nějakého důvodu styl. Nevím proč ani proč teď. Znovu už takto možná ani nezabije.ˮ

,,Už dlouho nikoho nezabil. Že by šlo spíš o touhu zabít než o naaranžování?ˮ

,,Je to možné. Jestli je to kvůli tomu, brzy udeří znovu.ˮ

,,Díky, Wille. Mohl bys jet odpoledne do laboratoře, třeba ti výsledky analýz pomůžou.ˮ

,,Stavím se tam.ˮ

Will odkráčel z místa činu a dělal vše proto, aby se neusmál.

.......................................

Překlad (by Google):

Medžioklė = Lov

Prašom = Prosím